Rupi Kaur a (nejen) její minimalistická ''poezie''

Rupi Kaur a (nejen) její minimalistická
Poslední dobou začíná nabývat na popularitě trend zvaný minimalismus. Jedná se o umělecký směr, který se zprvu aplikoval především v malířství a sochařství, ale postupem času se rozšířil i do dalších oblastí včetně hudby či literatury (především poezie).
Pokud se bavíme o minimalistické literatuře, těžko v dnešní době hledat výraznějšího představitele než indicko-kanadskou ''básnířku'' Rupi Kaur. Svými literárními počiny se proslavila především díky sociální síti Instagram, na které má v současné době více jak 3,5 milionů sledujících. Nedávno dokonce nakladatelství Omega vydalo její knihu Květy slunce v českém překladu.
Nevíte-li, jak taková minimalistická (či instagramová) ''poezie'' vypadá, vkládám sem krátkou ukázku:

odešel si
ale pořád tě chci
i když si zasloužím někoho
kdo by byl ochoten zůstat
(Květy slunce, Rupi Kaur)

učila ses
že tvé nohy
jsou zastávkou pro muže
kteří hledají místo
kde by mohli přenocovat
chvíli setrvat jako host
ale nikdy nepřijdou
s úmyslem
zůstat
(Mléko a med, Rupi Kaur)

Jedná se vlastně o větu rozbitou na určitá slovní spojení či slova, verše a rýmy zde opravdu nehledejte. V podobném duchu se nese i zbytek obou knih. Žádná osobitost. Žádná hlubší myšlenka. Žádné řemeslo. Nic, jen jakési líbivé citáty.
Upřímně nevím, proč se tomuto žánru dostává více popularity, než si zaslouží. Možná proto, že klasická poezie je už zkrátka nudná, a tak se hledá cokoliv odlišného nebo nového. Otázkou ale je, jak dlouho bude čtenáře tento styl bavit. Dlouhou životnost tomu nedávám...
Nevím jak vy, ale já si jdu na uklidnění přečíst Villona. S touto pseudoliteraturou jsem strávil až moc času.

autor: k123cz · 20. dubna v 01:17 · přečteno 176x

Komentáře (3)

Armin1984
24. dubna

Je to zoufalství.

zipporah
23. dubna

Rupi Kaur je podľa mňa skôr súčasťou feministického fenoménu než toho minimalistického. Dostala som sa k nej cez Emmu Watson a jej knižnicu orientovanú na ženy a ich postavenie v spoločnosti. Týmto ťahom si určite Rupi získala značnú sadu fanúšikov, samozrejme, bola populárna aj predtým. Ty riešiš spôsoby písania, nie obsah, ale dnes funguje jediný spôsob písania, pretože trendy určuje svet mileniálov. Mileniáli nebudú čítať siahodlhé poézie ani romány typu Hugo, Eco, Goethe, Dostojevskij. Oni si popri svojich starostiach ako phubbing a zorientovaní sa v tom, aké pohlavie ma priťahuje a aké pohlavie som ja, prečítajú narýchlo poéziu typu Rupi Kaur, navyše tej, ktorá obsahovo zodpovedá aktuálnej svetovej problematike.
Ja som si ju čítala cez Hermionu, vzala som si ju do Ameriky, nech som cool, nrobí mi problém prispôsobiť sa dobe, hrať "in":D ale odtiaľ potiaľ.. až na dve tri vzorky som knihu s dosť vysokou cenou ponechala ako darček chudákovi uncle Georgeovi, ktorý ani netuší, čo za gebudzinu to je:D Od Hermiony boli lepšie tipy, vrelo odporúčam Half the Sky, to je kniha lukratívnych zaujímavostí... Koho už nebaví plakať nad obeťami druhej svetovej vojny a genocída Arménov či Indiánov, môže si prečítať o genocíde žien v krásnych východných krajinách ako Čína, India, Kongo, Nepál...

Kateřin-a
20. dubna

Pod pojmem poezie si představuju něco, co se odlišuje od prózy, a to nejen tím, že věta je rozdělená na několik řádků. Poezie pro mě znamená umění. Ukázka výše mi moc nedává smysl, nic v tom není, jak píšete, ani verše, ani osobitost.