Deborah Crombie citáty

americká, 1952

Citáty (2)

Ani ten nejhorší osud člověka nepřipraví o drobné okamžiky radosti. (Všechno bude dobré, s. 184)


Je zvláštní, jak moc jme závislí na vlastním těle, a vůbec si to neuvědomujeme. Buňky a orgány fungují, jak mají, krev teče, srdce pulzuje. Pořád se bojíme, že se nám něco stane, ale se zradou zevnitř téměř nepočítáme. Rakovina je přitom nejzákeřnější nepřítel, tělo začne pohlcovat samo sebe jako lidojed. Jak se to mohlo stát, když jsem si ničeho nevšimla? Nic mi nebylo podezřelé, nic se nedělo, nic mi nebylo. (Všechno bude dobré, s. 175)