Dean Koontz citáty

americká, 1945

Citáty (31)

"Život... to je jako když v cukrárně dostanete borůvkovej koláč, ale objednala jste si meruňkovej s oříškama. Takže v tom koláči, co máte, nejsou žádný meruňky ani oříšky a vy se můžete zbláznit samým přemejšlením o tom, o co přicházíte, když jediná rozumná věc je říct si, že borůvky maj taky něco do sebe." (Chladný plamen)


Addisone Goodhearte, máš výstižné jméno. Miluju tvou nevinnost. A ty jsi nevinnost sama. Je pro tebe stejně zásadní jako voda pro moře.


Bůh nekřičí, jen šeptá a tím šepotem je nutné se řídit. (Intenzita)


Čeho se bojíme nejvíc, to často přivoláme. (Tajemný Thomas)


Člověk vstává každé ráno s těmi nejzářivějšími nadějemi, ale život ho proválí hnojem, prostřelí mu břicho a on umře.


Dokonce i když je Bůh vaším druhým pilotem, vždycky se vyplatí vzít si padák. (Bratr Thomas)


Kde je život, tak je také naděje. (Přízraky)


Když doufáme, doufáme obvykle ve špatné věci. Toužíme po zítřku a po pokroku, který představuje. Ale zítra se náhle promění v dnes, a kde je ten pokrok k lepšímu? Nebo toužíme po včerejšku, po tom, co bylo nebo co mohlo být. Ale když tak toužíme, přítomnost se mění v minulost, takže minulost není nic jiného než naše touha po druhé šanci. (Bratr Thomas)


Lidi má ráda, zvlášť ty v knihách, ale odmítá se stýkat s těmi, kteří nejsou vymyšlenými postavami.


Má krásnou tvář, ale za ní se skrývá ještě jiná tvář... Skoro se to zdá nemožné, ale tahle tvář, ta druhá tvář, je ještě krásnější než její obličej. To ona je zdrojem té záře a oplývá takovou krásou, že by zůstal stát bez dechu, kdyby nebyl jen duch, který přestal dýchat, když přišel o tělo.


Možná znáš všechno důležité od samého začátku, ale abys objevil, co víš, na to budeš potřebovat celý život.


Možná že nejsme bohatí, jenže největším majetkem je to, co uchováváme ve svých srdcích. (Podivný Thomas)


Můra se raduje z plamene, než jí začnou hořet křídla.


Naše mysli se nedokážou vyrovnat s faktem, že vše, minulost, přítomnost i budoucnost, existuje souběžně a že celé dějiny byly už v prvním okamžiku, kdy se vesmír zrodil.


Někdy si myslím, že v beletrii může být víc pravdy než ve skutečném životě.


Netrpím ochromujícím strachem z výšek ani ze tmy. Strávili jsme devět měsíců v konejšivé tmě, než jsme se narodili, a toužíme se dostat na místo ze všech nejvyšší, až umřeme. (Ztracený Thomas)


Nevinní umírají a zloduchové slaví úspěch. Předstírají vznešenost, zchytrale však překrucují pravdu a lidé ztrácejí rozum, klaní se před nimi a přijímají všechny druhy otroctví. (Bezmoc)


Nic na tomto světě, dokonce ani ty nejvšednější chvilky našich životů, nejsou bez významu a nic z nich není ztraceno navždy.


Nic není věčné. Nic není věčné kromě smrti. (Skrýš)


Osamělost přichází ve dvou základních podobách. Když pramení z touhy po samotě, představuje dveře, které zavíráme před světem. Jestliže nás svět odmítá, osamělost je otevřenými dveřmi, jimiž nikdo nevchází. (Věčný Thomas)


Pro lidské zlo neexistuje vysvětlení. Jen výmluvy. (Intenzita)


Smrt je vždycky děsivá, ovšem bezdůvodná smrt je ze všeho nejhorší. ( Přízraky)


Svět tvoří slova. Slova nesou význam, a vzhledem ke svému významu mají i moc. Když otevřeš své srdce smutku, když po smutku poznáš lítost a když po lítosti přijdou výčitky svědomí, pak za výčitkami svědomí najdeš pokání, a tohle slovo vystihuje tvá muka. To slovo má nesmírnou moc. Máš-li je pevně zasazené v srdci, pak není nikdy pozdě, žádná temnota netrvá věčně a žádná nesmyslná dohoda neváže někoho, kdo se změnil tak jako ty.


Tento svět, který by klidně mohl být Rájem, je místo toho předpeklím Pekla. V naší domýšlivosti jsme to tak zařídili. (Věčný Thomas)


V bludišti regálů se mezi stránkami tolika knih ukrývala nejedna příšera, lidského i nelidského původu. Jedna z nich však možná už nebrázdí svůj papírový svět, nýbrž tenhle, místo inkoustových výparů dýchá vzduch a čeká na malého chlapce, až ji objeví za tím nebo oním zákrutem ztichlé uličky.


Vlci nezabíjejí vlky. Zmije nenapadne zmiji. Pouze v pestrém společenství lidí si musí dát pozor bratr na bratra. (Neobyčejné dědictví)


Všechno, každý životní zvrat nebo předěl. Všechno to má nějaký význam a smysl. (Přízraky)


Všichni jsme poutníci na nekonečné cestě plné zázraků. (Tikot)


Všichni lidé, i ti nejmorálnější, si někdy musejí vybrat ze dvou zel to menší. (Přízraky)


Všichni podvádíme. Někteří z nás podvádějí celý svět, každé stvoření, které potkají. Někteří jen vybrané jedince, manželky a milenky nebo matky a otce. A někteří podvádějí jen sebe samé. Ale nikdo z nás není naprosto čestný vůči každému, trvale a ve všem. Bohužel, potřeba podvádět patří mezi břemena, která musí náš politováníhodný rod nést. (Oči soumraku)