Alisa Zinovjevna Rosenbaum citáty

Ayn Rand · pseudonym

americká, 1905 - 1982

Citáty (27)

"Stát má jednu jedinou pravomoc - zatočit s tím, kdo překročí zákon. Jenže když není dost pachatelů, musí si nějaké obstarat. A tak začne stavět mimo zákon kde co, až už není možné normálně žít, aniž by se člověk proti něčemu neprovinil. Národ poctivců není nikomu k užitku. Z takového nic nekouká. Stačí ale schválit pár zákonů, které nelze ani dodržovat, ani vymáhat, ani objektivně vykládat, a rázem máme národ provinilců. A těm už vládnout lze."


„Neexistují zlé myšlenky kromě jediné: odmítání myslet.“


A je A.


Aby člověk mohl říci miluji tě, musí nejdřív umět říct já.


Ať už symfonie či uhelný důl, veškerá práce je tvůrčím aktem a pramení z téhož zdroje - z nevykořenitelné lidské schopnosti racionální úvahy, schopnosti vázat a spojovat dříve rozpojené a netušené. (Atlasova vzpoura, s. 742)


Civilizace je proces osvobozování člověka od lidí.


Já věřím, že jediným skutečným projevem lidské zkaženosti je člověk bez cíle.


Jakou mají slova moc; později pro ty, kdo je budou číst, ale nejprve pro toho, kdo je nachází; jsou lékem, řešením, prolomením bariér.


Každá forma štěstí je soukromá věc. Naše šťastnejší chvíle jsou osobní, vycházejí z nás samých, jsou nedotknutelné. Věci, které jsou nám svaté či vzácné, jsou ty, které jsme odmítli promiskuitně sdílet s jinými.


Kdykoli se člověk zřekl rozumu, učinil tak proto, že si stanovil cíl, který jeho rozum odmítl. Kdykoli člověk káže něco rozporuplného, činí tak s vědomím, že jiní na sebe vezmou jeho břemeno neřešiteného a nějakým způsobem jej vyřeší - a že za to zaplatí svým utrpením či životem. Zkáza je cenou za každý rozpor. (Atlasova vzpoura, s. 703)


Milovat znamená dělat výjimky. Kdybys někoho milovala, přála by sis, aby tě zlomil, ponížil, podřídil si tě, ovládal tě, protože to je přesně to, co je pro tebe ve vztahu ke komukoli nepřípustné a nepředstavitelné. To by byl jediný dar, ta veliká výjimka, kterou bys mohla nabídnout muži, jehož bys milovala. Přestože by to pro tebe nebylo vůbec lehké.


Můžete ignorovat realitu, ale nemůžete ignorovat důsledky ignorování reality.


Myslím, že jediné podstatné zlo na zemi je považovat názory druhých za svůj prvořadý zájem.


Nejdůležitější povinností člověka je povinnost vůči sobě samému.


Nejhorší vina, je příjmout nezaslouženou vinu.


Nejtěžší je vysvětlovat něco, co přímo bije do očí, ale co se všichni rozhodli nevidět. (Zdroj)


Není snad na tom, co se nám vštěpuje, něco zvráceného, nějaký důležitý a zhoubný omyl?


Nezávislost je jediným měřítkem lidského charakteru a hodnoty člověka.


Otázkou není, kdo mi to dovolí. Otázkou je, kdo mi v tom zabrání.


Peníze jsou barometrem ctnosti společnosti. Když vidíte, že obchody již nejsou uzavírány dobrovolně, ale pod nátlakem; že k produkci potřebujete povolení od lidí, kteří neprodukují; že peníze potečou těm, kdo neobchodují se zbožím, ale s výhodami; že lidé bohatnou úplatkářstvím a konexemi, nikoli prací; že zákony vás nechrání před těmito lidmi, chrání tyto lidi před vámi; korupce je odměňována a poctivost potrestána, pak víte, že vaše společnost je na pokraji zhroucení.


Prý nastala éra "obyčejného člověka", slyšíme odevšad - titul, který si osobuje pouze ten, kdo nemá žádný jiný. Takový človek vystoupá mezi smetánku díky úsilí, které nikdy nevynaložil, bude se těšit úctě za ctnosti, které nikdy neprojevil, a bude brát odměnu za úspěchy, kterých nikdy nedosáhl. Leč my - my, kdo se musíme kát za svůj dar způsobilosti - my pro něj budeme pracovat a živit ho a dělat vše, co nám přikáže, a jedinou odměnou nám bude jeho spokojenost.... Budeme pracovat podle direktiv a nařízení vydaných lidmi, kteří nic neumějí. Ti budou žít z naší energie, protože sami žádnou nemají, a z naší produkce, protože sami nikdy nic nevyrobí. (Atlasova vzpoura, s. 703)


Rozpor neexistuje. Pokud na něj narazíš, zamysli se, z jakých předpokladů vycházíš. Zjistíš, že některý z nich je mylný.


Slova jsou ten nejlepší prostředek odcizení.


Stačí si poslechnout kteréhokoli proroka, a bude-li mluvit o nutnosti přinášet oběti - vezmi nohy na ramena.


V kvalitním vztahu není potřeba přinášet žádné oběti.


Víte, jak poznáte průměrného člověka? Průměrní lidé závidějí lidem úspěch. Jsou nedůtkliví a záštiplní a neustále se děsí toho že někdo jiný dokáže něco většího než oni. Nemají ani potuchy, jak jste osamělá, když vystoupáte na vrchol. Jak toužíte po někom rovnocenném, po intelektu, který byste mohla respektovat, úspěchu, který byste mohla obdivovat. Cení na vás zuby z přítmí své nory a představují si, že si škodolibě libujete v tom, jak je vaše záře zastiňuje, zatímco vy byste dala rok života, abyste mezi nimi zahlédla sebemenší záblesk talentu. Nenávidějí zkrátka úspěch a tajně sní o světě, kde by se jim všichni ostatní klaněli. Netuší, že takový sen je poznávacím znamením průměrnosti, protože v takovém světě by úspěšný člověk nedokázal žít. Nemohou vědět, co cítíte, obklopuje-li vás samá průměrnost. Nenávist? Kdepak, nikoli nenávist, nýbrž nudu - strašlivou, bezútěšnou, vyčerpávající, ochromující nudu. Neboť jakou váhu má chvála a obdiv lidí, kterých si nevážíte? (Atlasova vzpoura, s. 349)


You can avoid reality, but you cannot avoid the consequences of avoiding reality.