Georg Christoph Lichtenberg citáty

německá, 1742 - 1799

Citáty (103)

Astronomie je asi věda, ve které bylo nejméně věcí objeveno náhodně, v níž se lidský rozum zjevuje v celé své velikosti a kde člověk může nejlépe poznat, jak je malý.


Bezpečným znakem dobré knihy je, že se nám líbí o to víc, o co jsme starší.


Blázen, který se domýšlí, že je kníže, neliší se od knížete opravdového ničím, než že onen je negativní kníže a tento negativní blázen; pozorujeme-li je bez jejich odznaků, jsou stejní.


Bohatství se získává i ukládáním šestákových pravd.


Bolest dává trestu zdání pomsty a pomsta propůjčuje provinilci zdání důležitosti.


Byl takový liják, že se všechny svině očistily a všichni lidé zasvinili.


Číst znamená půjčovat si, brát z čteného myšlenky, odnášet.


Člověk by skoro věřil, když tak vidí, jak tituly ztrácejí cenu, že je na světě více cti; tak jako klesá cena peněz, když je více zlata.


Člověk je mistrovským dílem stvoření už i tím, že se při všem determinismu domnívá, že jedná jako svobodná bytost.


Člověk je schopen vytvořit největší díla i poté, když už jsou jeho duševní síly na ústupu, tak jako je větší horko v červenci a ve dvě hodiny odpoledne, kdy slunce už slábne a klesá, než v červnu a ve dvanáct hodin.


Člověk je snad napůl duch a napůl hmota, tak jako je polyp napůl rostlina a napůl živočich. Na hranicích leží vždycky nejpodivnější tvorové.


Člověk je tak zdokonalitelný, že se může stát bláznem z rozumu.


Člověk má lidi soudit, ne podle jejich názoru, ale podle toho, co z nich názory udělaly.


Člověk má vždycky na půl vyhráno, když z příbuzných věcí jednu jedinou zná dokonale.


Člověk miluje společnost, i kdyby to byla jen společnost čadící svíce.


Člověk může právě tak snít, aniž spí, jako spát, aniž sní.


Člověk se stává sofistou a nadmíru vtipným, když jeho základní znalosti už nestačí.


Člověk tak mocně naříká při každé bolesti, a tak málo se raduje, když žádnou nemá.


Člověk zamilovaný sám do sebe má tu výhodu, že má málo soků.


Dal bych nevím co za to, abych se přesně dozvěděl,pro koho byly doopravdy vykonány ty činy, o nichž se veřejně prohlašuje, že byly vykonány pro vlast.


Dějepisci, nepředhazujte hrdinům, že by bez vás jejich nejskvělejší činy byly po stu letech zapomenuty, neboť bez těchto skvělých činů by o vás nikdo nevěděl.


Dlouhé štěstí ztrácí již svým prostým vytrváním.


Dvě duše, které se spojí, sespojují se nikdy docela tak, aby mezi nimi ještě nezůstal výhodný rozdíl, který činí sdílnost tak příjemnou.


Hluboké, často neuvážené úctě k starým zákonům, starým zvykům a starému náboženství děkujeme za všechno zlo na světě.


Hrdost, ušlechtilá vášeň, není slepá k vlastním chybám, ale pýcha ano.


Hrob je stále ještě nejlepší opevnění proti útokům osudu.


Chceš-li žít, zvykni si na mizerné počasí a nespravedlnost lidí.


I nejkrásnější hvězdné nebe vypadá v obráceném dalekohledu prázdné.


It is strange that only extraordinary men make the discoveries, which later appear so easy and simple


Jak šťastní by byli někteří lidé, kdyby se starali o věci druhých tak málo jako o svoje.