Ferdinand Peroutka citáty

Karel Tužil · pseudonym

česká, 1895 - 1978

Citáty (18)

…postavení literatury ve společnosti spočívá na jejím morálním kreditu: nemůže být bez trestu neupřímnou po několik let. Počne-li publikum větřit, že literatura se stává pouhou hříčkou, že v ní není zákonitosti, že je to prostě jakási destilovaná a zintelektualizovaná legrace, jde prostě hledat hříčky tam, kde jsou dokonalejší: do kinematografu. (Sluší-li se býti realistou - Krize literatury)


Bible, která spoléhala na boha, byla v tom výhodném postavení, že se mohla realisticky dívat na člověka. (Sluší-li se býti realistou - Čím je nám Chesterton)


Český národ a jeho dějinné poslání, bylo jako u ostatních okolních národů mít se dobře.


Druhá světová válka měla titul boje proti fašismu. Slavným jejím výsledkem bylo, že byl poražen ten fašismus, který sám sebe nazýval fašismem. Zmateným jejím výsledkem bylo, že nebyl odstraněn fašismus, který sám sebe fašismem nenazývá.


Dříve psávali spisovatelé z toho důvodu, že měli světu co říci: nyní, jak se zdá, píší spisovatelé většinou z toho důvodu, z něhož černoch prostrkuje si nosem kroužek: aby ozdobili svou vlastní osobnost. (Sluší-li se býti realistou - Krize literatury)


Filozofové zhusta propadají stavu, kdy ztrácejí hmat pro svět a dívají se na život abstraktně jako na šachovou partii. Svěřit se vládě těchto filozofů znamenalo by něco takového jako klást dynamit k základům všech institucí.


Filozofové, jak dnes věci stojí, bývají spíše odborníci než moudří lidé.


Chceme-li dobře vyjít s člověkem, učiníme dobře, budeme-li mít na paměti nauku o dědičném hříchu: jinak řečeno, budeme-li pamatovat, že není uzpůsoben k dokonalosti. (Sluší-li se býti realistou - Čím je nám Chesterton)


Lid je moře, které má, jako každé moře, své proudy a svá vlnobití; ale vlastní úsudek o správnosti a vhodnosti je veslo, s kterým se na moře vydáváme. Kdo se odhodlává vždy a ve všem hledat ne úsudek svůj, nýbrž úsudek lidu, odhodlává se jaksi plout s proudem jako leklá ryba.


Malá rozhodnutí vyrozumujeme, ale velká rozhodnutí přicházejí ani nevíme jak.


Mír je určitým stavem mezinárodní skutečnosti, ne samostatnou a nad skutečnost povznesenou náladou a stavem nitra.


Mír jednou vznikne jako přirozený následek toho, že se podaří svět politicky zorganizovat.


Národ kupodivu není nikdy spasen ani ztracen vítězstvím nebo porážkou jedné strany, je-li v něm rozumnost rovnoměrně rozložena.


Píše se to sláva, úspěch a pokrok a zhusta se to čte: neomalené lokty, ziskuchtivost a dobré bydlo.


Politika je studenou obludou, která už mnoho pohltila.


Politika myslí ve válečných termínech: žádné slovo se neopakuje tak často jako slovo boj. Ať je to boj na frontě, na barikádách, nebo jen boj volební a mezi stranami, politika touží udělat z člověka výhradně vojáka v tomto boji, nástroj v zápase o moc, schvaluje na člověku jen ty vlastnosti, které to usnadňují, na ostatních nemá zájem nebo je přímo dává do klatby.


Pouze ten křičí, kdo není ujištěn o pravdě svých slov. Pravdě pak sluší klidná pevnost a chladná prostota.


Vyvlastnění majetku, které komunisté provedli, je nic ve srovnání s vyvlastněním pojmů, jehož se odvážili.