Nedoceněný mistr a umělec aneb H. P. Lovecraft ve stínu času

blog

14.04.2015 v 08:41 / tomas2002 (846 views)
Nedoceněný mistr a umělec aneb H. P. Lovecraft ve stínu času
Cthulhu, Hydra, Nyarlathotep, Azathoth, Yith a další… tyto názvy jsme již jistě někde četli nebo o nich minimálně slyšeli. Ale slyšeli jsme někdy o tom, kdo za těmi názvy stojí? Čí to byla fantazie natolik velká, že spolu s Tolkienem téměř vytvořila žánr „fantasy” ? Čí to byla studie natolik propracovaná, že doposud tvoří pilíř moderního hororu?

Howard Phillips Lovecraft (1890 - 1937). Praotec hororu a, troufám si říci, samotný otec hororu jak ho známe dnes. Svými příběhy plnými nepoznatelné hrůzy zvedl ze židle nejen mne, ale také mocný kult jeho následovníků. Má otázka ale zní: Proč je v České Republice téměř neznámý? Proč nám více říká jméno umělců jako je E. A. Poe, ale Lovecraft nikoli?

V těchhle řádcích bych rád položil na srdce otázku učitelům a všem, kteří tvoří osnovy pro školy, povinnou četbu a kteří alespoň trošku brouzdají mezi řádky literatury. Ale vezměme si to popořádku:

Část první:

Začátek - něco málo ze života, ať víme, o kom mluvíme

Píše se rok 1890, 9 hodin ráno a z Angell street 454 v Providenci se ozývá dětský pláč. Je to dítě, které změní literaturu. Dítě, které oplývá tak nesmírnou inteligencí, že již ve třech letech se naučí číst. Dítě, které hoří tak neuvěřitelnou vášní k literatuře, že přečte celého Homéra.

A dítě, jehož dílo bude jednou proslaveno a známo po celém světě.

Čas ale běžel a Lovecraftův osud nebyl příliš pozitivní. Pravděpodobně žil ve výčitkách, které mu vsugerovala jeho matka díky smrti jeho otce. Ten skonal v nemocnici pro duševně choré následkem syfilisu a duševní paralýzy.

Poté Lovercraft trávil mnoho času s dědečkem, který jej přivedl na cestu tajemna a ukázal jedny z jeho největších vzorů jako je například Edgar Allan Poe. Večer u něj Lovecraft často sedával a vyprávěl vlastní strašidelné příběhy, když nemohl v noci spát následkem nočních můr a nočních děsů, které u něj v tomto věku propukaly.

Po smrti jeho dědečka se psychicky zhroutil, díky čemuž nedodělal školu (také díky šikanování a odmítání vrstevníků), uzavřel se přes světem a 5 let nevycházel za dne z domu. Byl to jeden z prvních okamžiků, kde zvažoval myšlenky na sebevraždu. První zmínka o jeho „aktivitě” se objevila v redakci časopisu The Argosy, kde sepsal zveršovanou stížnost na práci Freda Jacksona.

Redakci jeho stížnost natolik zaujala, že jej požádali o spolupráci. Což byl první Lovecraftův „krok vpřed”, který byl následován tvorbou prvních povídek, z nichž nejznámější mohu jmenovat povídku „Dagon”. Bohužel, tento krok znovu následovalo „pár skoků vzad”, a sice jej velice zasáhla smrt jeho matky. Lovecraft se opět uzavřel a nekomunikoval s lidmi, načež znova přišly myšlenky na sebevraždu. Po nějaké době se ale ze smrti matky vzpamatoval a začal pomalu působit mezi lidmi. Ze začátku to bylo hlavně korespondencí - jeho velkou vášní. Dopisoval si s bratrancem a díky dopisům také nalezl své přátele. (Jmenuji některé z jeho neznámějších přátel, což jsou Robert E. Howard (Barbar Connan) či Robert Bloch (Psycho)).

Poté se i oženil a odstěhoval do New Yorku, bohužel ale jejich vztah neměl dlouhého trvání (údajně díky Lovecraftově averzi k intimitě). Po dvou letech se pár přátelsky rozešel, ale nikdy se nerozvedli. Později Lovecraft cestoval po celé USA, ale jeho cílem byla Itálie, v níž našel inspiraci.

Hopem skokem - dostáváme se do pozdějších dob a návratu do Providence, kde také napsal svá nejvýznamější díla a kde bohužel postupem času zemřel na rakovinu střev.

Část druhá: Lovecraft a jeho tvorba

Lovecraft psal nezaměnitelným básnickým stylem a citem volil každé slovo, každou emoci pro svůj příběh, což mu dodávalo na skutečnosti a hlavně vzrušení při gradaci děje.

Používal také svůj specifický spád děje, jež byl následující: Hlavní hrdina je postaven před řadu záhad, která se zdá být ze začátku pouze zajímavá a zdánlivě neškodná, ale postupem času zjišťuje, jakého hrůzného cyklu a původu tyto záhady jsou, příběhy proto většinou končí smrtí či zešílením hlavního hrdiny.

Dále to byl také on, kdo dal život onomu slavnému Mýtu o Cthulhu a kdo vytvořil vlastní, naprosto skvěle propracovanou mytologii pojednávající o mimozemských bozích a pečlivě roztřízenou do ras, podras až po „primitivní mimozemské tvory”.

Sám vycházel z tohoto mýtu a téměř každá povídka a novela obsahuje ony mimozemské tvory, představující tu pravou hrůzu, jež přesahuje rámec našeho myšlení.
Jak sám řekl: „Všechny mé povídky jsou založeny na základním mýtu, podle něhož byl tento svět kdysi obydlen jinou rasou, která ovšem, při experimentech s černou magií, byla vyhoštěna a žije kdesi venku připravena převzít zpět nadvládu nad Zemí.” Nutno připomenout, že se stal nejúspěšnějším propagátorem fiktivní knihy „Necronomicon”, k níž napsal chronologii a jejíž části citoval ve svých povídkách. To mělo za následek, že čtenáři chodili do knihkupectví s žádostmi o Lovecraftův Necronomicon, kde se jim dostávalo hořkého zklamání s tím, že „Necronomicon” nikdy neexistoval.
Lovecraft také jako první propojil tajemno s hrůzou, dnes nazýváno jako psychologický horor, tak nezapomenutelným stylem a tak skvěle sednoucí kombinací, že čtenáře, ač sám nechce, nutí číst až do konce i přes veškerou hrůzu, kterou čtenář zažívá.

Byl to i on, kdo položil základy pro moderní horor. Jeho vynikající studií „Nadpřirozená hrůza v literatuře” se nechalo inspirovat mnoho lidí. Jako například Ti největší ze spisovatelů dnešní doby, které známe pod jmény Stephen King, Neil Gaiman a další.

Část třetí: Apeluji na vás s žádostí

Jelikož byl Lovecraft inspirací pro výše jmenované, dnes ve světě uznávané autory, jejichž jméno zde zní dnes a denně, ptám se vás, čtenáři, učitelé, nakladatelé...

Proč je v naší zemi tak málo znám? Proč upíráme publicitu muži, díky kterému definujeme žánr „horor” v podobě současné? Proč jsou u nás v České Republice známější autoři, kteří, ač psali dobře, nezasluhují, nejen dle mého mínění, tak velký kus „koláče” na rozvoji tohoto žánru jako Lovecraft. Proč?
Proto na vás apeluji s prosbou, vážení čtenáři a nakladatelé. Prosím, věnujte Lovecraftově tvorbě větší pozornost, prosím, ujměte se jeho poezie, jeho skvělých sbírek jako je například sbírka „Houby z Yuggothu”, z níž byla oficiálně přeložena ostudně pouze jedna báseň.

Prosím, nenechme tohoto klasika žánru a praotce/otce hororu zaniknou ve stínu času.

Děkuji za pozornost,
Tomáš Fiurášek

Komentáře (7)

lugh
27.09.2015

Jsem přesvědčen, že dílo HPL si najde cestu ke svým čtenářům v každé době. Možná není tak populární jako jiní autoři tohoto žánru, ale rozhodně není zapomenut. HPL je možné najít i v mluveném slovu. Souhlasím, že by si zasloužil větší popularizaci. Přesto jsem v tomto ohledu optimista. Kdo se o tento žánr zajímá, HPL vždy po čase objeví a možná má z jeho díla o to větší radost.

mulderka
10.05.2015

Já HPL prostě baštím už někdy od 13 let, kdy jsem přečetla jeho povídku ve sbírce Lupiči mrtvol. Když začal být po revoluci vydáván, okamžitě jsem si všechno pořídila a ráda se k jeho povídkám vracím - kolik je to už let a pořád dokáže, aby mi po zádech dupaly "zimomriavky"!
Ad inspirace pro jiné umělce: v 60. letech existovala taky rocková skupina jménem H.P. Lovecraft - ale to je asi, stejně jako dílo inspirujícího klasika, jen pro fajnšmekry ;-)

eraserhead
15.04.2015

tomas2002: Jo, já bych si jeho básně taky hrozně rád přečetl. Četl jsem nějaké polské překlady a líbilo se mi to.

Allia
15.04.2015

Letos ho mam v plánu přečíst, už jsem si loni říkala, že jeho nesmím opomenout pokud se mi hororový žánr líbí a on je prostě klasikou a velkou inspirací mnohých ;-)

tomas2002
15.04.2015

Děkuji za reakce Lectorovi a Eraserheadovi. :-)

Eraserhead: Asi máte pravdu. Ale hlavně ty básně nebyly přeloženy - a to mě štve asi nejvíce. Protože i Lovecraft sám sebe považoval spíše za básníka než vypravěče próz. Obojí mu jde skvěle, ale moc rád bych se dožil Českého vydání Hub z Youghottu.

Lector: Děkuji za reakci. Vážím si Vašich názorů.

eraserhead
15.04.2015

No, to hlavní Lector už napsal. HPL je zřejmě můj nejoblíbenější horrorový spisovatel, asi bych ho neoznačil za otce horroru, ale často se o něm zmiňuji jako o Mistrovi. Nemyslím si, že by nebyl oceňován, v horrorovém "fandomu" (nikdy mi tenhle výraz nešel přes cokoliv čím ho vyjadřuji) se mu úcty dostává tak akorát, aby nebyl zbytečně glorifikován (tak jako třeba dneska King - doufám,ž e se tzoho nikdo nechytí), vydáno u nás bylo prakticky celé jeho dílo (snad myslím jen na básně nedošlo). Ve školách o něm učit určitě nebudou, on zase až tak dobře nepsal, spíše uměl nahustit atmosféru. Ale stejně jako Lector dávám za článek palec nahoru, protože mě potěšil a vlastně svým objevením zde i překvapil.

Lector
14.04.2015

Já si myslím, že to nehrozí (reaguji na poslední větu textu). Aktivity českých nakladatelských domů v poslední době H.P.L. přejí a řekl bych, že ani o čtenáře nemá nouzi. Není to mainstream a nikdy nebude, ale svůj okruh čtenářů si udrží. A jestli je nedoceněný? Těžko říct. Zrovna toto je žánr, který podělal obrovský vývoj a jeho příznivci také. A zrovna tak, jako si dnes děti nevystačí s Erbenem, tak si milovníci napětí a hrůzy nevystačí s gotickým hororem H.P.L. Ale Vašemu článku, Tomáši, blahořečím a dávám pomyslný palec. Věci jenom pomůže.