Delphine de Vigan citáty

francouzská, 1966

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (53)

„Nespavost je temná tvář představivosti.“ — No a já

„Než jsem potkala No, věřila jsem, že zlo spočívá v křiku, ranách, válce a krvi. Teď vím, že zlo je taky v tichu, že je často na první pohled neviditelné. Zlo je čas na zacelení ran, ten nezkratitelný sled dnů, nemožnost návratu. Zlo je to, co nám uniká, mlčí, neukazuje se, zlo je to, co nemá zdůvodnění, to, co zůstane navždy neproniknutelné.“

„Nikdo to neví, ale to dítě, které mít nebudu, nosím v sobě. V mém potrhaném lůně přebývá spousta tvářiček s průsvitnou pletí, mrňavými bílými zoubky, hedvábnými vlásky.“ — Pouta

„Občas mám chuť se jich zeptat: pohladí vás ještě někdo? Obejme vás někdo? Jak dlouho jste nepocítily dotyk něčí kůže na své? Když si představuju sebe samu jako starou, doopravdy starou, když se pokouším vidět se za čtyřicet nebo padesát let, to nejbolestnější, nejmíň snesitelné je pomyšlení, že se mě už nikdo nedotýká. To pozvolné nebo náhlé vymizení tělesného kontaktu.“ — Vděk

„Občas sní o nějakém muži, kterého by se zeptala: dokázal bys mě milovat? I s tou její únavou minulých let, sílou a slabostí? O muži, který by se uměl pobláznit, strachovat i radovat. Který by se nebál slz za jejím úsměvem ani jejího smíchu v slzách. O muži, který by to znal.“ — Ani později, ani jinde

„Občas sním o knize, kterou napíšu potom, až se osvobodím z téhle.“ — Noc nic nezadrží

„Pocházíme z ní, z téhle ženy: její bolest pro nás nikdy nebude cizí.“ — Noc nic nezadrží

„Pomalu umíral a nenadělal přitom hluk.“ — Pouta

„Přesto zranění láskou není příslibem ničeho: ani později, ani jinde.“ — Ani později, ani jinde

„Psát ještě neznamená, že je vše dovoleno.“ — Noc nic nezadrží

„Realita má vždycky navrch a iluze se vzdaluje, aniž si to člověk uvědomuje.“

„Stačí totiž jediný pohled, a člověk škobrtne, stačí, aby mu někdo podal ruku, a najednou mu dojde, jak je slabý, zranitelný, a všechno se zhroutí jako pyramida z karet. (No a já)“

„Stárnout znamená naučit se ztrácet. Ztrácet to, co vám bylo dáno, co jste získali, co jste si zasloužili, o co jste bojovali, o čem jste se domnívali, že to máte napořád. Přizpůsobovat se. Nacházet jiný způsob. Obejít se bez toho. Přenést se přes to. Už nemít co ztratit.“ — Vděk

„Ten, kdo se neustále ujišťuje o tvé důvěře, tě zradí jako první. (No a já, str. 88)“

„U hypotéz je problém v tom, že když jim popustíme uzdu, množí se rychlostí zvuku. (No a já, str. 138)“

„Už jste někdy přemýšleli o tom, kolikrát za den jste řekli děkuji? Děkuji za sůl, za otevření dveří, za informaci. Děkuji za drobné, za bagetu, za krabičku cigaret. Už jste někdy přemýšleli o tom, kolikrát v životě jste poděkovali doopravdy?“ — Vděk

„V každém mileneckém vztahu funguje jakási forma infuze: bezmezná krvežíznivost.“ — Ani později, ani jinde

„V noci, když člověk nespí, starosti se množí, nafukují se, zvětšují, až tak, že s postupujícím časem se v dalších dnech propadají do temnot, to nejhorší se mění ve skutečnost, pak už se nic nezdá možné, překonatelné, nic už se nezdá v pohodě. Nespavost je temná tvář představivosti. Já ty skryté temné chvíle znám. Ráno se člověk probudí otupělý, katastrofické scénáře ti připadají ulítlé, den vzpomínku na ně vymaže, vstaneš, usměješ se a rěkneš si, nějak to dopadne. Někdy ale noc přizná barvu, někdy noc odkryje tu jedinou pravdu: čas plyne a věci už nikdy nebudou tak, jaky byly. (No a já)“

„Vánoce jsou lež, která seskupuje rodiny kolem mrtvého stromu nazdobeného světýlky, lež utkaná z banálního žvanění, zaplácaná kily máslového krému, lež, které nikdo nevěří.“ — No a já

„Všechno záleží na tom, odkud se na to díváte.“ — Ani později, ani jinde

„Všichni neseme stopu pohledu, který na nás lpěl, když jsme byli děti nebo v pubertě.“ — Podle skutečného příběhu

„Zavírá oči před vším, co by mohlo pošpinit lásku, kterou k němu cítí.“ — Noc nic nezadrží

„Ze všeho nejhorší je každé ráno to samé: ten okamžik zděšení. Být v posteli a uvědomit si, co ji čeká.“ — Ani později, ani jinde