Barbara Nesvadbová citáty

česká, 1975

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (100)

„-Jediný strach mám. Že o sebe přijdeme. -Nemusíš se bát. Navždy tě budu milovat. Navždy.“

„A já najednou věděla, že dnes v noci skončím v jeho posteli, protože, protože přes to přese všechno jsem to stále ještě jenom já.“

„Byla jsem zvyklá být sama. Uměla jsem to. Dnes jsem osamělá. To je obrovský rozdíl.“ — Iluze

„Být středověk, skončím na hranici. Takhle mne jen odsoudí.“

„Celý můj svět, mé srdce, duši, celé mé tělo uchvátila krystalická láska.“ — Iluze

„Co bude se mnou? Přežiju to? Zapomenu na něj?“ — Iluze

„Co jsem si myslela? Co jsem si sakra namlouvala? Že otočím zeměkoulí? Že osudové vzplanutí je silnější než třicet let každodne?“

„Co nás vlastně vede se svléknout před zcela cizím člověkem, líbat ho, objímat? Touha? Pouhý sexuální pud? Nebo okouzlení? Cit?“

„Domov je jednotné číslo. Nelze mít dva.“

„Hledám tě v každém z těch mužů. V každém těle. V každém obličeji. Hledám a nenacházím.“

„Horší než nemít a toužit je mít, vlastnit, cítit jistotu...“

„Chce se mi umřít. Nebýt. Přestat existovat. Proč? Protože on odešel? Ne, proto asi ne. Ale protože jsem s konečnou platností pohřbila naději. Ani v nejhorším snu mne nenapadlo, že se někdy ocitnu v takovém stadiu - ve stadiu ničeho, prázdnoty... Počítala jsem se smutkem, s radostí, láskou, snad i se zoufalstvím. Ale ne s rezignací. Uvědomuji si, že jsem nenaplánovala, co potom. Co potom, když všechno, co jsem chtěla zažít, jsem už zažila. Když už mne nic nepřekvapí. Když znám nazpaměť scénáře vztahů, pseudozamilovaností i _one-night standů". Co potom?“

„Chcete-li přijít o kamarádku, zkritizujte její mateřství.“

„Já mu hned dala celičký svět. Všechnu svou lásku. Veškerou vlastní moc.“ — Iluze

„Já přece nesmím být důvodem slz jiné ženy. Nesmím.“

„Já se zamiloval. Snad poprvé v životě. Jakýkoliv cit, který jsem kdy předtím vnímal, zcela bledne před současnou situací. Nemůžu se ani najíst.“ — Iluze

„Jaká jsou pravidla milenců, kteří se rozešli, dřív než se dokázali skutečně sejít?“

„Jako by se celý svět smrskl v něj. Je krásný. Vážně, ten muž je nesmírně krásný. Neumím přemýšlet. Analyzovat.“

„Je rozdíl trucovat jako syn. A předvádět uraženost jako dospělák. Jako táta.“

„Je tolik těžké být dospívajícím v dnešním světě.“

„Jeho polibek byl nejkrásnější, jaký jsem kdy v životě pocítila. Jeho rty bych vyměnila za vlastní dech. Jeho blízkost za život. Nelžu. Nepřeháním. Nemám tendenci obrátit vlastní život v romantický film. Vůbec. Jen je mi tolik blízký. Tolik.“

„Jen se líbáme. Jako bychom žíznivý v poušti našli vodu. Vím, patetické. Ale pravdivé.“

„Jen se mi rozslzely oči. Úplně nekontrolovatelně. Automaticky. Bez možnosti se bránit. Jako by mi do očí vstoupil ryzí déšť.“ — Iluze

„Jenže jak vyrovnat paradox bažení po blízkosti, kterou manželský přístav nabízí, a touze po dobrodružství, která je určena milencům?“

„Ještě mě líbej. Prosím, líbej mě tak, jako by nic jiného na světě neexistovalo.“ — Iluze

„Každé ráno mne budí básní.“

„Kdo bude první muž po tobě?“

„Kdy pustí rodičovská láska? Svatbou? Odstěhováním? Smrtí?“

„Když se muž, který se vám právě líbí, dlouhou dobu neozývá, není radno poslouchat dobré rady přítelkyň a známých. Jediná pragmatická odpověď je totiž převelice jednoduchá. On prostě nechce.“

„Kolik hodnot zbývá ještě lidství?“