Arthur Golden citáty

americká, 1956

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (30)

„Dnes si hodně lidí myslí, že o svých životech rozhodují jen oni sami, ale za mých časů jsme se na sebe dívali jako na kousky hlíny, na nichž jsou navždycky znát otisky prstů každého, kdo se jich dotkl.“

„Existují dobré a špatné vrásky.“

„Chtěla bych věřit, že je život opravdu něco víc než jen proud, který nás unáší břichem vzhůru.“

„Jak vzácně porodí obyčejný ptáček labuť. Ta labuť, která by dále žila u svých rodičů, by zahynula; proto ti, kteří mají krásu a nadání, si musí těžce hledat v životě vlastní cestu.“

„Když cítíme bolest, zdají se nám i kvetoucí stromy obtěžkané hořem.“

„Když se prodíráme proti proudu, zraňovaní kamenitým dnem a strhávaní zpět spodními proudy, každý záchytný bod má cenu života.“

„Když třeme látku na jednom místě příliš často, ošoupe se až na nit.“

„Když už nemáte listy, kmen ani kořeny, můžete se ještě považovat za strom?“

„Mameha často říkávala, že úloha gejši někdy spočívá jenom v tom, že míchá polévku. Jestli jste si někdy všiml, jak se miso usazuje na dně mísy, ale dá se snadno rychle rozmíchat několika pohyby jídelních hůlek, tak to je přesně to, co tím myslela.“

„Moje matka mi říkávala: Zlo se ve světě šíří dotykem.“

„Myši nejsou sežrány proto, že běží tam, kde spí kočka, a vzbudí ji.“

„Náš svět není o nic trvalejší než pouhá vlna vzdouvající se v oceánu. Ať jsou naše zápasy a vítězství jakékoliv, ať se s nimi tak či onak dokážeme vyrovnat, stejně se až příliš rychle rozplynou a vyblednou jako rozedřená tuš na papíře.“

„Některé dívky jsou chytré a jiné jsou hloupé. Ty jsi hodná, ale patříš mezi ty hloupé. Sama na světě by ses neuživila. Posílám tě na takové místo, kde ti lidé řeknou, co máš dělat. Dělej to, co ti řeknou, a bude o tebe vždycky postaráno.“

„Nepřízeň osudu je jako silný vítr. Nemyslím tím jen to, že nám brání jít tam, kam bychom jinak šli. Také nám vyrve všechno kromě toho, co se nedá odervat, a my se pak vidíme takoví, jací doopravdy jsme, ne jak bychom se rádi viděli.“

„Nikdo z nás se v tomto světě nesetkává s laskavostí tak často, jak by měl. (Gejša)“

„Nikdy nechci porazit toho, proti komu bojuji. Chci porazit jeho sebedůvěru. Mysl znepokojovaná pochybnostmi se nedokáže soustředit na vítězství. Dva muži jsou jsou si rovni jenom když oba mají stejně silnou sebedůvěru.“

„Nikomu z nás nezbývá nic jiného než smířit se s tím, co nás potká.“

„Obchodník, který nechá otevřenou svou výkladní skříň, se může stěží zlobit, jestliže mu déšť zničí vystavené zboží.“

„Obrátila jsem pozornost k nákladním vozům s vojáky. Nejsou to ti samí Američané, které nás učili nenávidět; kteří bombardovali naše města tak strašnými zbraněmi? Teď tady projíždějí naší obcí a házejí dětem cukrátka.“

„Oči jsou nejvýmluvnější část ženina těla“

„Osud není vždycky jako party na konci večera. Někdy to není nic víc než celoživotní každodenní boj o existenci.“

„Říká se, že dítě, které je vychovávané mezi dvěma kulturami, to má těžké.“

„Strom se může zdát stále stejně krásný, ale když si zblízka všimnete hmyzu, kterým je zamořen, nebo hnědnoucích špiček větví napadených plísní, zdá se vám, že i kmen ztrácí na své majestátnosti.“

„Stromy brzy zrodí nové květy. Květy, které se objeví tam, kde staré květy uvadly, nám připomínají, že si nás všechny jednoho dne najde smrt.“

„V Gionu jsem žila jen napůl; moje druhá půlka žila ve snech o tom, jak se vracím domů. To proto jsou sny tak nebezpečné: doutnají jako oheň a někdy nás celé stráví.“

„V životě občas narazíme na něco, čemu nerozumíme, protože jsme se ještě nesetkali s ničím podobným.“

„Všechny jsme si dělaly starosti, co se s námi stane, když najednou promluvila Raiha: Zbytečně utrácíme čas takovými myšlenkami. Stejně není nic beznadějnějšího než naše budoucnost, jenom snad naše minulost.“

„Vyhlížej to, co se ti samo ukáže. Protože to, co se ti ukáže, až to najdeš, bude tvoje budoucnost.“

„Zármutek je něco zvláštního; neubráníme se mu. Je jako okno, které se otvírá o své vlastní vůli. V místnosti je stále chladněji a nám nezbývá než se chět zimou. Ale to okno se pokaždé otevře o trochu méně a jednoho dne se s úžasem ptáme, kam se podělo.“

„Žijeme své životy jako voda, která stéká z kopce, stále stejným směrem, dokud nenarazíme na něco, co nás donutí hledat jinou cestu.“