Fráňa Šrámek citáty

česká, 1877 - 1952

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (11)

„... úsměv se jí tentokráte již nepodařil, rozpryskl se jak peří z postřeleného ptáka... (Tělo)“

„Ať cesty nikam nevedou, tys po nich šel a šel jsi rád.“

„Až ztichne dům, přiložím zrcadlo k cizím tvým, dalekým rtům, poznám snad, tvého v něm dechu hledaje tvar, toho, jejž miluješ, jenž také utkán je z par.“

„Hezký hoch, který se nám líbí, který jde s námi a není a nebude náš, stává se naší bolestí a proměňuje naši bolest ve vztek; vztekáme se a děláme špatné tahy, které urychlují naši porážku; dobýváme lásky neobratnou lopatou, která ji zahrabává.“

„Hleděls na tu dvojici a řekl jsi, ta láska se skládá z facek. (Tělo)“

„Jenom z úst nevypusť, že jsem se bál. Patroni čeští, stál jsem tam? Stál!“

„Kdo miluje, srdce své neunese.“

„Muž přistoupí k oknu, dýchne na okno, nechtě, zkazí to malíři hned vpočátku; pak řekne: „Kdybys byla malým, šestiletým děvčátkem, malou, šestiletou Máňou, já se vrátil domů a tys plakala, tu bych se tě asi otázal: Rozbila jsi něco, Máňo? Ale ty nejsi šestiletým děvčátkem, jsi velkou, hezkou ženou, u tebe již nelze mysliti na rozbité panny, vázy a obyčejné střepiny, pláčeš-li, měl bych se tě otázati jinak, a přece se mi chce, bych se tě otázal pouze: Rozbila jsi něco, Máňo?“ (Tělo)“

„Po špičkách se má chodit kolem mládí, neboť tam, kde je skutečné, krásného života schopné mládí, tam se stále leží v bolestech. Po špičkách chodit, a ne řinčet řetězy!“

„Svět je velikým lesem, v němž se ukrýváme před tebou za stromy, a tu cítíme, že bázeň velice podobá se lásce. Hledáš, až nalezneš. Lovíš, až ulovíš. Tvé divoké srdce nadýmá se vášní v lese. (Tělo)“

„Už se na nás nehněvejte, že jste při tom nebyli, když jsme se my s mojí milou ženili.“