Pro své vlogy mějte vlohy

blog

25.05.2016 v 18:47 / katy238 (326 views)
Pro své vlogy mějte vlohy
Nesnáším videa. Nesnáším videa delší než třicet sekund. Nesnáším videa o ničem. Vydržím zlomyslná videa, vydržím chytrá videa a vydržím krátké vzdělávací medailonky.

Nový hit sociálních sítí a blogů v podobě povídání o knihách jsem nekvitovala s povděkem, ale s povzdechem. Spouštění souborů tohoto typu se vyhýbám jako čert kříži. Čtu, mám ráda písmenka. Ne obrazy, ne zvuk.

Ale.

V hlavě se mi zavrtalo ale a sem tam se objevilo, hlavně v souvislosti s proběhlým Světem knihy. To bylo videí jako vos ve zvětralém pivu.

Co když opomíjím něco zajímavého? Co když mám jen zpátečnický postoj a vyhýbám se neznale kvalitnímu zážitku? Jak mohu vědět, že mě to nebaví, když to neznám?

Vědouce, že s tímto přístupem by Henry Ford nestavěl dobrá auta, ale šlechtil rychlejší koně, jsem si statečně začala procházet videa milovníků knih. Nejprve jsem si vsadila na jistotu a u známého internetového prodejce knih si pustila dva krátké snímky.

Šlo to. Pěkné prostředí, málo výplňkových slov a nejvíce se mi líbil klip, který měl asi dvacet sekund. Slečna řekla vše důležité a bylo radost ji i sledovat. Ukázala knihu, zuby a byl konec.

S odhodláním Kryštofa Kolumba jsem zaplula do neznámých vod amatérských videí běžných milovníků knih se skromnějším zázemím a vlastní přípravou. Po prvních deseti sekundách jsem narazila na první skrytá skaliska pod hladinou a po dalším videu poslala i zbytek flotily ke dnu.

Většinou se samozřejmě jednalo spíše o děti, každý se nenarodí s hereckým talentem Cameron Diaz ani s citem pro konečný efekt jako Tim Burton. Každopádně, kdybych spojila všechny použité oslí můstky dohromady, postavila bych most z USA do Irska přes oceán a z nenadálých střihů mi začalo po chvilce cukat oko. Nechci přezíravě vyjmenovávat všechno, co se mi nelíbilo, ale po chvilce mi bylo trapně za autory videa a i kdyby měli v ruce tajné vydání čtvrtého dílu série s Cormoranem Strikem, nedonutili by mě dodívat se do konce. A že byl někdy ukrutně daleko. Nejdelší video mělo 34 minut.

Některé výtvory by mohli v Guantanamu aplikovat na teroristy jako mučení. Po dvaceti minutách šišlání a "prostě" by jistě vyklopili přesné souřadnice sídla svého velitele i s jeho rodným číslem.

Zjistila jsem, proč píšu. Proč mě tento fenomén nezaujal. Proč to nikdy nezkusím. Přiznávám, že na to nemám. Ksicht. Výslovnost. Talent. Prostředí. Dar řečnit.

Hraní jsem si jednou v jednom štěku zkusila a už se k tomu nechci vracet ani kdyby na kolenou prosili. Držím se raději svého kopyta.

S úlevou jsem na konci svého velmi drobného pátrání zjistila, že jsem vlastně o nic nepřišla. Naopak, k velmi krátkým příspěvkům oficiálních knihkupectví se budu ráda vracet, domácím videím se budu ráda vyhýbat.

Nemám z nich tak dobrý pocit jako z domácích videí s Edou Hrubešem. Mnohé by nezachránil ani on.

Komentáře (3)

verulik196
22.07.2016

Taky jsem pár takových videí viděla a musím říct, že některé byly opravdu úděsné. Ale na oficiální knížní trailery se dívám ráda.

katy238
13.06.2016

Děkuji. Dokáži ocenit dobrou práci a na obou stranách jsou výborní autoři i ti horší. Bohužel ti špatní jsou lépe vidět.

Nýdnol
13.06.2016

Pěkně napsáno. Osobně také upřednostňuji čtení před videem, nicméně forma by neměla mít přednost před obsahem.