David Foenkinos citáty

francouzská, 1974

Citáty (90)

Jejich manželský život byl každodenním tréninkem na zaniknutí.


Kariéru múzy lze zahájit v každém věku.


Každé tělo se vyjadřuje po svém.


Lidské bytosti jsou nadány jedinečnou schopností přikyvovat a budit tak klamný dojem, že pozorně naslouchají všemu, co kdo říká, a zároveň myslet na něco jiného. Nikdy proto nedoufejte, že si v něčím pohledu přečtete pravdu. (Záhada Henriho Picka, s. 36, pozn. 5)


Lze pokračovat v četbě knihy rozdělené manželovou smrtí?


Markus pořád, neúnavně hladil Nathalii po vlasech. Tolik je miloval, chtěl se s nimi seznámit vlas po vlasu, poznat jejich příběh i jejich názory. Chtěl se vydat na cestu do jejích vlasů.


Markusův svět byl světem Nathaliiným. Byl to svět celý a totalitní, a v tom světě Markus odpovídal za všechno, a zároveň neznamenal nic.


Měla ho zadržet, obejmout, milovat. Měla odložit knížku, přerušit čtení, nedovolit, aby se jí zhroutil život.


Mistrovská díla velmi často provází román o románu.


Musíte žít celé roky v nicotě, abyste pochopili náhlý děs, jejž může vyvolat příležitost.


Na takovém místě se nikdo nenudil; prosté pozorování moře dokázalo naplnit život. (Záhada Henriho Picka, s. 30)


Naše doba už je zkrátka taková: za vším hledá pravdu, a především za fikcí.


Nathalie byla krásná v kancelářích, ale odjakživa si myslel, že její smyslnost mnohem víc vyniká na chodbách. Ano, v Charlesově mysli byla Nathalie ženou chodební.


Nebudou jí přece tvrdit, že měl milenku, ale že napsal román. Někdo může namítat, že je to totéž.


Někdy přinese znovuzrození lásky větší citové vzrušení než její zrození.


Nenápadný jako středník v osmisetstránkovém románu.


Nerad myslel na spoušť, kterou za sebou zanechal, ale v určitém věku vám pocit neodkladnosti nedovolí odmítat rozkoš. (Záhada Henriho Picka, s. 81)


Nesměl říct, že je autorem nejčtenějšího románu ve Francii.


Netušil, že jeho srdce, vysušené tolika životními zkouškami, ještě dovede krvácet.


Neuvěřitelným příběhům se někdy zkrátka musí věřit.


Oba věděli, že to, co prožívají, se nikdy nestává. Nebo možná někdy, ale v životě těch ostatních.


Občas se říká, že láska na první pohled je rozpoznání citu, který v nás už je.


Občas se stává, že si vzpomeneme na všechny zesnulé umělce a položíme si otázku, jaká by byla jejich další díla, kdyby nezemřeli? Měli bychom se zamýšlet nad všemi osudy, které uvíznou na březích svých možností.


Oblékala se tak, jak chtěl on, aby ji svlékal tak, jak chtěla ona.


Odpověď nedostala, ale měla dojem, že právě zažila ten nejúžasnější rozhovor.


Pár slov může změnit lidský osud.


Patřil k lidem, kteří upřednostňují rodný kraj před vlastí...


Podle mě je nutné mít se na pozoru před každým, kdo má rád knihy.


Podle něho problém netkvěl v tom, zda čteme rádi, nebo neradi, ale zda dokážeme najít knihu, která se hodí právě k nám. Všichni se můžeme zamilovat do čtení, pokud se nám dostane do ruky ten správný román, ten, který se nám bude líbit, který nás osloví a od kterého se už nebudeme chtít odloučit.


Podřizoval se diktátu smyslnosti, ale přesto zůstával romantickým mužem a domníval se, že svět žen se může scvrknout na ženu jedinou.