Rozhovor se spisovatelem a ilustrátorem Petrem Morkesem

blog

19.12.2013 v 22:13 / monushka (816 views)
Rozhovor se spisovatelem a ilustrátorem Petrem Morkesem
Petr Morkes je český ilustrátor, komiksový kreslíř, spisovatel
a tvůrce animovaných filmů. Narodil se 14. prosince 1973
v Hradci Králové. V roce 2000 absolvoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a následně pokračoval studiem na katedře animované tvorby pražské FAMU

V roce 2003 vytvořil Petr Morkes postavičku psího detektiva komisaře Vrťapky, který se záhy stal velice populární u dětských i dospělých čtenářů. Knižní tituly i časopisecká periodika, kde autor příběhy komisaře Vrťapky a jeho přátel publikuje, se trvale těší velké oblibě a knihy s komisařem Vrťapkou se staly knižními bestsellery.

Vaše knihy jsou určeny pro děti od šesti let věku. Mám tříletou dcerku, která komisaře Vrťapku zbožňuje, i když ještě určitě ne všemu v příběhu rozumí. Číst dětem je ten nejlepší způsob, jak mohou rodiče ovlivnit a rozvíjet dětskou představivost. K tomu je však důležité nabízet dětem vhodnou literaturu. Neuvažujete proto o nějaké knize, která by byla určeny i pro takto malé čtenáře, kteří jsou ve svém věku spíše posluchači?

Upřímně mě těší, že si i Vaše tříletá dcera Vrťapku oblíbila. I když jsou mé knihy určeny převáženě dětem od 6 do 10 let, vím o tom, že Vrťapka má přesah na obě strany této věkové hranice. Pokud jsou děti ve věku, kdy ještě neumějí číst, zaujmou je hlavně ilustrace, které je vtáhnou do děje a udrží jejich pozornost, když jim rodiče předčítají. Pro školáky jsou beletristické knihy s komisařem Vrťapkou vhodnou „první“ četbou. Důsledně totiž dbám na kvalitní obsahovou i obrazovou podobu knih tak, aby děti čtení bavilo a ke knize si našly pozitivní vztah.

S komisařem Vrťapkou vydáváme dvě edice knih a malý čtenář si tak může vybrat, jakou knížku pro daný okamžik zvolí, – zda beletrii, komiks nebo interaktivní knihu s luštěním. Vrťapkovy beletristické knížky jsou psány pro děti hravým a přístupným jazykem, jejich příběhy jsou napínavé i humorné zároveň a text je vždy doplněn velkým množstvím komiksových ilustrací. Série Sebraných spisů komisaře Vrťapky, ve kterých převládá detektivní luštění a kvízy, zase pro děti představuje zábavnou formu hry, během které si procvičují svůj intelekt, logické myšlení, bystrost a úsudek.
O knize pro nejmenší děti jsem zatím neuvažoval, – ale děkuji za podnět!


Je o Vás známo, že si své knihy ilustrujete sám. Musí to být vskutku složité propojit představu s příběhem a obrázky. Co se Vám v hlavě vynoří jako první – příběh nebo obrázek? Považujete se více za spisovatele či ilustrátora?

Práce na knize pro děti, kde jsem autorem textu a ilustrací, je pro mě dvojnásobně radostná. Už když vymýšlím příběh, kreslím si skicy, které by text vhodně dokreslily a rozvinuly. A tak se ne zřídka stane, že mě taková skica posune v zápletce dál a nastíní nové možnosti, jak by se mohl příběh odvíjet. Naopak je tomu při práci na komiksu. To mám často v hlavě nějakou situaci, prostředí nebo akční scénu, a ta mě inspiruje k samotnému příběhu.

Nemohu tedy zodpovědně říci, zda je první slovo či obrázek. Je to různé a vlastně i to je na mé práci skvělé. Jedinou nevýhodou autorské knížky tak zůstává její časová náročnost, ale věřím, že to stojí za to, – jinak by to koneckonců ani nemělo smysl dělat.:o) A zda se cítím více jako spisovatel nebo ilustrátor? Asi ještě stále více se považuji za ilustrátora a komiksového autora, – není totiž den, kdy bych nevzal do ruky tužku a nekreslil, třeba jen tak pro radost.

Měl jste nějaký vzor pro postavu nebojácného komisaře Vrťapky? Kdy a jak vlastně tato postava vznikla?

Předobrazem Vrťapky byl náš jezevčík Punťa a pak také celá řada detektivní hrdinů, jejichž příběhy si rád čtu dodnes. Původně jsem vymyslel postavičku Vrťapky pro časopis Mateřídouška, kde hledali nějakého nového komiksového hrdinu, jehož příběhy by v časopise mohly vycházet jako seriál. Chtěl jsem vytvořit podobně protřelé „soukromé očko“, jako byl Phil Marlowe, Nick Carter nebo Sherlock Holmes. A tak vznikl Vrťapka, neohrožený detektiv a neoblomný ochránce zákona, který při svém boji se zločinem neváhá nasadit i vlastní kožich. Příští rok bude Vrťapka slavit své desáté narozeniny a já si velmi vážím toho, že se u našich čtenářů stále těšíme tak velké přízni.

Která postava z Vašich kreslených příběhů je Vám osobně nejblíže? Mají Vaše kreslené postavy skutečné, živé vzory? Pokud ano, jak moc z těchto skutečných vzorů čerpáte?

Nejblíže je mi určitě Vrťapka, – to je moje srdcová záležitost. Na druhou stranu, jako „otec“ i všech dalších postav bych neměl nikoho protěžovat, protože každá je něčím výjimečná a dohromady tvoří nerozlučnou partu. Tak si vezměte například Zlokrta, – je to sice lump, ale je služebně nejstarší, odhaduji, že mě doprovází už dobrých pětadvacet let. Hermína je zase – mezi všemi těmi detektivy a padouchy – jediná dáma, takže si ji musím předcházet. No a pak tu máme Čendu, Vrťapkova bratrance a studenta policejní akademie. Čenda je věrnou kopií a dokonce i jmenovcem mého milovaného teriéra, kterého mám denně na očích. Nezřídka se stane, že doma nahlas popisuji nějakou zápletku nové knížky a přitom neustále opakuji jeho jméno: Čenda přiskočí a prakem sestřelí vzducholoď nad…, Čenda se rozeběhne a špičkou nosu se zaboří do…, Čenda udělá paragánský kotoul přes…, Čenda…, Čenda…, Čenda. Naštěstí je Čenda natolik inteligentní pes, že to vždy trvá jen chvíli, než mu dojte, že tyto příkazy se ho skutečně netýkají a nevzrušeně odkráčí za svou zábavou.

Zajímal by mě Váš pohled z druhé strany, z pohledu čtenáře. Patří čtení mezi Vaše koníčky? Pokud ano, jak často se mu věnujete a kdo je Vaším oblíbeným spisovatelem a proč?

Čtu rád a často knihy nejrůznějších žánrů. Nedám dopustit na Miloše Macourka a Ondřeje Sekoru, moc baví mě povídky Woddyho Allena nebo Emila Hakla, rád se ale začtu také do klasiky, – Mistra a Markétku od Michaila Bulgakova jsem přelouskal snad pětkrát. Ze současných autorů mám velmi rád knihy, které píše Haruki Murakami nebo Michel Houellebecq. A když mám energii akorát tak na obracení stránek, zalezu si večer pod lampu s nějakou obrazovou knihou a nasávám energii z úžasných kreseb Káji Saudka nebo kvašů Zdeňka Buriana.

Z pozice čtenáře bych mohl knihy rozdělit do dvou skupin, – na jakousi profesní četbu a pak na ty kousky, které beru do ruky ve svém volném čase a skutečně pro radost. Jako autor a ilustrátor musím přečíst mnoho knih, po kterých bych z pozice čtenáře nikdy nesáhl. To je někdy obohacují, jindy zase naopak. Moje knihovna je nabitá knížkami pro děti, komisy, beletrií pro dospělé, knihami o umění, encyklopediemi… Vlastně mám trochu problém, jak neustále se zvyšující počet knih vměstnat do bytu. Přestože nějakou polici s knihami máme téměř v každém pokoji, velké množství knížek na své teplé místo v knihovně stále ještě čeká v přítmí banánových krabic.:o)

Nakladatelství Morkes a komisař Vrťapka navázali úzkou spolupráci s projektem Rosteme s knihou. Co je cílem tohoto projektu a jak se ho Vy osobně snažíte podpořit?

Většina rodičů si uvědomuje, jak je čtení a médium knihy pro děti důležité. A nejedná se jen o čtenářskou gramotnost, kvalitní knihy mohou u dětí rozvíjet celou řadu konkrétních dovedností, zlepšovat paměť, podněcovat kreativitu, kultivovat jejich verbální projev a mnoho dalšího. Knihu a četbu tedy právem považujeme za cosi ušlechtilého a k tomu bychom přirozeně měli vést i děti. Společně strávený čas čtením nebo vyprávěním příběhů je krásný rituál a já osobně se snažím takto se svou rodinou trávit každý večer. Samozřejmě ne vždy se to podaří, ale je důležité jak si nastavíme žebříček priorit. V našem nakladatelství jsme se proto rozhodli věnovat část energie také neziskovým projektů, které se snaží podpořit dobrou věc a projekt Rosteme s knihou k takovým bezesporu patří.

Od začátku nového školního roku se do rukou malých školáku dostává Vaše další dílko. Jedná se o školní diář pro rok 2014 s komisařem Vrťapkou. Jak byste tento diář popsal? Čím se liší od ostatních diářů pro školáky?

Do Vrťapkova diáře jsem se pustil vysloveně na žádost čtenářů, kteří chtěli s komisařem prožívat každý den. Vytvořil jsem proto speciální koncept školního diáře, se kterým by příprava do školy byla zábava (nebo alespoň zábavnější).
Jedná se vlastně o takovou malou detektivní knížku v pevných deskách, která kromě přehledného kalendária, obsahuje také luštění, kvízy a detektivní příběh ze školy kouzel, kam Vrťapka doprovází svého kamaráda chameleona Pepeho, aby složil kouzelnickou maturitu.


Na každé ze 192 stran naleznete barevné ilustrace a humorné svátky. Chtěl jsem, aby se malí školáci snadno naučili plánovat si svůj čas a měli přehled o svých úkolech, zájmech, ale také důležitých informacích. V diáři je mnoho zábavných stránek, detektivní karty, taháky, plánovač narozenin a prázdnin, fotoalbum, pravítko, detektivní horoskopy, desatero bezpečného internetu a mnoho dalšího. Ale ať čtenáři posoudí sami, zda se nám diář povedl. Pro mě bylo krásnou zpětnou vazbou, když jsem od rodičů dostal několik e-mailů, že si jejich děti s Vrťapkovým diářem skutečně připravují věci do školy s větším nadšením a samy.  

Blíží se krásný vánoční čas. Děti píší dopisy Ježíškovi a rodiče se snaží pokukovat po těch správných dárcích, aby dětská očka zářila jako hvězdičky. Dobrá kniha by určitě pod žádným vánočním stromečkem neměla chybět. Kdyby bylo na Vás, jakou knihu z Vaší tvorby byste doporučil nejen dětem, ale i rodičům?

Určitě jeden z našich posledních přírůstků, – knihu Komisař Vrťapka a tajemství mahárádžova vejce. Ještě mám v živé paměti, jak jsem ji psal a ilustroval a v našem nakladatelství jsme si na ní dali opravdu záležet. Jedná se o zábavný detektivní příběh, ve kterém se Vrťapka vydává po stopě zločinu, který se odehraje přímo v zákulisí mezinárodní soutěže kouzelníků. Je tedy jasné, že o legraci a zábavné situace nebude nouze. A musím říci, že už když jsem na knize pracoval, doma mi občas koukali přes rameno a uchechtávali se.

Snažil jsem se také, aby knížka měla určité poselství a stejně jako v knize Komisař Vrťapka a prokletí zubu moudrosti, i v tomto příběhu se pokouším dětem předat konkrétní ponaučení. Tentokrát jsou podtextem knihy sourozenecké vztahy a odvaha. O tom se ale už více dozvíte přímo v knížce od chameleoních sourozenců Pedra, Pabla a Pepeho.

Člověk sice nemá plánovat nic dopředu, ale u spisovatelů je tomu trochu jinak. Víte už, jaké by měly být Vaše plány do budoucna? Můžeme se v brzké době těšit na řešení dalšího napínavého případu společně s komisařem Vrťapkou?

Máte pravdu, při mé profesi považuji pečlivé plánování za nutnost. Realizace každé knížky mi zabere několika měsíců, v průměru kolem pěti. Lze si tedy lehce spočítat, kolik autorských knížek mohu za jeden rok vytvořit. A když už se něčemu upíšete na půl roku práce, není od věci to mít promyšlené. :o)

V roce 2014 oslavím s Vrťapkou už deset let našeho společného života a při této příležitosti chystáme celou řadu akcí a také další knížku. Bude to 4. díl z edice sebraných spisů, ale tentokrát v trochu jiném (a věřím, že lepším) hávu. Naši čtenáři se tedy už nyní mohou těšit na další zapeklité detektivní případy neohroženého komisaře Vrťapky a jeho dvou věrných přátel Hermíny a Čendy.

Děkuji Vám za velmi milý rozhovor a všem čtenářům ze srdce přeji krásné svátky a v novém roce hodně zdraví, radosti, úspěchu a samozřejmě také humoru!

- Petr Morkes a Monika Štěpková -

S komisařem Vrťapkou byly dosud vydány knihy:
Komisař Vrťapka školní diář 2014
Komisař Vrťapka a tajemství mahárádžova vejce
Komisař Vrťapka a prokletí zubu moudrosti
Komisař Vrťapka – Sebrané spisy 1
Komisař Vrťapka – Sebrané spisy 2
Komisař Vrťapka – Sebrané spisy 3

Více o Petru Morkesovi se dozvíte na:
www.vrtapka.cz
www.petrmorkes.com

Já Petru Morkesovi upřímně děkuji za jeho čas a za poskytnutí rozhovoru. Přeji mu, aby měl do budoucna stále stejně dobrého tvořivého ducha a neustále se rozšiřující čtenářstvo.

Komentáře (0)