Opravdu máme Česko za odměnu?

blog

09.05.2012 v 17:44 / Želvák (6086 views)
Opravdu máme Česko za odměnu?
Ne každý bude s tímto tvrzením asi souhlasit. Žije tu spousta lidí, kteří tento názor nesdílí a nejradějí by se odstěhovali někam jinam, kde létají pečení holubi přímo do úst, nebo kde je minimálně jakýmsi zázrakem zajištěn tzv.televizní blahobyt, na který mají nárok. Budiž, odjet z Česka je dnes nejsnadnější v celé jeho historii, stačí chtít a nejen o tom barvitě klábosit u hospodského stolu a poté cestou z hospody klátivě vzývat všechny ty lumpy, kteří mohou za náš zpackaný a nespokojený život.

V knize Česko máš za odměnu naleznete asi šedesát fejetonů, které tvrdí opak. Nejen že je autor přesvědčen, že žít v Česku je skutečně za odměnu. Dokládají to i drobné příběhy, které tak trochu prožíváme všichni, taková lidská nakouknutí do hlubin současné české úplně normální duše. Jsou psány s úsměvem a nadhledem, který je ke spokojenému životu potřeba více, než soli či peněz. A že se přitom dočtete i o některých společenských událostech posledních několika let jen dokládá, že nežijeme za svým plotkem či dveřmi bytu, a že o kvalitě a spokojenosti našich životů rozhodujeme zejména my sami. Každý, kdo se pak s tímto názorem ztotožní, musí být rovněž přesvědčen, že máme Česko skutečně za odměnu.

Dne 10.5. uvedl knížku ve své Knižní hitparádě pan Miloň Čepelka na Country Rádiu: "Poštou se mi jen před pár dny dostala do ruky sympatickouo knížku
fejetonů z let 2009 až 2012 od Pavla Jurutky ze Zlína, který si ji sám
velice pěkně ilustroval. Nad názory v ní nebude jásat každý, ale mě je
milé, že jsou napsány otevřeně a bez falešného alibismu. I název je
hezký - Česko máš za odměnu. Kéž bychom tu naši malou zemi přijímali
právě takhle."

Ukázka z knihy:

Pámbu neměl tatínka, protože kdyby jo, udělal by si jeho taťka tenkrát
ráno čas, vyšel by ven ze svého nebeského výminku a musel by mu říct:
„Brzdi, ogaro, brzdi. Seš sedřenej, jako pérko kosmickejch hodin a tak
akorát zralej na nějakej neuváženej čin. Dej si pauzu, projdi se trochu a
odpoledne u kávy to ještě proberem."

Evidentně neprobrali a
pauzu si nedal. A tak jsme tady, klopýtáme jak o dušu, máme spoustu
řečí, ale neumíme si naslouchat, máme spoustu bohů, ale slabou víru v
sebe, spoustu chutí, ale jenom jeden žaludek a vůbec si napříč celou
planetou moc nerozumíme. Ještě štěstí, že to Pámbu v poslední chvíli
zachránil, a vedle muže stvořil i ženu. Jedině tak je možné, že chlap,
který v sobotu natírá rýnu a myslí při tom na fotbal, který baští špenát
a myslí při tom na řízek, ten chlap, co háže ponožky pod postel a zvedá
prkýnko, že ten chlap dokáže kvůli ženě přenést horu, složit symfonii
nebo napsat báseň, a nakonec uvaří i ten nejlepší guláš široko daleko.
Asi to tak má být. Jsme děti nevyzpytatelné soboty, ale funguje to.
Pámbu možná neměl tatínka, ale je to pořád chytrej chlap.

Komentáře (2)

angi5
13.06.2012

Knihu si rozhodně přečtu,zřejmě budu mít názor souhlasný s autorem,já totiž zastávám názor,že jsou země kde je mnohem hůře a v životě který žiji zde se snažím hledat i ty hezké věci, i když se se mnou a hlavně mými rodiči život jeden čas moc nemazlil,nemám moc v lásce věčné stěžovatele,žijeme tady a teď:-)

kamibe
26.05.2012

Tp je hezké!!! Děkuji. To já se po té knížce taky poohlédnu.