Peter Tremayne. Mnich, který zmizel

Peter Tremayne. Mnich, který zmizel
Předkládám takové malé doporučení, proč si přečíst zanedlouho vycházející knihu Petera Berresforda Ellise, anglického autora odborných studií o Keltech a keltské kultuře, jež opět (stejně jako dvacet dva předchozích) vychází v nakladatelství Vyšehrad. Jelikož jsem se doslova a do písmene zamilovala do jeho historických detektivek o chytré a půvabné irské právničce (dálaigh) a jejím sympatickém anglo-saském manželovi, nebyla jsem schopná se dočkat vydání v češtině, a proto jsem zbývající knihy začala číst v originále. Tato byla první v řadě (následovalo i několik dalších, v současnosti čtu "Night of the Lightbringer") a jsem také radostná, že s každou další přečtenou knihou o Fidelmě a Eadulfovi se zlepšuje i má dosud nepříliš přesvědčivá angličtina.

Tak tedy, proč si máte přečíst "Mnich, který zmizel", v originále "Monk, who wanished"?

Protože

- Eadulf tam konečně vysvětlí, jak se správně čte jeho jméno, vysvětlí nám jeho význam a sám se dozví, jak by znělo v jazyce Fidelmina lidu.

- kdyby to nakladatelství Vyšehrad vydávalo ve správném pořadí, jako to vycházelo v anglo-saských zemích, byl by to jeden z nejzamotanějších Fidelminých příběhů, srovnatelný se "Záhada čínského zlata" soudce Ti, kde poprvé potkává své pomocníky Ťiao Taje a Ma Žunga, neboť i Fidelma samotná pozná pravdu až těsně před soudním přelíčením a je docela otřesena a zaskočena tím, jak blízko se může skrývat zlo.

-poprvé se potkáváme s budoucím králem Mumanu (Munsteru), který se ve vší slušnosti, ale velmi rezolutně dokáže postavit své sestřenici Fidelmě (dosud se jí chlapi buď podrobovali, protože ji měli nade vše rádi (Eadulf, Colgú, Ségdae, dokonce i nomenclator jeho Svatosti Gelasius či král Northumbrie Oswy) nebo se k ní chovali neurvale, jelikož pohrdali ženami obecně (northumbrijský následník Alhfrith, či další anglo-sasští muži na britských ostrovech), aby si ji nakonec buď taky oblíbili (Sigeric, nejvyšší správce krále východních Anglů) nebo (nejen tuto) svou troufalost zaplatili životem...

-Eadulf tam několikrát velice pádně použije poutnickou hůl a Fidelma svou pronikavou mysl.



Přestože

-se tam Fidelma zase po většinu knihy chová jako nesympatická a (s prominutím) pitomá káča (v díle následujícím - Act of Mercy - se pak konečně dozvíme, proč tomu tak je a který chlap jí až tolik ublížil, že se uzavřela do jakési ulity a co všechno se musí stát, než konečně k sobě zase někoho pustí).

-jak to Vyšehrad vydává až po knihách, které na příběh navazují tak ten, kdo četl následující příběhy pozorně, zná už od prvních stránek viníka a hlavního spiklence.

-lidi, kteří znají posloupnost králů Mumanu, autor nemůže ani na chvilku zmást, jako se mu to tentokrát podařilo u Fidelmy.

-autor porušil Desatero dobrého pátera Knoxe.

- se Eadulf a Fidelma na konci rozjedou každý do jiného koutu světa (protože, kdo četl následující příběhy ví, že se jejich cesty zase spojí…).

Osobně přečtení rozhodně doporučuji a já sama se na něho moc těším.

autor: elizabeth_ba · 28. ledna v 20:11 · přečteno 137x

Komentáře (0)