Práce redaktora není zbytečnost

blog

12.10.2014 v 13:44 / Janasem (2620 views)
Práce redaktora není zbytečnost
Je opravdu práce knižního redaktora zbytečná? Lze korektora nahradit počítačem? I o tom bychom měli hovořit a na jazykové i grafické nešvary v knihách poukazovat, stejně jako na absenci masa ve špekáčcích. Především u dětské literatury je absence redaktora velikým mínusem, dovolujeme tím, aby děti přijímaly chyby za normu, stávaly se průměrnými.
Možná se zdá podivné, spojovat knihu se špekáčky, ale tato asociace mne napadla, když jsem besedovala se středoškoláky o četbě. Podivné, pravda. Tehdy mladí čtenáři tvrdili, že na knihách je baví příběhy – tedy obsah -, forma pro ně prý není až tak důležitá. Nebazírují na gramatice, grafické podobě, hlavně je to „musí bavit“. Diskutovali jsme poměrně dlouze na toto téma, abychom dospěli k tomu, přišli na to sami mladí čtenáři, že o tu formu vlastně jde také. Najednou jako kdyby prozřeli. Měla jsem radost, že svými argumenty odbourali vlastní prvotní názor.
Tehdy mne napadlo, že se u nás bojuje o kvalitu skoro všude, hlavně pak u potravin – chceme sýry z mléka (kvalitního), špekáčky z masa (bez podivných výplní), ale knihy jsou také potravou – potravou duševní: tady však nebojujeme za to, aby knížky byly pořád krásně zpracované, aby forma odpovídala obsahu, aby byly nositelkami estetična.
Jako dlouholetá pracovnice v nakladatelstvích (různých) dobře vím, jak je práce redaktorů a grafiků v nakladatelství důležitá. My dobře vnímáme všechny prohřešky proti pravidlům (z úsporných důvodů). Možná se zdá, že poněkud přecitlivěle, ale je pravdou, že knihy „s redakcí“ mají v konečném důsledku (a zaplať pán bůh) na trhu větší úspěch než knihy „bez redakce“.
Kdo je knižní redaktor? Ten, kdo vybírá vhodné náměty, sleduje zájmy čtenářů, sleduje trendy literatury v zahraničí, snaží se vystopovat čtenářskou odezvu. Ten, kdo hovoří s autory, překladateli, doporučuje výtvarníky. Ten, kdo je jedním z prvních čtenářů autorova textu a má být jeho pomocníkem v „dopilování“ rukopisu. Ten, kdo má bedlivě hlídat gramatiku, styl, ale i logické nesrovnalosti, které se mohou v textech objevit. Ten, kdo u překladů hlídá, aby nebylo patrné, že autor jej napsal jiným jazykem, aby čtenář měl pocit, že ten Angličan, Japonec, Rus, Švéd napsal knihu česky – alespoň tak mne to učili kdysi.
Práce redaktora není na první pohled vidět, může se zdát nadbytečná. Není-li však vykonána, přináší to důsledky v podobě chyb, někdy fatálních.
V době, která se vyznačuje specializací skoro v každém oboru, by se knižní redaktor měl stát něco jako renesančního člověk jednadvacátého století, nebo spíš Ferda Mravenec, práce všeho druhu – musí být odborníkem v oblasti gramatiky, stylistiky, ovládat cizí jazyky, být tak trochu výtvarník, grafik, korektor a především manažer. Vytváří produkt – tedy produktový manažer. Řada činností se v současné době v nakladatelstvích zadává externě, zadávají ji právě redaktoři-manažeři, kteří koordinují postup předtiskové přípravy knihy. Kniha je totiž krásným kolektivním dílem, výsledkem diskusí: autor – výtvarník – redaktor. Jenže v uspěchané době nemáme čas na diskuse přímé, osobní, a tak komunikujeme pomocí techniky – mnohdy se tito ani vzájemně osobně neznají. Jsem však zastáncem „starých časů“ – tedy v této oblasti – a myslím si, že občasná potkání se jsou nezbytná.
Vše je „o penězích“ – slyšíme všude kolem nás a je to vlastně pravda. V rámci úspor se některé činnosti oklešťují. Pokud má proběhnout správně redakční činnost, musí být zakalkulována do ceny. Kde ušetřit – na redakci, musí ji zvládnout jeden člověk v časové tísni. A tak se i zkušení redaktoři někdy uchýlí k zlověstnému: to stačí! Naštěstí mnozí z nich nepříliš často.
Ano pomáhají „stroje“ – jenže dokáže počítač postihnout veškeré aspekty redakční práce? Může hlídat gramatiku, pravda, ale nepostihne naprosto všechny nuance, neumí vyhodnotit styl, vhodné užití obecné češtiny, slang, nezaznamená řadu překlepů či chybějících předložek, rozhodně nepostihne logické nesmysly, nezabývá se obsahem, chybami v datech, je mu fuk, pokud autor poplete jména hrdinů… je toho mnohem více. Ale nepostihne ani „drobnosti“, které patří k základnímu grafickému úzu: třeba neodhalí to, že stránka by neměla začínat posledním řádkem odstavce, že by stránkou neměly téci rušivé „řeky“, že by ilustrace neměla být příčinou špatné čtivosti liter.
Děti dobře vnímají, co čtou, na sítnici se jim otiskne především podoba a berou ji jako normu – nesou si tento otisk do života. Poznal to každý z nás, jistě má každý své „začarované slovo“, které mu dělá potíže. Musíme si uvědomit, že děti (ale i my) nečteme jenom knížky (tištěné, elektronické), ale i texty na internetu – a tam je „hloupostí“ habaděj. Řada portálů například se chlubí sledovaností své stránky – objeví se nápis: počet shlédnutí. Málokomu – a hlavně autorům stránky – dojde, že uvádějí, kolik čtenářů stránku vidělo svrchu, nikoli kolik jich opravdu stránku zhlédlo. Promítá-li se tato chyba před námi s každým otevřením stránky, brzy se stane pro nás normou. Jsme na to citliví všichni, děti tuto informaci přijímají a nediskutují, dospělí jen mávnou rukou.
Proto – a je to úkol samotných redaktorů – je důležité „propagovat“ činnost redaktorů. Upozorňovat, jak je důležité, aby texty – a zejména ty pro mladší čtenáře – byly odborně ošetřeny.
Souhlasím, že je těžké poznat, v kterých knihách je redakční práce odvedena a ve kterých ne. Podle čeho se orientovat? Nápovědou nám může být tiráž. Osobně si vybírám své čtivo v nakladatelstvích, která uvádějí v tiráži jména, jež mi zajišťují kvalitu zpracování (je to stejné jako u těch potravin): Mladá Fronta, Knižní klub, Albatros, Host, Argo… Je jich více. Je důležité, aby právě tady, v jakémsi rodném listě knihy, byl uveden odpovědný redaktor, jakmile není uvedeno žádné jméno, dá se předpokládat, že redakce neproběhla, že autorův text byl zlomen, možná jednou přečten a vytištěn. Před takovými knihami se mějme na pozoru.
Svou práci si musí každý redaktor „obhájit“ sám – přesvědčit čtenáře, že bez ní to lepší nebude, že není-li udělána v potřebné kvalitě, jejich oči i mysl bude trpět. Že knihy, které neprošly kvalitní redakcí se znalostí věci, mohou být pro děti „nakažlivé“.

Komentáře (34)

marvan00
03.11.2014

Naprostý souhlas, mnohokrát se setkávám s tím, že knize nebyla věnována dostatečná redakční práce, od řádné korektury textu, po odpovídající grafickou úpravou. A nejčastěji právě z úsporných důvodů. A neustále se přesvědčuji o tom, že je to často ten nejhloupější způsob jak ušetřit. Když už nakladatelství investovalo určitou částku, proč nezainvestovat v celkových nákladech už ne tak podstatnou částku, která často určí úspěch či neúspěch knihy? Nejlepší příklad? Jo Nesbo, nejprve vyšel bez zájmu v otřesném zpracování nakladatelství MOBA. Pak to převzala kniha Zlín, kvalitní překlad i grafika a byl z toho bestseller.

Raksa.A
02.11.2014

Nejsem si jistá, co znamená příspěvek plný chyb, ale vlastním jeden unikát. R.E.Howard Král Kull, vydalo svého času jakési nakladatelství ARLA jako svou 1. publikaci. V tomto takořka historickém vydání jsem jen v jedné větě našla 4, slovy čtyři, hrubky. A ačkoliv jsem měla původně chuť praštit s milým dílkem do kouta, nakonec jsem to neudělala a uschovala ho pro časy budoucí a výstrahu následujícím generacím.

Marthas
20.10.2014

To Lector: Já nezvedala prapor boje proti nakladatelům, jen jsem se připojila k diskusi a hlavně reagovala na předchozí příspěvek uživatele, který přiznejme si, často přijde s něčím podobným...
Osobně jsem si ze začátku myslela, že nás autorka zkouší, zda dokážeme objevit chybu... A právě proto jsem se ozvala...
PS: Když už jsme ale u toho, kolik jste jich napočítal, abych věděla, co přesně u vás znamená "příspěvek plný chyb"? Abych mohla posoudit, zda se můžu rovnat s našimi nakladateli...

Lector
20.10.2014

»Marthas: Nic mne neuráží a nic mne nešokuje. Toho patosu není třeba. Jestli Vám mohu drze něco doporučit, zanechte té rádoby ironie a soustřeďte se na podstatu. To, že spolu lidé diskutují a přitom spolu nesouhlasí, neznamená, že spolu bojují. Ty chyby jsem zmínil, jen proto, že jste zvedla prapor boje proti nakladatelům, jejich knihy se hemží chybami. V kontextu této diskuse jsou příspěvky plné chyb trochu nedůvěryhodné a není vůbec podstatné, kdo je za co placen. Mějte se fajn.

Marthas
17.10.2014

To Lector: Já vůči vám averzi necítím, z mé strany se jednalo o čirou ironii...
K chybám v textu, vždy se snažím psát, s co nejméně překlepy, ale, jak už jsem někde podotkla, "pravidla pravopisu se mi, za tu dobu skoro osmi let ze školy, dost vykouřila z hlavy", takže se omlouvám, jestli vás moje příspěvky nějak kulturně šokují či uráží... Řekla bych a tím se nechci do nikoho navážet, že nijak nepřevyšuji úrovní projevu průměrné osazenstvo dnešních lavic,ale nepropadám se hanbou ani před intelektuály a nesalutuji jim - na internetu by to šlo těžko, většinou ale, ani před méně nadanými než jsem já, a přiznejme si, že i ti se najdou, ostatně bylo mi řečeno, že v osobním projevu nebývá vůbec typická snaha o vyvarovávání se chyb v takovém měřítku pro mě běžném, bohužel je to smutné a bylo by to na zvláštní téma, ale přiznejme si, že v dnešní době spěchu, si málokdo najde čas po sobě příspěvek přečíst a přiznejme si to, nešvar je to i na DK...
Ano, Albatros je solidní vydavatelství, a narozdíl ode mne oni jsou za svou práci placeni a jsou na ni i náležitě připraveni...
K mé rozpálené hlavě, i na DK bohužel bývá zvykem, že se do sebe uživatelé navážejí a někdy se i urážejí, a k tomu, alespoň k tomu se já nesnižuji, to mi nepřifaříte...
K povinnému výtisku: ano s tím naprosto korespondují mé znalosti a zkušenosti, pro mne dostupné....

Lector
17.10.2014

»Marthas: Je zajímavé, jak z nějaké debaty pod blogem, která je z obou stran sice neoblomná, ale přesto kultivovaná, dokážete vyvodit osobní averzi a je pro Vás hrozná představa, že se budeme "vídat". Doufám, že z Vás ta zášť časem vyprchá.

Tím Argem se netrapte, Albatros také není špatné vydavatelství. Rozhodně frekvence chyb v jeho knihách bude nižší, než frekvence ve Vašem příspěvku. Ale to dělá ta rozpálená hlava.

Ad povinný výtisk: http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/povinne-vytisky/zakonpv-neper . Nebyl jsem přesný. Myslel jsem, že povinný výtisk náleží i všem krajským knihovnám a univerzitním knihovnám, zatímco náleží jen místně příslušné krajské knihovně. Počet povinných výtisků se redukuje na pět. Zbytek je povinná nabídka ke koupi. Za tuto nepřesnost se omlouvám.

Marthas
17.10.2014

To Lector: Jistě od Arga je to bohulibé, když páchá tuto, jak říkáte sebevraždu... ale to nemění nic na věci, že jsem od něj četla asi 4 knihy, možná patřily mezi ty populární šmejdy, použiji slušnější výraz, ale za boha si nedokážu vzpomenout, jak dobře byly přeloženy, jelikož, i když byly populární, mě nijak neuchvátily, osobně mne bohužel celá produkce Arga neoslovuje lépe řečeno míjí...
PS: Myslím si, že mne velmi přeceňujete, čtení mezi řádky nikdy nepatřilo mezi mé oblíbené disciplíny a pochybuji, že bych dokázala i méně náročné věci než je vést občanské hnutí... Pravdopodobně patřím mezi lidi, co si vystačí s kritikou ale s věcmi příliš nehýbají, možná je to povrchní, ale já věřím, že člověk by měl dělat to, nač má, a než dělat něco špatně je lépe to nedělat vůbec...
Jistě i toto mé prohlášení je dlouhé a možná neříká nic pěkného o mé kulturnosti či kultivovanosti ale co s tím nadělám, bohužel jaká jsem taková jsem a jsem s tím víceméně smířená, rozhodně více než s gramatickými chybami v knihách ale s obojím toho moc nenadělám...
Nebojte, už vás dalšími názory nebudu obtěžovat, je to únavné a kontraproduktivní...
Přesto přeji,aby se vám tady na databázi nadále líbilo, i když to znamená, že se budeme nadále "vídat", mějte se hezky
PS: Těch deset piv, ať už to byla nadsázka či ne, je na můj vkus příliš a ještě k tomu z nemytých sklenic ...:)
PS2: Mně knihovnice tvrdily, že něco jako povinný výtisk už delší dobu neexistuje a jedna dokonce netušila, o čem mluvím...

Lector
17.10.2014

Vím, že se názory, které nepodléhají zavedeným stereotypům, nejsou populární a najdou řadu odpůrců. S tím nemám problém.
»Rup: To, co píšete je hezké. Píšete o svém vkusu, který se v neliší od mého, nechcete jej nikomu vnucovat, ale na druhou stranu se toho domáháte. Obálka s polonahou ženou se Vám nelíbí, je nevkusná. Pro mě také. Ale to, že jsou tyto knihy vydávány a kupovány, je to objektivní skutečnost, kterou ani Vy ani já nezměníme. Neodsuzujete to, co kdo každý čte, ale jedním dechem říkáte, že si kupují podřadné věci a lidé, kteří jim to prodávají, nedělají svoji práci dobře. Chcete je "regulovat". Já alespoň otevřeně říkám, že tak to je. Liberální trh je na podobných věcech postaven. Můžeme si knihy stavět na piedestal, ale toto "modloslužebnictví" (a toto ironicky píši přesto, že já sám mám knihy v posvátné úctě) nic nezmění na tom, že existují podnikatelé, pro které kniha není nic víc, než obchodní artikl. Dokonce kacířsky řeknu, že existuje hodně knih, které si velkou péči nezaslouží. Jsou napsány proto, aby vydělaly peníze. Na trhu se otočí dvakrát, třikrát a zanese je prach času a nahradí je jiné, mnohem zábavnější tituly. Proč by měl Browna překládat Hilský? Mě sice můžete přesvědčovat o opaku, a já s Vámi budu v zásadě vnitřně zajedno, ale kolem sebe vidím, že to tak je.
Je mi líto, ale my lidé se západním myšlením si budeme muset zvykat na to, že nebudeme mít všechny levné a kvalitní věci, kdykoliv si vzpomeneme. Knihy nebudou výjimkou.

»Marthas: Nevím, jestli se nechápeme. Je to možné. Máme každý jiné životní zkušenosti, čteme jiné knihy... Vidím ale, že Vy kladete důraz na sociální aspekt celého problému. Říkáte, že nakladatelé by měli vydávat kvalitní a přitom levné knihy pro lidi s nízkými příjmy. Já říkám, že existuje velmi početná skupina lidí, kteří bez ohledu na příjmy kvalitní knihy nechtějí a nepotřebují a vystačí si s produkty 2. - 3. kategorie.
Vy "máte štěstí", protože Váš problém je alespoň teoreticky řešitelný. Je to totiž problém politický. Můj ne. Můžete založit občanské hnutí, jít s ním do sněmovních voleb, stát se ministryní kultury a z tohoto postu zavést dotační tituly pro nakladatele. Nebo můžete každému občanu s nízkými příjmy vydávat knižní poukázky pro odběr knih. Bylo by to nádherné.
Ale přesto si myslím, že by to nefungovalo, respektive by se z toho těšila jen malá skupina lidí, zatímco ostatní by Vás obvinili z toho, že cpete veřejné peníze do dotací na knihy. A proč si to myslím? Přesvědčují mě o tom data mediálních výzkumů. Stačí porovnat sledovanost Novy, Primy, ČT2 nebo ČT Art nebo poslechovost ČR2 a komerčních stanic. Přitom je pro veřejnost vše za stejné peníze. Přestože na se ČR2 mluví spisovně a kultivovaně a na Evropě 2 po ránu slýcháváte ožralého Mareše, má Evropa 2 přednost. Posluchači jdou po obsahu, nikoliv po formě.
Můj problém není řešitelný, protože lidi nedonutíte, aby poslouchali ČR2 (což je dobře, protože doby, kdy nás někdo nutil poslouchat nebo číst to či ono, už jsou snad pryč).
Můžete mě brát za slovo s těmi deseti pivy. Oba víme, že to byla nadsázka a že nepopisuji alkoholiky. Nebudu Vás podceňovat a věřím, že umíte číst mezi řádky.
Doporučuji Vám přečíst si rozhovor s ředitelem nakladatelství Argo v Respektu 2014/19. Nevím, jak Vy, ale já ho stavím mezi ty nejlepší nakladatele, které nyní v zemi máme. A přestože jeho knihy nejsou levné, má velké problémy ufinancovat to, aby mohl čtenářům nabídnout zajímavé a cenově "dostupné" (uvozovky proto, že hodně lidi knihu z Arga nekoupí, protože je drahá) knihy. Čas od času musejí vydat "populární šit", aby z výnosů jeho prodeje mohli financovat jiné malonákladové nerentabilní tituly, kterými chtějí udělat radost lidem, kteří třeba Browna nečtou.
Anebo na to můžou rezignovat... Argo například v příštím týdnu vydá knihu, která je světě více než padesát let - Atlasova vzpoura. Je to výjimečné dílo, které už mělo být přeloženo dávno. Zaslouží si to a zaslouží si to český čtenář. Ale dosud se nenašel nikdo, kdo by si na to troufl. Pro osm nakladatelství z deseti by to byla sebevražda. Má to přes tisíc stran, které musíte kvalitně přeložit a nejméně dvakrát prohnat korekturami. I přesto, že ta kniha bude stát bez pár korun tisícovku, se náklady spojené s jejím vydáním Argu nevrátí. Koupí si ji totiž "pár stovek" čtenářů - x desítek povinných výtisků bude muset dodat do veřejných knihoven.
A když se vrátím k tomu sociálnímu aspektu: Rozumím a byl bych také rád, kdyby lidé s nízkými příjmy měli přístup ke kvalitním knihám. Problém je ale v tom, že lidé v takové životní situaci nekupují téměř knihy žádné - ani ty nekvalitní. Řeší-li základní životní problémy, jsou pro ně knihy zbytný artikl.
Mohl asi psát dále, ale už se mi nechce. Už tak je to dlouhé a omlouvám se za to. Považuji to téma z mé strany za vyčerpané. Vše ostatní, co bych ještě napsal, by jen duplikovalo jiná slova.
Děkuji všem za diskusi.

1