Přečteno! Červen a červenec 2014

blog

11.08.2014 v 13:07 / Gooverka (581 views)
Přečteno! Červen a červenec 2014
Mám velkej problém. Při studiu literatury a čtení několika knih měsíčně prostě zákonitě musel přijít. To, co ostatní kupují jak na běžícím páse, a vychvalují do nebes, je totiž podle mě většinou nehorázný odpad. Nechci se nikoho dotknout, ale už po pár řádcích 50 odstínů čehosi jsem chtěla mlátit hlavou o zeď a křičet do světa, co to proboha je?! Pravda, ten český překlad je prý otřesný, ale nevěřím, že kniha sama o sobě bude tak super, jak by se podle prodejnosti mohlo zdát.

Většina lidí si chce u knihy oddechnout, nechce přemýšlet, to je mi jasné. Ale zase na druhou stranu, kniha by neměla být úplně jednoduchá, alespoň mě by to teda nebavilo. Miluju, když je v ní nějaký zvrat a když mi ukáže něco, na co třeba zapomínám. Zanechá prostě dojem a já si některou pasáž pamatuju dlouho po dočtení.

Začala jsem tedy číst z mého dlouhého seznamu aktuálních knih. A teď přichází ty problémy bestsellerů. No, přečtěte si sami ...

1) Jaroslav Rudiš - Národní třída

Má druhá beletrie od známého českého spisovatele. Ještě trochu restík z dob studia literatury, který jsem chtěla co nejdříve napravit. Nebe pod Berlínem zbožňuju a tak jsem se těšila na jeho "novotinu", která je už ale stará několik měsíců. Nemůžu říct, že by mě zklamala, to určitě ne. Styl vyprávění je takový, že vás prostě po celou knihu nepustí. To hold Rudiš umí nejlíp. Akorát příběh pro mě nebyl zajímavý, nějak mě nechytl, nic jsem si z něj neodnesla. Za přečtení jistě stojí, ale nečekejte žádnou bombu.

2) Andre Agassi - Otevřená zpověď/Open
Jedna z těch knih, na které jsem se těšila snad nejvíc. Je celkem tlustá, a tak jsem správně předpokládala, že si ji přečtu až po státnicích. Věděla jsem, že zase trochu změní můj pohled na tenis, a taky jsem měla pravdu. Příběh tenisového velikána, kterého znám z pražské tenisové exibice jako sympaťáka a manžela úžasné tenistky Steffi Grafové. To bylo všechno, co jsem před přečtením knihy věděla. Nebyla jsem si jistá, jaké tituly získal, ani jestli byl první na světě. Kniha, kde na jedné z prvních stránek najdete slovní spojení "nenávidím tenis" bezmála třikrát, vás prostě musí sebrat.

A i když do tenisu tolik nevydíte, fakt ji doporučuju. Co všechno musí tenista vytrpět, aby byl tam, kde je. Agassi popisuje, jak ho v pěti letech jeho otec každý den týral na kurtu, jak nedokončil střední školu, kolik vytrpěl bolesti a kolikrát chtěl s tenisem seknout nadobro. V každé kapitole se dozvídáte, zda André získal titul z Grandslamu, popřípadě jakého a když ne, jak a proti komu ho prohrál. Probírá i své milostné eskapády, a pokud vám říkají něco jména Barbra Streisand nebo Brooke Schields, jste na správné adrese.

3) Jo Nesbø - Netopýr

Ne, ne, ne! První z bestsellerů, který mě skoro zklamal. Brácha mi sice říkal, že první díl není tak dobrý, jako ty další vysoce chválené, ale stejně jsem asi očekávala moc. Po přečtení několika komentářů ke knize jsem naštěstí zjistila, že se skoro všichni shodují, že čím novější kniha, tím lepší příběh i vyprávění. Na chvíli mě Netopýr od dalších knih odradil, ale nesmím se nechat! Záměrně čtu tuhle sérii knih od prvního dílu, abych tam byla nějaká kontinuita. U nás ale knížky vychází na přeskáčku, takže jsem si počkala, až budou všechny venku v češtině a teprve potom začala číst.

4) Veronica Roth - Divergence
To je tak, když moc koukáte na své oblíbené Youtuberky a všechny vychvalují řadu knih, která se prý podobá Hunger games. Musím sice přiznat, že mě příběh bavil a četla jsem knihu fakt rychle, ale po dočtení přišlo velké ALE. Jakmile jsem se nad způsobem vyprávění jen trochu zamyslela, a zasadila si příběh do nějakého širšího kontextu, smála jsem se sama sobě. Vždyť je to totální volovina! Nevím, zda to přisuzovat českému překladu, protože ten musel udělat asi hodně, ale opět, tenhle rozruch kolem Divergence vážně nechápu. Četl to někdo z vás? A pokud ano, máte na to stejný názor? Hlavní hrdinka mi byla už od začátku nesympatická, příběh měl sice spád, ale přišlo mi, že kniha byla opravdu hlavně pro teenagery.

Jenže největší hrůza přišla až ve chvíli, kdy jsem se podívala na komentáře pod knihou. Deset o tom, že kniha je nejlepší na světě, jak ji všichni milují a těší se na další díly. A pak vždy jeden, který hlásí naprostý odpad. Se širokou čtenářskou obcí na databázi se na téhle asi vážně neshodnu.

5) Markus Zusak - Zlodějka knih

Další vysoce kladně hodnocená kniha, o níž jsem se ale dozvěděla ze seriózních serverů, kde čtu recenze na knihy. Odrazovala mě její délka, ale jakmile jsem se začetla, věděla jsem, že to bude velmi rychlé a intenzivní setkání. Zusak je opravdový vypravěč, a to, že nám celý příběh vypráví Smrt, která má svoje úžasný poznámky ("spoiler - všichni umřete"), je naprosto originální. Příběh o malé holčičce a jejích každodenních prožitcích ale skrývá mnoho hlubších myšlenek. Ukápla mi i slzička, což se stalo naposledy u Harryho Pottera. Konec jsem možná očekávala trochu jiný, víc šokující, ale i tak, tohle má oprávněně nálepku bestseller.

Pak přijde ta část, že jsem se koukla na film, a ten mě ani nenadchl, ani zklamal. Byl úžasně obsazený, to se mi moc líbilo, herecké výkony úplně skvělé, ale hlavně konec mě trochu naštval. Jedna důležitá scéna tam vůbec nebyla a přišlo mi, že příběh je dopovězený tak, aby divák neměl o čem dál přemýšlet, což v knize tak nebylo.

Komentáře (1)

anet94
22.09.2014

Pěkně napsaný článek :)
Souhlasím s tím, že kniha k oddechu může být nenáročná a jednoduchá, ale zase ne úplně bezduchá slátanina, ostuda literatury.

Taky si myslím, že někdy je to tak, že čím větší reklamu kniha má, tím větší je to blbost (aspoň to tak přijde mně, která hledá v knihách i nějaké duševní obohacení). Ale účel reklamy je prostě prodávat. Nejlepší je řídit se rozumem a vybírat knihy podle sebe.