Iva Tajovská citáty

česká, 1959

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (1)

„... vojenští páni na frontě za vydatné pomoci hladu, žízně, vší, špíny, bláta a nepohodlí z něj sňali pocit zodpovednosti za svoje činy. Rozkazy z něj, intelektuála, muzikanta a filozofa, učinili stroj. Nepostavil se proti rabování domu stále ještě vonícího človečinou, obilím, levandulí a domácími zvířaty, ze kterého byli vyhnáni ti, kteří nechtěli nic jiného než v poklidu žít. Domu s ještě rozpálenými kamny. Nejen že se proti tomu nepostavil, ale dokonce se na tom podílel. Ani se za to nestyděl. Až teď, poprvé, při vzpomínce, která vytanula a zaútočila. Tady, v dobré společnosti, kde se každý z přítomných vrátil do své původní role intelektuála. Učitele. Člověka. (Odpusť, že jsem se vrátil)“