Pomalu umírající

blog

09.01.2016 v 07:14 / Enehy (210 views)
Pomalu umírající
5 Probudila se docela časně. Bolest ji nenechala spát; ne fyzická bolest ale něco tuhého uvnitř jejího těla. Cítila se, jako kdyby ji někdo rozkrájel na kousíčky a ty pak sešil zpět, ale s něčím chybějícím.
„Zapomeň na to,“ řekl hlas.
„Ty bys na to měl zapomenout. Tohle napravím.“ Neosprchovala se, nepoužila deodorant, zůstala, tak jak byla, ve svých zakrvavených šatech a vyrazila do práce. Šla s hlavou skloněnou a pohledem upřeným na své šedé boty. Viděla slova vycházející z podrážek. Beztvará slova plná pomsty. Vyšplhala po schodech a prošla kolem šatny k výtahu. „Desáté patro.“ Vystoupila a pokračovala dál do své místnosti. Otevřela dveře.
„Mohu Vám nějak pomoci? Přinesla jste nějaké papíry? Šéf není v kanceláři. Mohu mu něco vyřídit?“ zeptala se krásná asi patnáctiletá dívka.
„Co, prosím? ... Tohle je moje místo. Nemám žádné papíry. Chci vidět šéfa.“
„Promiňte, to ale nemůžete. Není to povoleno. A ani tady není. Navíc byste tu neměla být a také se mnou nesmíte mluvit.“ Dívka se ji snažila zastavit ale Sam už mířila ke dveřím. „Nemůžete jít dovnitř. Dostanete se do potíží. Odejděte, dokud je čas.“ Dívka stiskla červené tlačítko. Sam se otočila.
„Tohle je moje místo. Vy byste tu neměla být. Toto je moje zaměstnání a já tu musím něco dokončit.“ Nemůžete mě zastavit. Nevíte, proč tu jsem.“
Dva muži vešli do místnosti a popadli Sam. Snažila se s nimi bojovat, ale byla příliš slabá. „Ty budeš kopat, holčičko? Můžete to udělat ještě tvrdší, jestli to tak máš ráda,“ řekl jeden z nich a udeřil ji pěstí do obličeje. „Někdo tě očekává. Udělala jsi velkou chybu.“ Táhl ji ven ze dveří a dál po chodbě. Sam se snažila postavit, ale muži šli příliš rychle. Nastoupili od výtahu. Cesta dolů se zdála nekonečná. Konečně se dveře otevřely a Sam spatřila do dálky se táhnoucí betonovou chodbu. Nebyla tam žádná okna a jen málo světel. Na podlaze a na zdech nic nebylo; jen beton. Vše kolem bylo šedé kromě černých a bílých pruhů táhnoucích se po zemi a mizejících v dálce. Zastavili se na konci chodby před velkými ocelovými dveřmi bez kliky.
„Máme ji. Můžeme vstoupit?“ řekl větší z mužů a podíval se nahoru. Dveře se pomalu otevřely. Za nimi se objevila šedá zatuchlá hala. Uprostřed místnosti se nacházel dlouhý stůl z oceli, za nímž sedělo několik lidí. Všichni se dívali na Sam.
„Tak to je další. Za chvíli tu nebude místo.“
„Je to její chyba. Podívej se na ni, jak je provokativní. Jsem si jistá, že necítí vůbec žádný stud.“
„Ticho,“ řekl hlas. “Každý v této místnosti ví, co se stalo. Dívka je uznána vinnou v každém bodě. Je nebezpečná pro naši komunitu a jako taková musí být držena mimo ni. Předpokládám, že všichni souhlasíte.“
„Ano.“
„Pak ji tedy můžete odvést.“
Dva muži se natáhli pro Sam. Snažila se dostat z jejich dosahu, ale byli příliš rychlí. Chytili ji a vedli ven z haly.
„Kam mě vedete? Co jsem udělala? Proč mi to děláte? Nechte mě jít.“
„Zmlkni. Nemáš právo na nás mluvit.“ Šli zpět šedou chodbou. Najednou se objevili u křižovatky. Sam uviděla další dlouhou nekončící chodbu. Tahle ale byla plná malých dveří s mezerou uprostřed. Muži vedli Sam k jedněm ze dveří.
„Tohle teď bude tvůj nový život. Máš, co sis zasloužila,“ řekl jeden z nich a strčil ji dovnitř.

6 Seděla ve své cele a čekala na jídlo. Měla opravdu hlad, ale jako obvykle jí bylo špatně. Koukala kolem sebe na slova, která napsala. Chtěla se potopit ve vzpomínkách na svá rána a na tvoření slov z čajových lístků. Chtěla vzpomínat na Lennyho. Nesměla; mohla se jen dívat na prázdné šedé zdi a představovat si slova na nich napsaná. Pomalu umírala žijící život, který se nedal životem nazvat.

Komentáře (3)

Enehy
13.01.2016

Děkuju moc za komentáře a podporu. Je to dystopie a je to jen krátká povídka, takže jsem ani neplánovala, že bych se více rozepsala o tom světě a o komunitě, kde Sam žije. Nikdy mě nenapadlo, že by to mohla být celá kniha :-)

lenkaknel
10.01.2016

Opět velice povedené. Je to už docela dlouho, ale pamatuji si, že když jsem četla předchozí části, že se mi příběh velice líbil. Jenom mi přijde, že hodně šetříš informacemi :-) (Co to je za svět? Co to je za společnost? Je to dystopie? (tuším, že by mohla) Jak se dostali do stavu, ve kterém jsou v okamžiku, kdy příběh začíná? Je v tom světě víc takových komunit? Z jakého důvodu žije Sam v 15ti sama? Proč není s rodinou? Je to v té společnosti standardní situace?) A určitě by mě napadly ještě i další otázky... ale píšeš hrozně moc čtivě, to je fakt. Neplánuješ to třeba rozepsat na knihu? :-) (vím, mně se to snadno říká =D)
Pokud v budoucnosti napíšeš ještě něco, určitě si to se zájmem přečtu.

Hesiona
10.01.2016

Je to kompletní dílo, nebo úryvek většího celku? :)