Koupit knihy

Henry David Thoreau

americká, 1817 - 1862


Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (47)

„,,Moje zkušenost mě přinajmenším naučila, že jestliže někdo postupuje s duvěrou směrem, který mu ukazují jeho sny, a naží se žít životem, jak on si jej představuje, dojde k výsledku, který by běžně nečekal. Leckteré věci si dál nevšímá, překročí neviditelnou hranici, kolem něho a vněm začnou vznikat nové, obecné a méně svazující zákony, anebo se puvodní zákony rozšíří a budou se vykládat k jeho prospěchu ve svobodějším pojetí a on bude žít volně jako bytost vyššího řádu. V tom poměru, v jakém zjednoduší svuj život, ukáží se zákony vesmíru méně složité. Samota nebude samotou, ani chudoba chudobou, ani slabost slabostí." Walden aneb život v lesích“

„‚Štěstí je jako motýl. Čím víc ho pronásledujete, tím víc vám uniká. Pokud ale obrátíte pozornost k jiným věcem, přiletí a zlehka se vám usadí na rameni.‘“ — Walden aneb Život v lesích

„„Když člověk tráví půlku každého dne v lesích, protože je miluje, riskuje, že bude označen za pobudu. Když ale v lesích tráví celé dny jako spekulant, který je promění v holé planiny, je považován za podnikavého člověka.““

„Aby pravda mohla být uslyšena, je potřebí, aby byla vyslovena dobrotivě.“

„Až tehdy, když zapomeneme, co jsme se naučili, začínáme se znovu učit.“

„Bohatství člověka měříme podle věcí, které může postrádat, aniž by přitom ztratil dobrou náladu.“

„Být někdy nemocen je zdravé.“

„Často se stává, že nemocnější člověk se stará o zdravějšího.“

„Člověk se v městské civilizaci stal pouhým výrobcem a spotřebitelem a ztratil vlastní cestu. Otroctví nespočívá pouze ve formě zotročení černochů, ale v zotročení celé společnosti. Nejhorší je, že se lidé zotročují sami.“

„Dávno tomu, co jsem ztratil ohaře, koně ryzáka a hrdličku, a dosud je hledám. Mluvil jsem o nich s mnoha poutníky, popisoval jsem jejich stopy a jak se na ně volá. Potkal jsem jednoho či dva, kteří slyšeli štěkot ohaře, dusot koně a dokonce uviděli hrdličku, jak mizí za mraky , a snažili se tak usilovně je najít, jako by je sami byli ztratili. “

„Jediní šťastní tvorové jsou ti, kteří se mohou volně radovat z nekonečného obzoru.“

„Jestliže jste postavil vzdušný zámek, vaše práce nemusí být zbytečná, nyní k němu udělejte základy.“

„Jestliže někdo neudržuje krok se svými souputníky, je to možná proto, že slyší jiného bubeníka.“ — Walden aneb Život v lesích

„Každý člověk je stavitelem chrámu, kterým je jeho tělo.“

„Kdybych nebyl sám sebou, kým bych byl?“

„Knihy jsou nahromaděným pokladem světa, vhodným dědictvím pokolení a národů.“

„Lépe jest člověku zemříti hlady, než pozbýti nevinnosti pro chléb.“

„Lidé se někdy přiblíží pravdě spíš prostřednictvím pověry než svými vědomostmi.“

„Málo lze očekávat od národa, když rostlinná půda je vyčerpána a on musí hnojit kostmi svých otců.“

„Miluji samotu. Nikdy jsem nepřišel na druha, který byl tak družným jako samota. Vyjdeme-li mezi lidi, jsme větším dílem opuštěnější, než když zůstaneme ve světnici.“

„Mnozí se tuze starají o pomníky Východu i Západu a chtějí vědět, kdo je vystavěl. Já zase bych raději věděl, kdo je tenkrát nestavěl, kdo byl nad takové hříčky povznesen.“ — Walden aneb Život v lesích

„Nadbytečné bohatství může si koupit jen věci nadbytečné.“

„Nemoudří vládci a reformátoři nemohou překážet člověku, který se těší svobodným myšlenkám, představám a fantaziím.“

„Není jiného léku na lásku než více lásky.“

„Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanými národy.“

„Nepochybuji o tom, že je osudem lidského plemene, aby při svém postupném vývoji přestal jíst zvířata.“

„Neposlušnost je základem svobody. Poslušní zůstanou otroky.“

„Nespravedlivé zákony existují; budeme se jimi řídit, nebo se budeme snažit, aby změněny, a řídit se jimi do té doby, než se nám podaří, nebo je prostě přestoupíme?“

„Nespravedlivé zákony existují; budeme se jimi řídit, nebo se budeme snažit, aby změněny, a řídit se jimi do té doby, než se nám to podaří, nebo je prostě přestoupíme?“

„Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem k základním skutečnostem života, a vyzkoumat, zda bych se mohl naučit to, čemu mě život má učit, a ne abych teprve až budu umírat, seznal, že jsem vůbec nežil.“

1