Povídání o knihách Stephena Kinga

blog

29.09.2012 v 03:52 / pistalka (6099 views)
Povídání o knihách Stephena Kinga
Stephen King. Napsal přes padesát románů, kterých se po světě prodalo více než 350 milionů kusů. A stále píše, stále vydělává. Jedněmi milovaný a obdivovaný, mnohými však zatracovaný jako někdo, kdo sází jednu knížku za druhou, přičemž komerce a kvantita přebila kvalitu. Můj článek si neklade za cíl hledat pravdu, ovšem jakožto Kingův velký fanoušek k němu netajím jistý obdiv. Toť fér informace pro začátek. Pokud jsem zklamal, nemusíte číst dál. Pro ostatní: pojďme si krátce shrnout autorovu rozsáhlou a pestrou tvorbu, o které následující text je.
  

KINGOVY ZAČÁTKY



King se psaním zabýval již od mala. A zatímco autorovi vrstevníci běhali po hřištích s míčem, malý Stephen psal. Nejdříve místní noviny (1959), které pak prodával po pěti centech za kus. Následovaly povídky a krátké příběhy. Spoustu z nejranějších prací shrnul do soukromě vydané sbírky People, Places and Things - volume I (1962). Patrně nejlepší zdroj informací o tomto raném období autorovy tvorby nalezneme v netradičně pojaté knize O psaní (2000), s výjimkou četných předmluv a doslovů.

Asi není velkým překvapením, když člověk literárně nadaný a protřelý psaním kratších prací začne přemýšlet o románech. S takzvanou šuplíkovou tvorbou začal ve druhé půlce šedesatých let. Byla to doba, kdy měl za sebou již několik časopisecky uveřejněných povídek (tou první byla Byl jsem mladistvým vykradačem hrobů, 1965) a přemýšlel, co dál. Finanční situace byla často na hraně a mladý King v těchto nelehkých časech, poznamenaných častou opilostí, začal pracovat na prvních delších příbězích. V letech 1966 - 1973 tak postupně vznikly romány Dlouhý pochod, Blaze, Srovnáno se zemí, Running Man, Rage a Zhubni, mnohem později publikované tajně pod pseudonymem (o tom níže).

Úplně prvním vydaným román se však stala Carrie (1974). K psaní jej defacto donutila manželka Tabitha, které posléze knihu věnoval. Na autorovy poměry nezvykle krátký příběh o dívce, terorizované nábožensky zfanatizovanou matkou, čtenáře zaujal. King měl to štěstí, že uspěl již se svou debutovou prací, z Carrie se stal bestseller a uvádí se, že se jej prodalo přes tři miliony kusů. Stephen tak mohl opustit dosavadní zaměstnání a započít s úspěšnou a nesmírně plodnou literární kariérou, která trvá doposud. 

Upírskou tématiku si vypůjčil ve druhém, hustě zalidněném románu Prokletí Salemu (1975). Popisuje v něm původně klidné městečko, které postupně uchvacuje upírská nákaza, ve které si už nemůže být jistý nikdo nikým a zbývá jen jediné. Přestože příběh neoplývá příliš originálním námětem, při jeho čtení (narozdíl od příběhů o současných módních emo-upírech) téměř tuhne krev v žilách a patří k nejhororovějším autorovým pracím (jen si to zkuste číst v noci, nejlépe sami).

Pověst mistra hororů pak definitivně potvrdil svým třetím románem. Osvícení (1977) je dodnes jednou z nejčtenějších a nejpopulárnějších mistrových děl. K popularitě příběhu z opuštěného a odříznutého horského hotelu rovněž přispěla filmová verze režiséra Stanleyho Kubricka. Přestože je snímek mnohými považován za první epický filmový horor a pravidelně se umisťuje na předních příčkách nejlepších hororů všech dob, Kingovi se film nelíbil a označil jej za svou nejhůře zfilmovanou knížku. Zde je nutno poznamenat, že film má s původním příběhem jen málo společného a kniha rozhodně dává větší smysl.

Vrcholem Kingovy rané tvorby pak bezpochyby je velmi rozsáhlý postapokalyptický sci-fi román Svědectví (1978). Jeho rozsahu se vydavatel zalekl natolik, že donutil autora přibližně čtvrtinu knihy proškrtat. Kompletně a s mírnými úpravami vyšel až v roce 1990, z jehož překladu vycházejí obě česká vydání (častá je mezi lidmi domněnka, že první vydání od Laseru je právě onou zkrácenou verzí, není tomu ovšem tak a menší počet stran je způsoben nahuštěnějším textem). Ve světě vylidněném superchřipkou se přeživší houfují do dvou táborů: jedni do náruče laskavé Matky Abagail, která je oslovila ve snech, druzí do spárů Temného muže. Kingův román se však zaobírá více aspekty vylidněného světa, především náboženstvím a politikou, čímž se kniha pro mnohé stala značně nudnou a zdlouhavou. Ostatně, i na zdejší databázi dostává velmi rozporuplná hodnocení. Američtí fanoušci ji však v anketě označili za nejlepší autorovo dílo.




KIN
G JAKO AUTOR BESTSELLERŮ

Kingova popularita rostla v sedmdesátých letech strmě nahoru. Již jeho pátý román Mrtvá zóna (1979) dosáhl takových prodejů, že se v celoročním žebříčku magazínu Publishers Weekly umístil na šestém místě. V následujících letech se objevoval takřka s železnou pravidelností v první desítce s většinou svých knih. Například mezi deseti nejprodávanějšími tituly za rok 1987 ve Spojených státech měl King hned tři zásahy, a to na prvním, čtvrtém a desátém místě. V letech 1984, 1986, 1987 a 1992 měl na svědomí nejprodávanější knížku, v letech 1981, 1983, 1989, 1990, 1991, 1996 a 1998 se pak umístil v první trojici.

V románu Řbitov zviřátek (1983) King skvěle zúročil dosavadní tvůrčí postupy a techniky a vystavěl mrazivý, postupně gradující příběh. Mladý manželský pár je v něm děsivě konfrontován se zlem z nedalekého rituálního pohřebiště, které již nelze zastavit. Jednoduchý, ale velmi působivý příběh je mnohými považován za vůbec nejtypičtější kingovku a jako taková je často doporučována těm, kteří s autorem nemají žádné zkušenosti.

Zajímavým projektem byla spolupráce s Peterem Straubem, dalším známým
spisovatelem hororů. Společnými silami napsali rozsáhlý a netradiční
román Talisman (1984) o chlapci Jackovi, putujícím několika světy, odkazujícím kromě Pána prstenů také na autorovy romány o Temné věži. Tento literární experiment se po téměr dvaceti letech dočkal volného
pokračování, nazvaného Černý dům (2001). Talisman se stal nejprodávanější knihou roku, stejně jako román Tommyknockeři v roce 1987. O tom je známo, že byl téměř celý napsán v opilosti a drogovém deliriu. Jedná se o jedno ze dvou autorových děl, kde na scénu přicházejí mimozemšťané. Tím druhým je Pavučina snů (2001).

Velkým milníkem v autorově tvorbě byl rok 1986; na trh přišel tisícistránkový román s dvěmi písmenky na obálce - IT. To se zaslouženě stalo jedním z vrcholů spisovatelovy kariéry, ostatně většina dalších vydání se neobešla bez nálepky "nejlepší horor všech dob" na obálce. Dostalo se mu rovněž jednoho z nejpříznivějších ohlasů ze strany kritiky i čtenářů (kniha byla nejprodávanějším románem ve Spojených Státech za rok 1986 a vyhrála několik cen). Příběh, ve kterém je americké maloměsto sužováno zlem, které se v sedmadvacetiletých intervalech stále vrací, budí pozornost nejen svým rozsahem, ale i formou, kterou je román napsán. Neustálé prolínání dvou dějových linií (oddělených od sebe právě 27 lety) je doplňováno pohledy do minulosti, autorovi se tak podařilo vytvořit nesmírně živý a přitažlivý obraz města. Román je pak také pravděpodobně nejlepší ukázkou autorova trademarku - všímání si a odkazování na různé drobnosti z každodenního života, které jsou pak v příběhu obsaženy. Přidáme-li k tomu psychologické semknutí s postavami, které se v tomto případě koná v míře maximální (těžko hledat příběhy i jiných autorů, které by se v tomto aspektu svého díla Kingovému Tu jen přiblížily), vytříbený jazyk, podmanivost děje, skvěle zvládnutou zkombinovanost několika linií příběhu, výbornou gradaci a perfektní vypravěčský styl, musí být všem jasné, že nálepku "nejlepší horor, co kdy byl napsán" nedostalo To nezaslouženě.

Nesmírně zajímavý je rovněž román Nezbytné věci, publikovaný v roce 1991. King v něm popisuje městečko, které se jen hemží výborně prokreslenými postavami (mnozí o románu mluví jako o přelidněném a přiznávají, že se v obrovském množství postav doslova ztratili). Stereotyp městečka je narušen situací, kdy si neznámý, avšak velmi sympatický cizinec otevře krámek se zbožím. Aby toho nebylo málo, téměř každý v něm najde věc, po které ve skrytu duše vždycky toužil. Neplatí se ovšem pouze penězi, kupující musí rovněž slíbit, že provede jinému obyvateli městečka drobný žertík. Jak počet legrácek roste, stupňuje se i nálada ve městě, přičemž brzy stačí jen málo a nastane opravdové peklo. Román Nezbytné věci považuji za jeden z nejlepších a jako takový je podle mého názoru mírně nedoceněný. Mluvíme-li o jiných autorových knihách a přiznáváme jim dlouhý úvod a pomalejší rozjezd, tady je rozjezdem takřka celá knížka. Ovšem, nikdy bych to autorovi nevytýkal, zvlášť když všechna ta omáčka okolo je daleko lepší než finální smršť. Nezbytné věci považuji za jeden z vrcholů Kingovy kariéry.

Zcela ojedinělým projektem je v Kingově tvorbě knížka Dračí oči (1987), jakási dobrodružná a napínavá pohádka pro menší, s jasně vymezeným dobrem a zlem, které by mělo být jako v každé správné pohádce potrestáno. Jako obecně náročnější a pomalu budovaný je vnímán román Nespavost (1994), příběh muže, majícího problémy se spánkem. Děj knihy odkazuje na román To a ságu o Temné Věži, což je mimochodem Kingova oblíbená záliba a podobná propojení (popřípadě odkazy na jiné autorovy knihy) najdeme takřka v každém díle. Proto se například hrdinka knihy Dolores Claiborneová zná s hlavní postavou Geraldovy hry. A naopak.
             
KING MINIMALISTA



V Kingově bibliografii kromě rozmáchlých románů, čítajících desítky postav na mnoho set stranách, najdeme i příběhy značně úspornější a komornější. Jsou to ty knihy, o kterých pak říkáme: "Je obdivuhodné, jak mohl ten King z naprosto ničeho vytvořit takový příběh." Zkrátka proto, že umí.

Za nejlepší příklad považuji Misery (1987). Jen dvě postavy, z nichž jedna je navíc upoutána k posteli a nemá šanci dostat se kamkoliv daleko. Snad s výjimkou domu, ve kterém se celý děj odehrává. Mnohým možná nejde na rozum, jaký takový příběh (ne úplně nejkratší) může být, jestli nudí nebo ne, autor se však s námětem vypořádal naprosto skvěle a nebojím se tento román nazvat strhujícím. Na podobném principu je vystavěna Geraldova hra (1992), byť se jedná o román mnohem náročnější a vhodný spíše pro pokročilé kingaře.

Dobrým příkladem podobné knihy je rovněž Holčička, která měla ráda Toma Gordona (1999), ve kterém se malá holčička, která měla ráda Toma Gordona, ztrácí v rozlehlém lese a neumí najít cestu zpět. Jednoduchý příběh možná nepatří mezi nejlepší, z šedivého průměru jej však tlačí autorova schopnost vcítit se do takřka každé postavy a pobídnout ji k naprosto realistickému a uvěřitelnému chování.
Je úplně jedno, jedná-li se o osmdesátiletého staříka, čtyřicetiletou ženu nebo desetileté děvčátko. King je zkrátka velmi dobrý psycholog a dokáže se vcítit do všech svých postav, což je téma, které by vystačilo na samostatný článek.

   

TEMNÁ VĚŽ



Samotný King za své největší dílo považuje ságu o Temné
Věži. Pistolník, putující světem, který se hnul, hledající tajemnou Temnou Věž,
je spjat s takřka celou spisovatelovou literární kariérou. "Muž v
černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách.
" Tak zní
pravděpodobně nejznámější věta celé Kingovy tvorby, věta, kterou startuje první
díl, Pistolník.

Kingův opus magnum přitom nevznikal lehce, první nápady
přicházely na začátku 70. let a psaní šlo nezvykle pomalu. Autor samotný
přiznává, že se k Věži vracel v dobách, kdy se mu nedařilo psaní
hlavních „mainstreamových románů“. Pistolník, čítající přibližně dvě stovky
stran (na Kinga tedy nezvykle útlé dílo), vyšel po dvanácti letech příležitostné
práce v roce 1982. Čtenář, seznámený s již více než desítkou
autorových převážně hororově laděných prací, musel být mírně rozpačitý a
zmaten. O knize se dá říci, že nastoluje spousty otázek, žádné odpovědi, bere
dech autorovou imaginací a nepřipomíná nic z předešlé (ani následující)
tvorby.

Kdo nebyl žánrově nezařaditelným počinem odrazen, a zároveň dostal do
vínku nemalé množství trpělivosti, mohl si čas od času v autorově
literární nadprodukci najít další a další díly. Tak vyšel o pět let později
druhý (delší a daleko více typicky kingovštější) díl Tři Vyvolení (1987), následovaný
Pustinami v roce 1991 a
Čarodějem a sklem (1997). Relativně dlouhé rozestupy mezi jednotlivými díly byly
způsobeny jednak neustále narůstajícím rozsahem každého dalšího záseku,
především však proto, že Temnou Věž potřeboval najít i Stephen sám.
Po nehodě,
která se mu v létě roku 1999 přihodila, šel autor do sebe a poslední tři
díly příběhu napsal v nezvykle krátkém časovém rozestupu (po zkušenosti,
kdy smrti unikl jen o vlásek, si možná vůbec poprvé uvědomil možnost neukončení
celého eposu, o tom však můžeme jen spekulovat).

Poslední díl Temné Věže vyšel
v září 2004. Stephen King pracoval na svém vrcholném díle téměř pětatřicet
let. Mnozí byli vyvrcholením ságy nadšení a považují knížky o pistolníkovi
Rolandovi za to nejlepší z bohaté autorovy tvorby (obecně taky patří
k nejlépe hodnoceným), nemálo hlasů však zaznívá z opačného tábora:
poslední díly autor uspěchal, příběh pokazil a překombinoval, úplné ukončení
příběhu pak vzbuzuje smích.


Mediálně bylo často propíráno, ukončí-li Stephen King po
dokončení ságy literární kariéru. To se ukázalo jako nesmysl, autor si sice
bezprostředně po dokončení Věže vybral několik slabších chvilek, nové práce se
však valí s obdivuhodným tempem dál a dál.

Rovněž původně uzavřený Rolandův svět se v únoru
letošního roku nečekaně rozrostl o další přírustek a King tak sedmidílnou ságu
rozšířil o svazek osmý, který pokrývá časové období mezi čtvrtým a pátým dílem.
Na český překlad se můžeme těšit příští rok.

 


     


KING NA POKRAČOVÁNÍ



Časy se mění a psát romány na pokračování není příliš
obvyklý způsob, jakým současní autoři předkládají své příběhy veřejnosti. Jinak
tomu ovšem bylo v minulosti, v 19. století takovýmto způsobem fungoval
kupříkladu Charles Dickens a spousta jiných. Právě těmi se King inspiroval,
když v polovině devadesátých let přistoupil k netradičnímu projektu.
Řeč je samozřejmě o Zelené míli (1996), příběhu z vězeňského prostředí Států
třicátých let, ve kterém je nespravedlivě obviněný John Coffey odsouzen
k trestu smrti za vraždu, kterou nespáchal.

Pro Kinga bylo psaní ohromnou
výzvou, neboť v době dodání první částí románu na trh (částí bylo celkem
šest) nebyl příběh zdaleka hotový. Experiment však vyšel na výbornou a Zelená
míle právem patří mezi nejoblíbenější Mistrova díla, tohoto času je dokonce
v žebříčku nejlépe hodnocených knih naší databáze na prvním místě. Rozhodně lze doporučit i kvalitní filmové zpracování v režii Franka Darabonta z roku 1999, jeden z nejlepších filmů vůbec. (Zelená míle později samozřejmě vyšla i v souborném vydání.)  


     



KING NOVELISTA



Důležitou součástí Kingova díla jsou také novely. Ty King
obvykle shromažďuje do „sbírek čtyř“, jak jim soukromě říkám. Jedná se o sbírky
Čtyři roční doby (1982), Čtyři po půlnoci (1990) a Černočerná tma (2010),
z nichž každá obsahuje rovné čtyři kousky, byť prostřední zmíněnou
rozdělil chamtivý český vydavatel do dvou svazků. S pracemi délky novely
se můžeme setkat i v některých povídkových sbírkách, dobrým příkladem je
například Mlha. Novela, kterou by rozhodně žádný příznivec Kingovy tvorby neměl vynechat,
je Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, proslavená velmi
oblíbeným snímkem Franka Darabonta. Diskuze o tom, je-li lepší film nebo knižní
předloha, je častým námětem dohadů jak filmových, tak literárních fanoušků.

Ačkoli mám v této části autorova díla mírné mezery, všechny tři výše zmíněné sbírky patří k velmi oblíbeným a většina novel figuruje v žebříčku nejlepších povídek zdejší databáze.   


   



KING POVÍDKÁŘ



Tradice Kinga jako povídkáře sahá hluboko do autorova mládí.
Vždyť první krátké příběhy psával již v padesátých letech a mnoho jeho raných
textů vyšlo časopisecky dávno před vydáním debutového románu. Četné povídky
Stephena Kinga (wikipedia uvádí, že jich napsal přes 400, byť knižně vyšla jen
část) jsou zahrnuty v několika sbírkách, které s poměrnou
pravidelností publikoval jako osvěžení v záplavě úspěšných románů.


Mnoho raných textů je zahrnuto v nejstarší sbírce Noční směna (1978),
jejíž úroveň dle mého názoru převyšuje kvality kdejaké antologie strašidelných
příběhů. Samozřejmě, při takovém množství prací je téměř nemožné uhlídat
vyváženou kvalitu všeho a i Mistrovi občas ujede něco, co by mělo zůstat v šuplíku.
Ostatně, u sbírek kratších příběhů to tak obvykle bývá: některé jsou horší a některé lepší, někdy lepší převládají nad horšími a naopak. Obecně se za slabší sbírky považují Noční můry a snové výjevy (1993) a zatím
poslední, Za soumraku (2008), ovšem i v těch lze najít kvalitní kousky. Přesto, nemáte-li s Kingovou povídkovou
tvorbou žádné zkušenosti a nechcete-li pročítat desítky příběhů, dovoluji si
sem vypsat několik těch, které já nebo absolutní většina Kingových fanoušků
považuje za absolutní špičku: (abecedně) Děti kukuřice, Jaunt, Nekuřáci, a.s.,
Oběd v Gotham Café, Pitevní sál čtyři, Prám, Římsa.

Začátečníkům lze rovněž doporučit antologii Stephen King jde do kina (2009), jakýsi soubor autorových nejlepších zfilmovaných povídek.   


     

BACHMANOVY KNIHY



Zvláštní skupinu knih v pestré tvorbě Stephena Kinga
tvoří romány, vydané pod pseudonymem Richard Bachman. Celkově se jedná o sedm
románů s několika společnými znaky. Prvně, o všech s výjimkou Strážců
zákona platí, že byly napsány před publikováním Carrie v roce 1974. Velmi
zjednodušeně řečeno: King na přelomu šedesátých a sedmdesátých let psával jednak povídky,
které s úspěchem prodával do časopisů, na druhé straně jeho alter ego (jak
svůj pseudonym sám přezdívá) vytvářelo romány do šuplíku. Po omračujícím
úspěchu debutového románu a následné strmé kariéře pisatele hororových příběhů
však King usoudil, že je zbytečné schraňovat v šuplíku věci, které by
mohly druhé potěšit, rozhodl se proto jednou za čas nějakou tu bachmanovku
vypustit ven.

Přestože je King autor s poměrně velmi snadno rozpoznatelný
rukopisem, odhalení na sebe nechalo čekat poměrně dlouho. Druhým znakem
Bachmanových knih je totiž fakt, že jsou jiné. Narozdíl od Kingovy hlavní tvorby byly bachmanovky kratší a většinou měly jednu
přímočarou linii příběhu. V Dlouhém pochodu (1979), asi nejlepší z těchto
knih, je skupina mužů součástí pochodu smrti, jakési kruté reality-show blízké
budoucnosti, kterou přežije jen jeden z nich. Smrti uniká rovněž Ben
Richards v románu Běh o život (1982), zatímco Lovci s vydatnou
podporou televizních diváků jsou mu v patách. Zhubni (1984) je naopak
příběh, ve kterém Billy Halleck vlivem věštby hubne doslova až na kost.
To už
byla ovšem doba, kdy všechno prasklo. Holt, tahat čtenáře za nos nelze věčně, a
u takto propíraných a mediálně známých autorů to platí dvojnásob. Richard
Bachman následně onemocněl rakovinou pseudonymu a umřel. Některé jeho věci se
dostaly do rukou Stephenu Kingovi, jehož zásluhou vyšla před několika lety
zřejmě poslední bachmanovka, Blaze (2007), jejíž výtěžek putoval na charitu. 



Román, jehož českého vydání se však pravděpodobně nikdy nedočkáme, je Rage (1977). Osud příběhu o mladém střelci, který postřílí žáky své školy, byl zpečetěn ve chvíli, kdy se něco podobného skutečně odehrálo a policie následně v bytě dotyčného našla... Rage. King pak nechal celý náklad knihy stáhnout z prodeje a další vydání zakázal. Stránky bookfinder.com, mapují­cí­ sháňˆku po již netiskutných knihách, zveřejňují každoročně seznam nejví­ce vyhledávanách knih na internetu. Kingův Rage se v uplynulém roce umístil na třetím místě a jeho cena na ebay.com se obvykle pohybuje ve stovkách dolarů.     

POSLEDNÍ PRÁCE



Jak jsem již zmínil výše, po autorově úrazu a především po dokončení ságy o Temné Věži bylo v médiích mnohokrát propíráno, neblíži-li se konec autorovy kariéry. Samotný King se k celé věci nikdy konkrétně nevyjádřil, mezi fanoušky se však tak nějak předpokládalo, že dokud bude zdraví sloužit a nápady přicházet, máme se stále na co těšit.

A je tomu skutečně tak, dokonce se zdá, jakoby King v posledních letech posílil a dostal se do obdivuhodné formy. Důkazem budiž tisícistránkový román Pod kupolí (2009), který můžeme považovat za jakousi esenci toho nejlepšího z Kinga. Městečko Chester's Mill je v něm uzavřeno pod pokličku nevysvětlitelného původu a mezi uvězněnými lidmi se dějí prapodivné věci.
Oblíbený je rovněž poněkud netradiční román Ostrov Duma Key (2008), příběh invalidního malíře Edgara. Ten na opuštěném ostrůvku znovuobjeví umělecké nadání a pustí se do malování obrazů. S obrazy však není něco v pořádku.

Nadprůměrných ohlasů ze strany kritiky i fanoušků se pak dočkal i zatím poslední počin Dallas 63 (2011), rozsáhlý román o cestě v čase do doby Elvise, ve kterém by měl hlavní hrdina pomoci zabránit atentátu na amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Česky vyjde pravděpodobně v listopadu tohoto roku.

 


   

BUDOUCÍ PRÁCE



Co můžeme v budoucnu očekávat od člověka, který má v mé knihovničce na svědomí tři metry knih? Mnozí by řekli, že již téměř nic. Já bych si však dovolil vyslovit pravý opak: Stephen King je autor, který nepřestane překvapovat asi nikdy. Jistě, můžete namítat, že jde především o peníze, a každým dalším románem se už tak pěkně tučné autorovo bankovní konto navyšuje o další a další dolary. Pravdou ovšem je, že King je jedním z těch autorů, kterému věřím, že píše především pro vlastní potěšení. A pro radost, kterou pak jeho knížky přinášejí jeho čtenářům a fanouškům. Jinými slovy - věřím mu to více než těm ostatním. A abych se vrátil k původní otázce: vzhledem k nadprůměrné kvalitě i značnému rozsahu jeho posledních tři románů si dovoluji tvrdit, že gejzír nápadů v jedné šílené hlavě jednoho mainského pána zdaleka nevyschl. Nasvědčují tomu i ohlasy ze zahraničí, podle kterých svým posledním románem Dallas 63 vytvořil jeden z dalších vrcholů své bohaté pisatelské kariéry.

Jak to tak vypadá, nejblíž vydání je momentálně kriminální román z prostředí zábavného parku, Joyland, který by se měl na amerických pultech objevit v červnu 2013. Hned v závěsu, konkrétně v září téhož roku, by mělo vyjít delší dobu avizované pokračování románu Osvícení, Doctor Sleep. Tempo vkutku obdivuhodné, vezmeme-li v úvahu autorův pokročilý věk (před několika dny oslavil pětašedesáté narozeniny).


_______________________________________________________________________________________________


KING V ČESKU

Přestože se King v sedmdesátých a osmdesátých letech stal patrně nejúspěšnějším spisovatelem světa, v Česku (respektive tehdejším Československu) jsme se k autorovým věcem dostali relativně pozdě. Bylo to samozřejmě způsobeno režimem, který v zemi panoval. Ten západní věci příliš neschvaloval, přestože se pár výjimek našlo. Jednou z nich bych právě Kingův román Mrtvá zóna, líčící příběh muže, vidícího budoucnost toho, s kým si podá ruku. Jednoho dne si potřese s nejmenovaným americkým politikem, a světe div se, budoucnost je velmi zlá, diktátorská, neradostná. Byl to přesně ten typ příběhu, který se tehdejším mocným hodil a eventuálně by jej tedy neškodilo vydat. Proto Mrtvá zóna vyšla v roce 1987 jako historicky první kingovka v tehdejším socialistickém Československu.

Následovalo několik dalších let ticha. Teprve na začátku devadesátých let došlo k postupnému zlepšení situace. Nejprve nakladatelství Svoboda vydalo polovinu sbírky Čtyři roční doby pod názvem Nadaný žák (vydání kromě titulního příběhu obsahovalo ještě novelu Tělo, naopak Dýchací metoda a patrně nejznámější novela Kingovy kariéry - Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank - zůstaly vynechány). Následně vyšly u Odeonu v rychlém sledu hned dva výcucy Kingových povídek: soubor Mrtví se někdy vracejí (1992) obsahoval několik povídek ze sbírky Noční směna, Hodina děsu (1992) pak povídky, publikované v Mlze.

To už se ovšem na scéně objevilo tehdy nově založené, progresivní nakladatelství Laser s vydáním Kingovy prvotiny Carrie. Tu vydalo v roce 1992 v nákladu dvaceti tisíc výtisků (pro zajímavost, cena této knížky činila 40 Kčs). Dá se téměř s jistotou říci, že právě zde pramení obrovská obliba Kingových knih u českých čtenářů, neboť další tituly na sebe nenechaly dlouho čekat a velmi brzy se staly jedněmi z nejvyhledávanějších a nejprodávanějších vůbec. Laser pak vydal několik dalších Kingových klasik - Prokletí Salemu, Dračí oči, Svědectví, Osvícení, Řbitov zviřátek a Running Man. Všechny se můžou pochlubit nejen výbornými obálkami s Bauerovými ilustracemi, ale také velmi kvalitní vazbou, překladem a celkově nezvykle vysokou úrovní, což bylo na začátku devadesátých let, kdy se všem vydavatelům otevřely bezbřehé prostory a mohli vydat cokoliv jakkoliv, výjimečné. Rozhodně tyto kusy doporučuji. Nakladatelství Laser tak patří obrovský dík, neboť se mu v českém literárním prostředí podařilo vytvořit nový kult.

V průběhu 90. let pak vydávaní Kingových románů převzalo nakladatelství Beta - Dobrovský, čemuž se věnuje doteď. Právě Betě tak vděčíme za téměř kompletní Kingovo dílo v češtině, které navíc opakovaně vychází v nových vydáních. Praxe z posledních let je taková, že nové knihy vycházejí v pevných vazbách, kdežto dotisky i jako paperbacky.
   

Důvodů úspěchu Stephena Kinga je mnoho a na jejich analýzu
by mohl sloužit samostatný článek. Uvedu tedy ty, které osobně považuji za klíčové:



a) Literární
talent, který je neoddiskutovatelný, umění vymyslet živé postavy a vdechnout
jim uvěřitelné vystupování s propracovanou psychologií. Množství nápadů,
stylistická vybroušenost, vypravěčský styl.



b) Reálné
a přitažlivé, lidem dobře známé prostředí. King dostal horory na první příčky
prodejnostních žebříčků právě schopností přesunout těžiště děje ze starých
hradů (jen vzpomeňme na Stokera, Lovecrafta) do supermarketů, škol, zaměstnání,
do našich městeček a ulic, do našich garáží, zahrad a domovů.



c) Srozumitelnost a čtivost.
Jsou samozřejmě kingovky náročnější a méně náročné, ovšem společným znakem
všech autorových prací je snaha přinést čtenáři potěšení, zábavu, příjemnou chvilku
s knížkou oblíbeného autora. Pokud jste s autorem neměli tu čest,
rozhodně nečekejte nic intelektuálního. Číst Stephena Kinga je prostě zábava.
Velmi kvalitní zábava. A lidé se zkrátka baví rádi, já se bavím rád. Je dost
hloupé autorovi vytýkat právě toto.



d) Skvěle
zvládnutý marketing, propagace a reklama, nejen ze strany vydavatelství.
Autorovy časté rozhovory a výstupy v televizi mluví za vše. Udivující je
rovněž bezpočet filmových, televizních a seriálových adaptací. Stephen King se zkrátka umí
prodat a nestydí se za to.


e) Úcta
k fanouškům a čtenářům obecně. (…a v neposlední řadě Tobě, milý
čtenáři. Tobě vždycky.)

 

 



_______________________________________________________________________________________________


Kompletní seznam románů Stephena Kinga:

 

Carrie (1974)

'Salem's Lot (1975), česky jako Prokletí Salemu


The Shinning  (1977),
česky jako Osvícení

Rage* (1977), česky nevyšlo


The Stand (1978, 1990), česky jako Svědectví


The Long Walk* (1979), česky jako Dlouhý pochod


The Dead Zone (1979), česky jako Mrtvá zóna

Firestarter (1980), česky jako Žhářka


Roadwork* (1981), česky jako Srovnáno se zemí


Cujo (1981)


The Running Man* (1982), česky jako Running Man / Běh o život
The Dark Tower: The Gunslinger (1982), česky jako Temná Věž:
Pistolník

Christine (1983), česky jako Christina


Pet Sematary (1983), česky jako Řbitov zviřátek
Cycle of the Werewolf** (1983), česky nevyšlo
The Talisman (1984), česky jako Talisman


Thinner* (1984), česky jako Zhubni


It (1986), česky jako To


The Eyes of the Dragon (1987), česky jako Dračí oči


The Dark Tower II: The Drawing of the Three (1987), česky
jako Temná Věž: Tři Vyvolení

Misery (1987)


The Tommyknockers (1987), česky jako Tommyknockeři


The Dark Half (1989), česky jako Temná půle

The Dark Tower III: The Waste Lands (1991), česky jako Temná
Věž: Pustiny


Needful Thing (1991), česky jako Nezbytné věci


Gerald’s Game (1992), česky jako Geraldova hra


Dolores Claiborne (1992), česky jako Dolores Claiborneová /
Dolores Claibornová


Insomnia (1994), česky jako Nespavost


Rose Madder
(1995)


The Green Mile (1996), česky jako Zelená míle


Desperation (1996), česky jako Beznaděj


The Regulators* (1996), česky jako Strážci zákona


The Dark Tower IV: Wizard and Glass (1997), česky jako Temná
Věž: Čaroděj a sklo


Bag of Bones (1998), česky jako Pytel kostí


The Girl Who Loved Tom Gordon (1999), česky jako Holčička,
která měla ráda Toma Gordona


Dreamcatcher (2001), česky jako Pavučina snů


Black House (2001), česky jako Černý dům


From a Buick 8 (2002), česky jako Z Buicku 8


The Dark Tower V: Wolves of the Calla (2003), česky jako
Temná Věž: Vlci z Cally


The Dark Tower VI: Song of Susannah (2004), česky jako Temná
Věž: Zpěv Susannah


The Dark Tower VII: The Dark Tower (2004), česky jako Temná
Věž: Temná Věž


The Colorado Kid (2005), česky nevyšlo


Cell (2006), česky jako Puls


Lisey’s Story (2006), česky jako Lisey a její příběh


Blaze* (2007)


Duma Key (2008), česky jako Ostrov Duma Key


Under the Dome (2009), česky jako Pod kupolí


11/22/63 (2011), česky jako Dallas 63
The Dark Tower: The Wind Through the Keyhole (2012), česky
nevyšlo

* pod pseudonymem Richard Bachman
** samostatně vydaná novela

Seznam sbírek povídek a novel Stephena Kinga:
Night Shift (1978), česky jako Noční směna
Different Seasons (1982), česky jako Čtyři roční doby
Skeleton Crew (1985), česky jako Mlha
Four Past Midnight (1990), česky jako Čtyři po půlnoci*
Nightmares & Dreamscapes (1993), česky jako Noční můry a snové výjevy*
Hearts in Atlantis (1999), česky jako Srdce v Atlantidě
Everything's Eventual (2002), česky jako Všechno je definitivní
Just After Sunset (2008), česky jako Za soumraku
Stephen King Goes to the Movies (2009), česky jako Stephen King jde do kina
Full Dark, No Stars (2010), česky jako Černočerná tma

* český vydavatel knihu rozdělil do dvou svazků

Zajímavé odkazy:
http://www.stephenking.com
http://www.stephenking.kbx.cz/
http://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_King
http://en.wikipedia.org/wiki/Stephen_King_bibliography
http://www.horror.cz/hororove-knihy/clanek_dark-tower--the---komplet-stephen-king--temna-vez_2237/
www.fantasyplanet.cz
www.legie.info













_______________________________________________________________________________________________

Pokud jste dočetli až tady, děkuji. V komentářích pod článkem
můžete sdělit Vaše vlastní postřehy a názory. Jaké jsou vaše zážitky z
četby Stephena Kinga? Baví vás číst další a další romány, neustále
vstupovat do autorova světa, nebo vás již ty desítky knih omrzely? Které
jste si užili nejvíc a doporučujete ostatním, kterým je naopak lepší se
vyhnout? Čím si vy vysvětlujete jeho neobvyklý a dlouhodobý úspěch? Budu rád za každý názor :)


Na úplný závěr má osobní top pětka (abecedně): Čaroděj a sklo, Nezbytné věci, Pustiny, Svědectví a To.


Komentáře (33)

tisha8409
02.08.2015

Ano ano, rozsáhlé, nicméně se už nikde nepíše o chvílích, kdy měl zakázku ale místo toho chlastal a sjetý ležel ve svých zvratcích, odkud ho musela žena odvléci a omývat ho, dokud nevystřízlivěl.
To totiž k jeho způsobu tvorby taky patří.
Marketing rozsáhlý, existují domněnky o nepravosti autorství.
Jak by totiž mohl věčně ožralý člověk "geniálně a mistrovsky" psát, že?!
Takže ne, příznivkyní jeho knih, jeho a ani jeho syna nejsem.

lazarus
26.12.2014

Docela slušně obsáhlý seznam S.K. tvorby.
Mezi moje nejoblíbenější patří v tomto pořadí :
Temná půle - Mrtvá zóna - Dallas 63 - Svědectví - Nezbytné věci
Nejhorší z mnou čtených je asi Duma Key a Pistolník.
Díky za článek

Tygřička
25.12.2014

Nádhera, děkuji za článek... Pan King je pro mě opravdu King a již dlouho je to můj nejoblíbenější autor, ráda si o něm přečtu cokoliv a vždy zjistím něco nového... a pokud mohu přidat svou osobní top pětku, je to: To, Nespavost, Carrie, Holčička, která měla ráda Toma Gordona a Puls.

lucifuk
20.07.2013

Ahoj, skláňam sa pred tvojím článkom. Tak obsiahly a vyčerpávajúci materiál o pánovi Kingovi som ešte nikdy nečítal. Super.

tyzik.cejka
16.07.2013

nenapsal by někdo článek o Werichovi a Foglarovi jestli jo tak se mi prosím ozve jsem na poštu a napíše mi to dík nemám jaké knihy hodnotit tak jen tak šmejdim a čtu blogy

tyzik.cejka
16.07.2013

romány tohoto pana autora jsem nečetl nikdy a asi ani nikdy nebudu nevím proč autor mi špatný není podle mne ale fakt nevím jinak se rád ponořím do světa autora oblíbených autorů mam hodně ale nejradši mám autory Jaroslav Foglar Jan Werich to jsou dva borci a do jejich světa se vždy přímo potopím
dík za článek tyzik.cejka

doktorking
11.02.2013

období vlkodlaka je novela kterou věčina z vás četla díky překladu Petra Duška jak už zde z vás někdo psal ale pozor vyšlo to kdysi v limitováné edici ani ne sta stránek a doplněné obrázky,samozřejmě nemusím zde psát že se prodávalo už na tu dobu za neskutečné peníze více než 500 kč pochybuji že dneska už se dá někde sehnat nebo těch pár štastlivcu co to mají doma že by to prodali...Jinak jsem nedávno na E-BAY viděl prodávat jedním Americkým fanouškem knihu(ted si nevzpomenu jaká to byla) s Kingovým podpisem a dámy a pánové to byla ale sumička...samozřejmě jí prodal.

Gnomo
23.01.2013

Snad ještě malé doplňení, co mě tak napadlo... "Noc tygra" vyšlo ve sbírce "Fantasy & Science Fiction 1993/04" a "Období vlkodlaka (Cycle of the Werewolf) nevím zda vyšlo či ne, ale určitě je přeloženo, protože jsem četl :-)

1