Šifra mistra Martina a můj závazek na další rok

blog

03.04.2015 v 20:33 / Ajrad1981 (1016 views)
Šifra mistra Martina a můj závazek na další rok
Začátkem března jsem z jednoho internetového obchodu objednávala mamce knížku, kterou chtěla, ale v knihkupectví se jí zdála drahá. Na netu jsem ji sehnala o dost levněji, s připočítáním poštovného ta sleva, pravda, nebyla tak výrazná, ale to jsem vyřešila tak, že jsem si do košíku přihodila ještě jednu knihu pro sebe :-), taky byla levnější než v kamenném obchodě, a když se poštovné rozpočítalo mezi obě knihy, byla úspora znatelná.

Spolu s potvrzením objednávky mi přišly i dvě indicie na rozluštění knižní šifry. Už jen slova „knižní šifra“ mě zaujala, takže jsem na to koukla blíž. Soutěž parádní a případná výhra ještě lepší, ovšem pravděpodobnost výhry byla taková, že se jednalo spíš o nepravděpodobnost. :-D Najít v obraze 64 zašifrovaných knih a být 777. v pořadí těch, kteří dešifrují aspoň polovinu. Jasně, máček, ne? :-D

Ale i tak jsem se pustila do luštění a zatáhla do toho i kamarádku K, protože jsem věděla, že ji to taky bude bavit (a pak jsme si vzájemně sdělovaly poznatky). K. to měla zjednodušeno, sestra jejího přítele studuje literaturu a prý je děsný knihomol ;-)

Něco bylo naprosto jasné – Babička, Vinnetou, Osudy dobrého vojáka Švejka. Nad něčím jsem bádala delší dobu, například takový Stařec a moře mi dal docela zabrat, pořád jsem dumala nad námořníkem, kapitánem a nic, až po delší době mě napadlo zaměřit se na ten bílý plnovous, který naznačuje pokročilý věk. A bylo to. Kamarádka mě navedla na Obraz Doriana Graye, ke kterému bych se možná dopídila časem sama, Lev, čarodějnice a skříň, což bych našla téměř určitě, skříň není moc častým prvkem používaným v názvu (byla jsem dost blízko, zkoušela jsem Letopisy Narnie, které neprošly, byl prostě požadován ten doplňující název), a také mi poradila Dunu, to bych rozhodně nedala. Nikdy jsem o tom ani neslyšela a slepý červ, co leze z písku, byla v tomto případě chabá nápověda.

Hodně jsem používala google i vyhledávač tady na Databázi, přece jen je technicky nemožné znát úplně všechny knihy, co kdy byly napsány. Zapomněla jsem dodat, že obraz byl rozostřený a každý den (kromě nedělí) se vyjasňoval nějaký kousek z celku – na to jsem se zpočátku vždycky těšila, co nového objevím :-) Za pomoci zaslaných indicií jsem dala Mor (to bych bez indicie asi dlouho hledala, co je to v té Petriho misce za bakterii!! Yersinia pestis byla mnohem jasnější nápověda) a Prútěné kreslá (jméno Dominik Tatarka jsem slyšela poprvé, takže i tady se nápověda hodila). K. mi dále prozradila Atlas mraků a Tisícročnou včelu – v době, kdy tyto obrázky nebyly zcela odkryté, měla v tomto případě lepší fantazii. I když na svoji obranu musím říct, že ta včela bylo dost překvapivé zjištění, na obrázku byl vidět černožlutě pruhovaný hmyzí zadeček a já si marně lámala hlavu nad vosou nebo sršněm. Na Psohlavce jsem měla kliku – přemýšlela jsem, co by to mohlo být, vlk v košili? Nebo pes. Po zkušenosti se včelou jsem nevylučovala ani lišku, ale žádný nápad na obzoru. Druhý den v jednom knižním bazaru na facebooku někdo nabízel celkem dost knih a mezi nimi i Psohlavce. Blik, osvícení a mohla jsem zaokrouhlit počet nalezených knih na čtyřicet. A teprve když se doostřilo i vedlejší políčko, bylo jasné, že jsou to fakt psi :-D

Pořád ovšem zůstávalo osm políček rozostřených a celkem dost obrázků nerozluštěných a nad nimi jsem dost nadávala (nad některými nadávala i kamarádka). Židle. Koně. Americká vlajka. Hamburger. Loutna. Jakási krychle jakoby vyříznutá ze Země – hora s ledovcem na vrcholu, pod ní město a moře s ponorkou. Podezřelá koule, ze které trčely různé nástroje a přístroje, to jsem ani netušila, co zadat do vyhledávače! V levém horním rohu byla bílá vilka, nad ní létali papíroví draci a v pozadí zelené kopce – nevěděla jsem, jestli to patří k sobě, nebo jestli se jednalo o několik knih. A pak tam byla chobotnice, zcela nelogicky u Drákulovy rakve, a žlutá lilie (asi lilie) – v těchto případech jsem netušila, jestli to jsou samostatné knihy, nebo jestli to tam autor nakreslil jen tak mimochodem. Dvacet čtyři neodhalených knih, to je strašně moc! Moje sebevědomí tím dostávalo citelně zabrat, ale pořád jsem měla naději, že v těch nedoostřených částech ještě něco najdu, případně že mě nějaký záhadný závan inspirace navede k řešení těch problematických částí.

V téhle fázi jsem do toho zatáhla další kamarádku M, která mi hned druhý den sdělila, že to je jak droga :-D Ale díky ní jsem odhalila tajemství oné „podezřelé koule“. Věřím, že pro toho, kdo zná Mechanický pomeranč, to nebylo těžké, já jsem se fakt nechytala. Kamarádka K. mi taky odkryla tajemství loutny – ona to totiž byla mandolína :-) Další odtajněný obrázek ukrýval zakrvácený meč (nebo dýku. Taky to mohl být nůž), ale ani tady mě nic nenapadalo. Kromě té zbraně tam bylo cosi, co mi připomínalo takový ten gumový balonek u starých tlakoměrů. K. měla jiný názor. Nevím, kdo z nás má bujnější fantazii, ale pravdu měla ona, jednalo se o parfém. Knihu Parfém – Příběh vraha pak rozluštil její přítel, který viděl film. Mně bylo sděleno pouze, že se fakt jedná o parfém, a to už jsem si pak poradila sama. Ovšem neznám ani knihu, ani film. :-)

V návalu geniality jsem na rozmazané části obrazu objevila Fantomase – ale to jsem si moc nepomohla, tahle pasáž by byla odkryta hned nazítří. Každopádně rčení „Víc hlav víc ví“ platí beze zbytku. M. nám oznámila, že objevila Ameriku – to samozřejmě není myšleno ironicky – a já i K. jsme se pak mlátily do hlavy, že nás to nenapadlo, byť je to tak jednoduché; ovšem ani jedna z nás nečekala, že tam budou dvě knihy od jednoho autora (blbá výmluva). Co jsem trochu nechápala, byli Tri gaštanové kone – to jsem asi musela ve vyhledávači přehlédnout, protože kdybych ten název viděla, muselo by mě to trknout. Dále se mi podařilo v jedné budově nepoznat Notre Dame, takže Chrám Matky Boží v Paříži jsem si musela taky nechat poradit. Z chobotnice se vyklubala Chobotnička, papíroví draci znamenali Lovce draků, knihy Pinocchio a 451 stupňů Fahrenheita na další odkryté části pak byly naprosto jasné. Jo, a ta krychle vyříznutá ze Země byla Zeměplocha. Tak tady kreslíř dost ujel, bych řekla, Discworld si já osobně představuji úplně jinak. Ale hodně mě naštvaly ty židle a lilie. Žlutou lilii jsem zkoušela, stejně jako Dvanáct křesel a ani jedno neprošlo, holky ale tvrdily, že tohle jsou správné knihy. Jasně, muselo se napsat Žltá lalia (ale Proutěná křesla mi prošla i česky!) a 12 křesel (to už je vyložená schválnost!!). Každopádně pět dní před koncem mi zbývalo pět neodhalených knih, to už nevypadalo tak zle :-)

Občas to bylo i na pobavení. Myslela jsem například, že pták je naprosto jasný, napsala Racek – vedena myšlenkou na Čechova – a vyletěl nějaký Jonathan Livingston Racek :-D Ale to bylo asi jediné. Navíc jak se mi na začátku hádání líbilo a bavilo mě, na konci už jsem byla pěkně naštvaná. Podle mě to bylo místy nelogické, nejednotné a poznat knihu nestačilo. Žltá lalia a 12 křesel nebyly jediné. Takže: u Fantomase, Vinnetoua nebo Pána prstenů stačilo napsat Fantomas, Vinnetou, Pán prstenů. Ale u Jihu proti Severu se muselo napsat, že se jedná o první díl Odváto větrem a u Letopisů Narnie se ty letopisy zase vůbec psát nesměly, muselo být striktně napsáno Lev, čarodějnice a skříň. Don Quijote je důmyslný rytíř, ale tato slova se taky napsat nesměla, aby to prošlo. A co Zeměplocha a Millenium? Copak to jsou knihy?! Jsou to knižní série, které se skládají z několika knih a každá má svůj vlastní název!! Tahle nekoncepčnost si vysloužila pár neslušných výrazů na svoji adresu (někdy i na adresu kreslíře :-D). Každopádně jsme se společnými silami prokousaly k 64 knihám a měly splněno, takže to nadávání nebylo tak hrozné, jako by bylo v případě, že by mi tam zůstalo něco nenalezeno. ;-)

Musím se přiznat, že většinu knih ze šifry jsem nečetla, některé dokonce neznám ani podle názvu! A u některých vím o filmu, aniž bych tušila, že má knižní předlohu. Takže si na příští rok dám svoji vlastní Čtenářskou výzvu – přečíst ty knihy ukryté v šifře, které jsem dosud nečetla (za podstatného předpokladu, že je dokážu sehnat k vypůjčení, samozřejmě). Jedinou výjimkou bude Vinnetou a Fantomas – filmy jsem viděla tolikrát, že číst knihu se mi nechce. Ale zas, když to má být výzva… Jinak, tuhle otázku nechám zatím otevřenou a uvidím, kolik těch ostatních knížek dokážu sehnat, aniž bych je musela kupovat. Anebo ještě jinak, přečtu i Vinnetoua s Fantomasem, když to seženu, jdu do nich. Když výzva, tak výzva! :-D A nejspíš budu pokračovat i s blogováním, ať se neflákám :-D

Co jsem tedy už četla? Babičku – to by byla ostuda nemít tohle přečteno! Vyhoďme ho z kola ven. Drákula. Deník Anny Frankové. Tři muži ve člunu (to byla blbost). R. U. R. Stařec a moře. Chrám Matky Boží v Paříži. Pinocchio. Millenium. No jako nic moc. Když ten kreslíř vybral do obrázku knihy tak blbě! :-) A to Pán prstenů, Vinnetou, Fantomas a Zeměplocha jsou několikadílné spisy a není specifikováno, který z nich v té šifře je. Pána prstenů dám celého, u Vinnetoua a Fantomase asi bude muset stačit jeden díl. Zeměplocha to samé, jeden díl a basta (další nevylučuji, ale do příštího roku to zařazovat nebudu). I tak budu mít co dělat! Možná bych něco mohla zařadit i letos, ve Čtenářské výzvě jsou body, kam by se něco hodilo a kde jsem se ještě stoprocentně nerozhodla, co si přečtu. Jo, to by šlo ;-) Uvidím.

Jen tak pro pořádek a pro shrnutí, co mě vlastně tedy příští rok čeká: Švejk, Válka světů, Vinnetou, Mor, Kniha hřbitova, Moucha, Tracyho tygr, Pán prstenů, Voda pro slony, Jméno růže, Motýlek, Lev, čarodějnice a skříň, Duna, Obraz Doriana Graye, Hlava XXII, Bouře, Zámek, Amerika, Sněhulák, Anglický pacient, Peklo, Prútené kreslá, Norské dřevo, Zlatý kompas, Červené víno, Havran, Kočka na rozpálené plechové střeše, Bílá velryba, Atlas mraků, Tisícročná včela, Ostrov pokladů, Psohlavci, Malý princ, Brouk v hlavě, Chatrč, Mechanický pomeranč, Fantomas, Mandolína Kapitána Corelliho, Lovec draků, Parfém – Příběh vraha, Hodiny, Na cestě, Plechový bubínek, Tri gaštanové kone, Zeměplocha, 1984, Chobotnička, Žltá lalia, 451 stupňů Fahrenheita, 12 křesel, Jonathan Livingston Racek, Jih proti Severu, Stopařův průvodce Galaxií, Don Quijote. 54 knih, z toho jedna trilogie, takže 56, o něco víc než letos. Takže změna, nic z toho do letošní Výzvy zařazovat nebudu :-D

Samozřejmě ještě nevím, co všechno se dá najít ve fondu naší knihovny, případně knihovny, do které chodí kamarádka K. (obě bydlíme v jednom městě a obě pracujeme ve druhém, ale do knihovny chodíme každá jinam), musím počítat s eventualitou, že ne všechno tam budou mít (a nemíním si kupovat knihy, které vlastnit nechci), ale i kdybych sehnala vše, tak je to hromada srovnatelná s tou letošní. Jen letos si můžu knihy vybrat, akorát se musím držet zadaných kritérií, příští rok budu mít seznam titulů pevně daný. Takže bude ještě větší sranda :-D Hlavně že se mám na co těšit ;-) (i když jediné, na co se doopravdy těším, je Jo Nesbo) Ale zatím se musím držet svého letošního závazku, takže se zatím loučím a jdu dočíst Pražský hřbitov :-)

P.S. Ještě bych mohla vyzvat sama sebe k tomu, že se naučím kreslit a nakreslím si vlastní knižní šifru, pro kamarádky, aby se nenudily, ale to bude činnost tak na důchod, to snad budu mít čas :-D

Komentáře (2)

lucie.8
06.04.2015

Také jsem luštila a nemohla jsem přestat. Byl to skvělý nápad. Dokonce jsem vyhrála poslední bonusovou otázku :)

lenkaknel
05.04.2015

Tak to byl vyčerpávající článek! =D Šifra mi taky dala pěkně zabrat a třeba Tri gaštanové kone jsem odhalila jen díky tomu, že je tady zrovna někdo komentoval.