Tvořivost

Tvořivost
Začněme nejdříve hardwarem. Tak tedy: objem cca 1,4 litru, hmotnost 1,3, - 1,4, kg, je tvořen 100 – 150 miliardami neuronů, mezi nimiž existuje až deset na patnáctou synaptických spojení.
Poznali jste to? Ano, je to lidský mozek.

Nyní k softwaru. Tady je to „složitější“ (tedy ne, že by to s biologickou podstatou mozku bylo jednoduché). O jeho charakteru se vedou spory, a vedou se dokonce i o tom, zda existoval první „programátor“, nebo zda jde o progresivní samoučící se systém, který porušujíce druhý zákon termodynamický, velmi pozvolna povstal z teplých moří proterozoika, aby mohutně upgradoval v posledních několika desítkách tisíc let.
Je natolik komplikovaný, že jej tvoří stovky a tisíce kódů významných, méně významných a drobných a pomocných utilit všeho druhu. Většina z toho běží na pozadí a „uživatel“ netuší, že to má v sobě. Pozná to, respektive to poznají až jeho příbuzní a známí, když některý z těch nepatrných kódů selže.

Lidský mozek se od mozků vyšších savců a primátů anatomicky liší několika málo „detaily“, které mu umožňují provádět unikátní operace a které člověka odlišují na stromu života od ostatních vývojových větví.
Mnohé z těchto operací a skrytých kódů jsou zdánlivě neúčelné a neefektivní. Možná, že vznikly jako vedlejší produkt při vytváření strategií, které měly člověku zajistit ulovení mnohem větší kořisti, než je on sám, nebo naopak zajistit efektivní obranu před predátory. A časem, jak si člověk obstaral dostatek potravy a vyhubil a odehnal všechny nebezpečné predátory, zůstaly mechanismy vytvářející tyto strategie nevyužity a našly si vedlejší uplatnění.

A mentální sudičky člověka: Imaginace, Intuice, Představivost a Fantazie, které dosud sloužily k tomu, aby naše předky navedly na tažné trasy mamutů a umožnily jim vytvořit lest a taktiku a zajistit si co největší úspěšnost lovu, se spojily do síly nazvané Tvořivost. Ta se projevuje jako vynalézavost, jako vznik nového, originálního díla nebo myšlenky, popř. tvůrčím řešením problémů. Vyberte si z toho, co je vám nejbližší. Wikipedie k tomu říká, že „Nejčastěji se tvořivost vymezuje jako „generování nových, neobvyklých, ale také přijatelných, užitečných myšlenek, řešení, nápadů". Tvořivý proces je potom charakterizován dvěma základními prvky, což je originalita (novost, původnost) a užitečnost (hodnota, prospěšnost).“
A protože jsme na serveru věnovanému literatuře, kladu důraz na schopnost tvořit nové, originální díla a myšlenky – řekněme uměleckou tvorbu. A pokračuji v citaci: „Umělecká tvorba je projevem téhož tvůrčího potenciálu jako jiná tvorba, ale zatímco výsledky vědy a techniky pronikají do lidské činnosti ve smyslu objektivního zkoumání a přetváření světa i člověka, umění hledá především lidské rozměry tohoto pronikání. Umění završuje vývoj člověka a jeho díla, započatý vědeckými a technickými prostředky.“

Filozofové vytvořili nesčetné, tu více tu méně, interesantní modely popisují jednotlivé fáze zrodu nových kreativních myšlenek. To samo o sobě je atributem tvořivosti. Ale to pro mne není v tuto chvíli podstatné.

Podstatné je, že tvořivost je vnitřní síla člověka formovaná po miliony let evolučními tlaky. Je to přirozená a tedy svým způsobem zákonitá vlastnost a schopnost druhu homo sapiens sapiens. Je to síla ženoucí nás kupředu, přičemž – upřímně řečeno – není jisté, zda nejsme v postavení lumíků ženoucích se v obrovské mase vstříc útesu. Ta myšlenka není zdaleka tak zavrženíhodná a zaobírá se jí stále větší počet lidí.

Ale ouha. Je zřejmé, že se mezi námi vyskytují jedinci, kteří se chtějí té panické, zběsilé a neovladatelné cestě k útesu zabránit. Jejich motivy mohou být různé: nejsou rádi vláčeni davem a nechtějí se stát obětí jimi neovlivnitelných událostí, nebo třeba naopak chtějí být v čele toho davu a panické a nekoordinované „gravitační“ vlny masy využít ve svůj prospěch.

Pro obě tyto skupiny může být tvořivost jako hnací síla silou nežádoucí a mohou projevovat snahy – paradoxně občas velmi kreativní – lidskou tvořivost potlačit, popřípadě ji mít pod kontrolou. Taková řízená tvořivost, respektive její produkty – například vydávání knih – by mohlo být dopřáno jen těm kreativcům, jenž získali „certifikát pozitivní tvořivosti“. Takové „rigorózní“ řízení by bezpochyby muselo být velmi sofistikované. Jde přece o naši budoucnost. A ti ostatní, kterým bylo udělení certifikátu odepřeno, by mohli být poučeni, po vzoru kampaně švýcarského lékaře Samuela Tissota z konce 18. století, o škodlivosti nezávislého tvořivého myšlení. Kooperujícím jedincům by pak podporu mohla poskytnout terapeutická síť proškolených psychiatrů. Jistě by se našla vhodná farmaka i jiné, méně invazivní postupy, jak tvořivost potlačit.
A ti nekooperující?

…tak dost. Konec fantastmagoriím všeho druhu.

autor: Lector · 21. září v 12:13 · přečteno 1291x

Komentáře (10)

Chesterton
18. října

Díky za upřesnění a příjemné rozplývání v bezbřehosti.

Lector
16. října

»Chesterton: No, jo. Mám omezené vyjadřovací schopnosti, a přesto drze píši sáhodlouhé texty.
Na druhou stranu není důležité, zda čtenář v mém textu pozná, zda např. tleskám cestě k útesu či nikoliv. Přemýšlím "nahlas" a svým způsobem si kladu otázky, které jsou k mání i pro ostatní. Chápu přitom a považuji to za zcela přirozené, že se můj styl nemusí zamlouvat každému.
Ale našemu úprku k útesu netleskám, pokud jde o to rozhodnout Vaše dilema týkající se mých preferencí. Jsem jím poněkud zděšen.
K tomu poslednímu odstavci: já jsem napsal, že tvořivost "může" být nežádoucí, nikoliv, že za každou cenu je. Ten hlavní úhel pohled je skrze "tvořivost" nikoliv skrze jedince vláčeného davem.
Abych se vyhnul dalším popisům a eskamotážím, napíšu, že pro mne jsou reprezentanty takového přístupu třeba Amišové. Ale takové lidi vidíme i kolem sebe, nejen v Pensylvánii.
Ano, jsem bezbřehý a jsem bezbřehý rád. Myslím, že se v bezbřehosti jednou rozplynu. Je lepší, když se řeka rozlívá, než když teče nejkratší možnou linií a po cestě rve vše, na co narazí.

Chesterton
16. října

Lector také děkuji. Za upřesnění. Občas mi připadáte malinko bezbřehý. I některé odstavce příspěvku o tvořivosti nekoordinované a spletité při pečlivějším čtení.
Nedokázala jsem poznat nakolik tleskáte "panické, zběsilé a neovladatelné cestě k útesu".
Protože nenechat se vláčet davem mi přijde fajn, a nemusí to hned znamenat, že je pro mě tvořivost nežádoucí :o)

Lector
11. října

»Chesterton: Ano, máte pravdu i ty hranice. A ty musí být někdy i docela ostré a tvrdé, nejen jemné či pružné. Ale ona ani svoboda sama o sobě není bezbřehá. Skrývá v sobě omezení, které vyplyne na povrch vždy, když se zeptáme "svobodu pro koho?" a "na co?".
Děkuji.

Chesterton
11. října

Podněty, svobodu a jemné či pružné hranice :o)

Lector
01. října

»bytost: Děkuji. Ono nejde o to dát mozku jen podněty, ale také svobodu. Obojí je moc důležité.

bytost
01. října

Tleskám! MUDr. František Koukolík by z Vás měl radost. Je nám třeba mozek cvičit a zkoumat jeho funkce. Pokud tedy nechceme být životem vláčeni, ale prožít jej, jak nejlépe dovedem.

TakySimona
24. září

to Lector:
Tak to pivo tedy platím já!
:-)

Lector
24. září

»TakySimona: Ano, je to poněkud těžkopádné. Byl to takový okamžitý nápad - zasadit pojem "svoboda" do jiného kontextu.
Děkuji za reakci..

TakySimona
24. září

Milý Lectore,

musím se přiznat, že jsem vás poznala až v posledním odstavci. Tedy...poznala.. známe přece i ten vachrlatý biblický význam, že? Tedy poznala váš styl psaní a myšlení, aby bylo JASNO!

Co jiného chce manipulátor plánovat, přidělovat, odebírat a přerozdělovat VÍCE, než svobodu?

A kreativita/tvořivost není než její synonymum.