Proč si čistím zuby 10 minut aneb Kde všude se dá číst

blog

21.02.2014 v 13:59 / Enehy (654 views)
Proč si čistím zuby 10 minut aneb Kde všude se dá číst
Beru si kartáček, mačkám na něj kousek pasty a zároveň druhou rukou otvírám knihu. Takhle si zuby čistím každý den. Proč bych plýtvala svým časem koukáním do zrcadla, když ho mohu strávit výpravou do neprozkoumané země fantazie.

Zamysleli jste se někdy nad tím, kde všude se dá číst? Seznam míst se zdá být neomezený. Pokud si postupně před očima promítnu svůj den, najdu jen tři činnosti, při kterých se tahle aktivita dělat nedá: pokud učím angličtinu, věnuji se józe nebo spím. Při zbylých činnostech jsem přinejmenším alespoň jedenkrát četla.

Ráno začíná knihou u snídaně. Naštěstí mám kuchyňský stůl s poličkou, kde už natrvalo sídlí 100 nejvlivnějších osobností dějin, často navštěvovaných Pijoanovými Dějinami umění, Jógou krok za krokem a nějakým románem, který zrovna nemohu odložit. Jeden z návštěvníků se mnou pak zpravidla putuje do koupelny, kde mi asistuje u čištění zubů, fénování a česání. Dovedla jsem to k takové dokonalosti, že to na mně už nepoznáte. V našem bytě se také dokážu dost dobře orientovat poslepu, takže nepřestávám ani při přechodu z jedné místnosti do druhé. Tudíž čtu při otvírání oken, oblékání se a při všech dalších domácích povinnostech, které zvládnu dělat jednou rukou.

Později se kniha přesouvá spolu se mnou do kanceláře, kde čekám na prvního klienta. Do jeho příchodu může zbýt třeba pět minut, které by byla škoda nevyužít. Následuje oběd a káva – jediný čas, kdy je kniha vystřídána novinami. Pak znovu práce. Během odpoledne dochází k boji mezi čtením, meditací a extra prací. Vyhrává se podle únavy mého organizmu. Dnes zvítězilo psaní, ačkoliv je pátek a mozek i tělo by měli mlít z posledního.

Nastává večer a přednost dostává jóga. Hlava je vyčištěna a může se jet dál. Pokud nemusím nezbytně dodělávat věci do práce nebo nezatoužím po kontaktu s přáteli či po úplném vymytí mozku (televize), můžu klidně dál číst. Začínám u večeře, pokračuji do vany, přesouvám se k umyvadlu k čištění zubů a dále do postele. Pokud je kniha opravdu zajímavá nebo napínavá, doslova mi vypadne z ruky, protože při čtení usnu.

Číst se dá opravdu na hodně místech. Ta obvyklá jsou dopravní prostředky, zastávky, lékařské ordinace, čajovna a parky. Několikrát jsem se zabavila četbou v lomu nebo v lese (můj ex-přítel je tzv. šutrolog). Také jsem si tím zpříjemnila čekání na promítání na filmovém festivalu nebo na koncert třeba na Rock for People. Četla jsem i při vaření (nedoporučuji, nedopadlo to úplně nejlépe) a luxování. Knihy prostě miluju. Ráda je mám kolem sebe, ráda v nich listuji a ráda se v nich ztrácím. První věc, kterou okoukávám v bytech mých přátel, je knihovna a její obsah. Pokud vidím někoho s knihou, okamžitě mám tendenci začít zkoumat, co čte. Tohle je moje posedlost. Jaká je vaše?

Komentáře (8)

Ikkju
03.03.2014

Pošta je ideální, všichni jsou naštvaní z dlouhého čekání, jenom čtenář je naštvaný, když mu přetrhnou čtení při volání k okýnku x)

TerkaM
23.02.2014

Nikdy by mě nenapadlo číst při čištění zubů v koupelně,.. já čtu většinou na těch obvyklých místech, jako je na posteli, potom třeba v knihovně, někdy i u babičky, pak samozřejmě ve škole a čas od času mám nutkání si sednout někde ve městě a něco si přečíst, ale tohle nutkání zatím bylo překonáno,.. také čtu při cestě vlakem :) když jedu autobusem, tak to ne, většinou jezdím autobusem delší trati a na nich mi bývá špatně, takže číst v autobuse raději nepokouším :)

Když jsem byla na Slovensku (jako na potvoru jsem si tam vzala jenom jednu knihu a pak se nudila!), tak jsem si vlezla nahoru na kopec s knížkou v ruce, sedla si pod strom, kde byl stín, ale zároveň tam nějaké světlo prosvítalo, otevřela jsem si knihu a velice rychle jsem se začetla :)

Souhlasím, míst, kde se dá číst je opravdu hodně a mě opravdu mrzí, že jsem nevyzkoušela ani polovinu, i když u jídla bych asi nikdy nečetla, už jen kvůli tomu, že mi vždycky všichni, když jsem byla malá, říkali, abych u něj nečetla a to byl můj děda knihomil snad ještě větší než já :)

paloma
22.02.2014

To je pěkný článek a inspirativní. Knih je hodně a času je málo. Určitě popřemýšlím, jestli nemám někde rezervy. Zatím jsem četla jen na běžných místech jako v autobuse, při čekání na autobus a u doktora. V bazénu si dávám knihu do igelitového sáčku.

Aksel
21.02.2014

Na jedné rodinné svatbě jsem si četl také - nutno podotknout, že k značné nelibosti dotyčných příbuzných, čímž jsem si vysloužil označení za asociála. Z jejich úst to však beru spíše jako pochvalu, protože oni sami se knihám vyhýbají takřka programově.

Nakukování spolucestujícím v MHD do knih praktikuji rovněž rád. Ze dvou tří kradmých pohledů do rozevřených listů lze odhalit dost: beletrie, nebo odborná? Česky, nebo cizojazyčná? Stará kniha, nebo supermarketový paperback? Vím, že by se to asi nemělo a že je to neslušné, ale zvědavost mi v tomhle nedá. Naštěstí mě zatím nikdo neinzultoval.

Sám tedy čtu většinou na samých veskrze nudných místech: buď po studovnách, nebo doma v posteli. Jinde se to příliš nedaří. V MHD se mi nedostává volných rukou (jednou je třeba držet sundaný batoh, druhou se pak přidržovat), na záchodě bývá moc chladno, v koupelně zase moc páry, k jídlu zase patří noviny... velice rád ale čtu ve vlaku, jsou-li tomu okolnosti nakolněny. To pak cesta ubíhá moc příjemně a divím se lidem, kteří jí tráví pouhým díváním se z okna případně pospáváním. Přijde mi škoda toho nevyužitého času, když existuje tolik krásných a zajímavých knih.

Dáma s hrnstjm
21.02.2014

Já jsem si zvykla číst cestou z práce (pokud je světlo), je to buď přímou cestou 15 minut nebo přes obchod 30 minut, to je škoda nevyužít, navíc když terén dokonale znám, vím o každém obrubníku a každé překážce. Jen knihy vybírám max. do 300 stran, aby se daly celý den tahat v tašce/ruce (čtečku nevedu), tlustospisy čtu doma :) Zatím se mi nestalo, že by na mě kolemjdoucí divně koukali nebo si ťukali na čelo, a jestli jo, tak jsem si toho zrovna nevšimla. Těším se, až budu jednou vozit kočárek, pěkně kolem řeky u nás v Písku, v klídku, po rovince, nerušeně si u toho číst... :)

MarieAnnaSarah
21.02.2014

Moc pěkný článek, také čtu kdekoliv a kdykoliv, i při čištění zubů jsem to zkoušela, ale nedoporučuji při této činnosti číst humorný román :) Přemýšlím, na jakém nejnezvyklejším místě jsem se s knížkou vytasila. Asi na svatbě a jednou též v rockovém klubu na koncertě, tedy než mi zhasli, bídáci :) Jinak naprosto sdílím vaši zvědavost, i já při příchodu do cizího bytu nejprve okouknu knihovnu.

LordSnape
21.02.2014

Já četl i na hudebním koncertě. :-D

VČJKR
21.02.2014

Tak to je povedený článek! Ačkoliv čtu moc ráda, k umyvadlu a kartáčku jsem knížku nikdy nepustila. Nenapadlo mě to. Ale je to skvělý nápad, určitě vyzkouším! :)