David Foenkinos

francouzská, 1974 statistiky

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (42)

Bylo dojemné představovat si ji jako starou ženu.


V celém těle se mu probouzely touhy nekonečna.


Došlo jí, že toužila právě po tomhle: shledat se s muži prostřednictvím muže, který nebude nutně uvyklý ženám. Aby si spolu znovu přečetli návod k použití něžnosti.


Markus pořád, neúnavně hladil Nathalii po vlasech. Tolik je miloval, chtěl se s nimi seznámit vlas po vlasu, poznat jejich příběh i jejich názory. Chtěl se vydat na cestu do jejích vlasů.


Život spočívá v tom, že se musí žít.


Jak je možné, že jsem zapomněla, jak sladké je být u babičky?


Markusův svět byl světem Nathaliiným. Byl to svět celý a totalitní, a v tom světě Markus odpovídal za všechno, a zároveň neznamenal nic.


Měla ho zadržet, obejmout, milovat. Měla odložit knížku, přerušit čtení, nedovolit, aby se jí zhroutil život.


Dny se nekonečně vlečou... Jsou si podobné jako Číňané...


Někdy přinese znovuzrození lásky větší citové vzrušení než její zrození.


Večery mohou být neobyčejné, noci nezapomenutelné, a přesto pokaždé vyústí v ráno jako každé jiné.


Musíte žít celé roky v nicotě, abyste pochopili náhlý děs, jejž může vyvolat příležitost.


Hledání konverzačního tématu mi připadá jako dobré konverzační téma.


Byla tak krásná... Tou krásou, která vás nutí psát všude tři tečky...


Tak moc toužil po ženském těle, že umíral smutkem, když si někdy připustil, že mu už navždy zůstane nedostupné. Že už nikdy nedostane vízum do krásy.


Každé tělo se vyjadřuje po svém.


Nenápadný jako středník v osmisetstránkovém románu.


Ten polibek byl jako moderní umění.


Jak by pro ni mohl být akt políbení bezdůvodný, zatímco pro něho má nedozírnou cenu? Ano, penězi nevyčíslitelnou. Ten polibek byl tady, všude v něm, potuloval se mu tělem.


Chtěl šílet, a to byl důkaz, že nezešílel.


Jejich manželský život byl každodenním tréninkem na zaniknutí.


Nathalie byla krásná v kancelářích, ale odjakživa si myslel, že její smyslnost mnohem víc vyniká na chodbách. Ano, v Charlesově mysli byla Nathalie ženou chodební.


Vtom si uvědomil, že existuje něco horšího než odmítnutí od milované ženy: nutnost potkávat ji každý den.


Příběhy lásky bývají často nemorální.


Čas v očích se mění ve věčnost: jediná vteřina vydá za celý proslov.


...laskavost, která je konec konců jen předpokojem útrpnosti.


Občas se stává, že si vzpomeneme na všechny zesnulé umělce a položíme si otázku, jaká by byla jejich další díla, kdyby nezemřeli? Měli bychom se zamýšlet nad všemi osudy, které uvíznou na březích svých možností.


Tomu, kdo tvrdí, že chce být sám, nikdo nevěří. Vůle k samotě se vždycky považuje za chorobné puzení.


Lze pokračovat v četbě knihy rozdělené manželovou smrtí?


Za těch sedm let společného života měl sdostatek času, aby se rozptýlil všude, aby zanechal stopu ve všem, co dýchalo. Pochopila, že nic, co kdy ještě prožije, ji nezbaví vzpomínky na jeho smrt.


1