Moje léto s knihou

blog

15.09.2014 v 19:57 / Lenka.Vílka (725 views)
Moje léto s knihou
Chtěla jsem být za hrdinu: udělala jsem si seznam knih, které chci přečíst, a podle toho jsem se chtěla řídit. Chytrá a ušlechtilá myšlenka, ale u mě se moc neujala (nefunguje to zbytek roku, proč by mělo teď? Otázka, na kterou už je pozdě). Celý rok mě pravidelně zaskakují tituly, které musím přečíst prostě hned! Je to nespravedlivé. Ke knihám je nefér, když je předběhnou jiné. A to nepočítám „zákon předvídatelnosti rezervovaných knih“ v knihovně. Tři týdny nic a potom bum, bum, bum: tři bichle během tří dnů a všechny s nutností vrátit do měsíce. Plus všechny ty jiné tituly, které mám ve své knihovně. Chci si je přečíst, ale nemohu, protože nejdřív ty, na které čekají jiní čtenáři (každá nová kniha je na pořadník - ať žijí malá města! Hou, hou! Ale já tomu říkám holčičí nerozhodnost a chtivost mít věci hned). Nebo když se večer podíváte, jestli mají knihu, ale než druhý den stačíte dorazit do knihovny, už si je někdo mezitím půjčí (to se mi stalo hned se dvěma tituly den předtím, než měli prázdniny - to fakt rozesměje a narušuje plán!). Takže nátlak, ten pomáhá ve čtení. A taky letošní počasí. Jako tenhle víkend. Tři dny jsem seděla na verandě, čuměla na déšť, nerušila špačky (ty potvory sežraly všechno víno, které nezplesnivělo) a „pracovala“ na seznamu. Jo, to na co jsem se těšila nejvíc, jsem podle mého očekávání nestihla přečíst. Že by v zimě?

Ale na druhou stranu, už se mi dlouho nestalo, abych měla tak velký žánrový rozsah. Co tohle léto stálo za zmínění? Rozhodně Dexter, důkaz mojí lenosti. Konečně jsme se do série pustila a dojdu s ní až do konce. Cizinka. Série, do které jsem se začetla, abych věděla, jestli sledovat/nesledovat, a dopadlo to pro mě naprosto nečekaně. Konečně jsem přečetla další knihu od Edwarda Rutherfurda. Potom zakončení série kihou Jsem rozohněná. A to nepočítám všechny ty knížky ze žánru Young adult, kde mě vyloženě zklamal jenom jeden titul (nebudu lhát, sama jsem kvalitou těch knih překvapená). Moc detektivek mě nepotkalo, takže jsem si vystačila s obdivem nad knihou Konec vosí sezóny (už čekám na Stále půlnoc :)) a Zmizelou (čekání na Temné kouty už začíná být smrtelné) a Zločin.

Nemohu říct, že by mě knihy v poslední době zklamaly. Naopak, udělaly mi velkou radost, protože žádná kniha na světě není vyloženě špatná. Možná neoceněná, ale ne špatná. Už se těším, až se mi do rukou dostanou tituly, které jsem si zamluvila na jaře a pustím se do nich v době tuhé zimy ;).

Musím si aktualizovat svůj podzimní seznam.

Komentáře (4)

Dáma s hrnstjm
17.09.2014

Nevím, jestli svoji knihovnu mám považovat za maloměstskou, asi úplně ne (30 tisíc obyvatel, netuším, kolik je z toho registrovaných čtenářů), ale občas mi dává pěkně zabrat. Novinky kupuje, ale s celkem velkým zpožděním. Pak následuje nešikovný systém, kdy je knize už přiřazeno číslo, lze ji najít v systému, ale fyzicky je kniha dlouho stále na balení a lepení kódů, takže ji nenajdu v regálu a nemůžu si ji ani zarezervovat, protože ji nikdo přece nemá půjčenou! Takže obvykle to dopadne tak, že nějaký šťastlivec ji v regále nakonec objeví a já si ji pak můžu zamluvit. Knihy jsou obvykle po jednom kuse, výjimečně ty nejpopulárnější po víc kusech, ale i tak bývají pořadníky dlouhé. Třeba Poslední aristokratka má v tuto chvíli 31 rezervací (na tři kusy), na Divergenci jsem čekala asi půl roku.
Poplatek za rezervaci je u nás jen v případě, že je oznamována poštou (třeba lidem, co nemají e-mail).

Lenka.Vílka
16.09.2014

Bynisku dekuju za komentar :)
Nejde o zklamani, to v zadnem pripade. Ja se na knihy vlastne tesim kvuli tomu teseni a pravdou je, ze pokud je kniha nova a nejsem si jista, ze si ji koupim, proste si musim pockat (ale kdo si zvykne, tomu to nevadi-nove knihy vlastne nezustavaji v knihovne, jenom se stridaji mezi lidmi, protoze prostory nejsou nafukovaci, ale na tohle si opravdu nestezuju ;) ), naopak jsem za malomesto rada, protoze 90% mojich ctenych knih je z rezervaci (kdyz jsem byla ve velkomeste, prekvapilo me, ze si za sluzbu rezervace uctuji poplatek, protoze maji knihy po vice kouskach a vetsinou na kazdeho vystaci, u nas jsou knihy vetsinou jenom po jednom
Vetsina novinek je u nas do dvou mesicu po vydani- takze na tohle je nase mesto dobre :) a uz je to jenom o tom, kfo rychleji klikne na "rezervovat"

binysek
16.09.2014

mně překvapila vaše -asi smutná- zkušenost s maloměstskými knihovnami - já jsem chodila do velkoměstské (Mahenka, Českobudějovická) a nyní chodím do maloměstské (a vesnické) a libuju si, v té maloměstské se dostanu ke knihám v podstatě ihned.

Pokud si zamluvím, jsem jedna ze dvou maximálně ze tří, pokud nejsem vůbec sama. Takže já jsem s maloměstskou knihovnou hodně spokojená a pokud snad nějaký titul nenakoupí, jsou ocjhotni mi jej v rámci meziknihovní výpůjčkové službyvypůjčit jinde.

Výslovné čtecí plány si nedělám, čtu podle nálady, ne že bych neplánovala někdy v budoucnu přečíst to nebo to, ale když vezmu knihu do ruky a cítím - dnes ne - vezmu jinou

Dáma s hrnstjm
16.09.2014

Přesně! V knihovně několik rezervací, dlouho nic, pak najednou v rozmezí několika dní přijde řada na mě a samozřejmě do měsíce vrátit! A domácí knihovna plná titulů, které jsem ještě nečetla... zdůvodnění pro mé svědomí a plán zároveň: dokud můžu chodit občas do městské knihovny, mají přednost knihy odtud - až to tolik nepůjde (mateřská dovolená), přijde konečně čas na knihy z vlastní knihovny :) A abych měla pocit, že se mi moje čtecí plány nevymykají z rukou a že jsou reálné, seznam Chystám se číst si úzkostlivě držím pod hranicí 100 knih (včetně) - novou přidám jen tehdy, když nějaká zmizí do Právě čtených nebo ji z nějakého důvodu odstraním navždy :)