Móda

blog

22.07.2016 v 21:19 / verulik196 (401 views)
Móda
Ne, toto není článek o oblečení, které je zrovna trendy, ale o knihách.
Ačkoli se to na první pohled nezdá, něco jako knížní móda opravdu existuje. Že ne? Asi nejlepším příkladem jsou Young adult knihy. U oblečení můžeme říct, že jsou moderní květované vzory, no a u knih? Ty pro dospívající bývají obvykle fantasy, každou chvíli tam někdo umírá... Když přečtěte více takových knih, zjistíte, že mají podobný základ. Proto si někdy říkám, co bude za několik desítek let? Bude si nová generace čtenářů říkat, jak nás to mohlo bavit? Budou znát jména autorů, jejichž knihy tak milujeme?Já si myslím, že některé určitě skončí na "knižním smetišti", ale co ty známější?
Dnes už snad není člověka, který by neznal Harryho Pottera. Ale ať už jste jeho fanouškem nebo ne, nemůžete mu upřít jeho popularitu. Už si ani neumím představit člověka, kterému by se na obličeji usadil nechápavý výraz, kdybych řekla jeho jméno.
Takto je to dnes, ale jak to bude zítra? Bude to stále tak oblíbená knižní a filmová série? Dostane se do seznamu povinné četby k maturitě? Spousta lidí to bere tak, že knihy z tohoto seznamu jsou spíš za trest, ale ve skutečnosti by se to mělo brát tak, že to je pocta, jaká se každé knize nedostane. Obvykle to tak ale bohužel nevnímáme.
Když o tom tak přemýšlím, po starších knihách obvykle nesahám. Přečetla jsem Romea a Julii a Pýchu a předsudek, ale jinak se mi zdá, že nic. Maturita mě čeká za pět let a jinak jsem neměla důvod a chuť tyto knihy brát do ruky. I přesto, že to kritizuju, vlastně nejsem o nic lepší.
A jak jste na tom vy?

Komentáře (6)

Ellbereth
27.07.2016

Spíše bych to nazvala, že knihy jsou svým způsobem odrazem doby. Young adult bych taky asi jako příklad neuváděla, jedná se spíš jen o moderní název knih pro děti a dospívající. A ty tu byly vždy, jen neměly tohle celosvětové pojmenování. Chápu tvojí úvahu a je vzhledem k věku vlastně moc pěkná :-) jenže si myslím, že nás hlavně ovlivňuje náš věk a doba, ve které zrovna žijeme. Když svého času psal Jules Verne, tak to vlastně také spadalo do sci-fi. Nyní nám již balóny a ponorky přijdou naprosto běžné a až skoro zastaralé. Také lze říct, že mnoho knih upadne v zapomnění a zůstanou jen ty nejlepší. Jenže tady je zase otázka, kdo takové knihy považuje za hodné k zařazení do povinné četby. Osobně jsem byla velmi ráda, že jsem povinné četbě unikla a k některým titulům jsem se právě vrátila až jako starší a když mě již do toho nikdo nenutil. Myslím si, že některé knihy prostě školák ještě ani nepochopí a v tom případě z nich nemůže mít ani potěšení a ani užitek.
YA jsem si také nějaké přečetla a můžu říct, že i v mém věku jsou to poměrně příjemné oddechovky, pohádky. Proč ne. Některé jsou dobré, některé méně, ale určitě bych je neházela do pytle s fantasy. Fantasy je můj nej žánr a určitě hodně knih rovněž pro YA ještě vhodné není. Co se týče HP, tak jsem nečetla a číst nebudu. Stejně jako píše tsal, tak mám problém u knih, když dopředu vím děj. Co z toho potom? Navíc filmy HP nejsou špatné, ale že bych z té mánie byla zase až tak odvařená. Jsou lepší knihy, kterým stojí za to věnovat čas. Jediné u čeho to prostě neplatí je pro mě LOTR. Viděla jsem xkrát, četla jsem již 3x a vždy v knihách najdu něco nového. Některé knihy prostě za to svou kvalitou stojí, ale není jich tak moc. Hobit mě třeba oproti tomu neuchvátil, protože forma projevu je prostě jednoduší a veškerý podstatný děj z LOTR vlastně vyplývá.

Takže jen závěrem....vykašli se na módu a čti co tě baví :-D a nemysli si, že na některé knihy prostě časem nedojde :-)

Lenka.Vílka
25.07.2016

Asi je podstatné zmínit, že je to tak u každého žánru (teď holt letí YA, tak bylo vypíchnouté YA, pokud by byl článek psán dřív, bylo by to o upírech). Kniha má určite prvky, tak hup, spadá do určitého žánru. Stejné platí i pro detektivku, sci-fi, horor. V každém je něco stejného, klišé taky hodně (v hororu za tu kliku vezmou taky pokaždé, přestože každý říká, ať ne...ona se vždycky zamiluje do obou, nejlépe bratrů, přestože ví, že nemá...) a stejně ty knihy čteme. Něco prostě ověří léta, něco zapadne. Ale je blbost něco necist jenom proto, že je šance (často velká pravděpodobnost), že autorka nebude druhá Austenová (jejíž knihy nebyly zářivé komety v době, kdy vyšly, ale až dlouho potom, jenom jsou svým rozsahem pro širší skupinu čtenářů).
Já HP nikdy nečetla, ale jelikož mi známí říkal, že ho mají v otázkách pod současnou literaturou, i tak to neznamená, že si knihu hned přečtu (mě stejně nikdy nebavilo číst nebo jenom proto, že musím... spoustu knih, které jsem měla na škole nakazano, že nebavilo...ne protože byli špatné, ale kvůli tomu pocitu, že čtu na rozkaz a to jsem se sekla...a do něčeho se prostě doroste....co já vím, třeba jednou i toho HP přelouskám).
Jenom mě zarazil úvod, který působí jako od někoho, kdo dává ruce od YA pryč. Nehledě na to, že podle wiki je to fakt starý žánr, jenom se vyvinul stejně jako žánry ostatní. Na blockbustery do kina chodí stejně většina lidí taky jenom proto, aby se odreagovali, nehledají tam nic hlubsiho, přestože v některých případech to tam je. Stejně jako v YA.

Ajrad1981
25.07.2016

Já módním trendům nepodléhám, rozhodně ne ve chvíli, kdy začnou být trendy. Harryho Pottera jsem začala číst ve chvíli, kdy byly u nás vydané už čtyři díly, a to ještě jen proto, že jsme koupili tyto čtyři díly v dárkové boxu pro sestřenku (a přitom by byla dost škoda to neznat). 50 odstínů jsem ještě nečetla, stejně jako "nejedu" v různých upírských ságách, Hru o trůny nebo Hunger games znám jen podle názvu. Možná si někdy něco z toho přečtu, abych zjistila, o co jsem (ne)přišla, ale teď opravdu nemám potřebu (a ani čas, mám doma jinou hromadu knížek k přečtení).

Dáma s hrnstjm: Lanczovou jsem taky četla a taky ve velkém, ale nestydím se za to. K jistému věku jisté typy knih patří a romány pro dospívající dívky byly, jsou a budou. Stydět bych se mohla jedině v případě, kdybych nečetla nic jiného. Klidně po nějaké knize od Lanczové sáhnu i teď, když potřebuju fakt oddechovku, vypnout a moc nemyslet. A musím říct, že díky Lanczové jsem objevila několik knih a autorů, kteří by mě jinak možná minuli, nebo bych je objevila až o pár let později.

katy238
24.07.2016

Zamilovala jsem si Karla Čapka, Oscara Wildea a nebojím se sáhnout po jiných knihách, které bohužel už dnes mnohdy zkostnatela výuka literatury zařadila mezi klasická díla a tím je některým nadobro znechutila. Knižní módu nevnimam. Co mě baví čtu a co ne, k tomu se nevracim. Navíc až teprve teď jsem dospěla do bodu, kdy jsem připravena precist si například Stmívání. A to už módě není velice dlouho, ale teď mě teprve zaujalo. Jedenáctiletá sestřička mého muže čte teď Harryho Pottera a nemá s tím problém. Dobra kniha nemusí byt módou, aby se četla. Lidé si ji najdou i o dost později. Pokud jde o mně, miluji thrillery a podobne knihy. A Dívku ve vlaku si asi neprectu nikdy. Příběh mě neláká ale odpuzuje. Ale jednu dobu byla všude a stejne mě to nepřesvědčilo. Ale jinak pěkný příspěvek zamyšlení.

Koka
24.07.2016

verulik196: literatura pro "dorůstající mládež" tady byla vždy, jenom se nejmenovala YA; tedy módní není ta literatura, ale pouze ten název, který dost nepochopitelně (nebo až moc pochopitelně?) česká a slovenská vydavatelská politika bezmyšlenkovitě převzala, Vyrostla jsem na knihách edice Čajka (česky = racek), byla to edice pro dívky, které už nebyly děti, ale ještě nebyly dospělé. Ta edice představovala důležitou součást citové výchovy celé mé generace a rozhodně to nebyly knihy "na jedno brdo" - jak se mi zdají být ty dnešní, což usuzuji z jejich anotací a čtenářských komentářů.
Ale hlavně se chci dotknout toho prohlášení, že "po starších knihách obvykle nesahám". Patřím ke generaci, které politická moc a tzv. ideologické důvody pořádně omezily knižní výběr. Jednoduše spoustu knih jsme číst nesměli, ani jsme se nedozvěděli, že existují. Moji rodiče zas patřili ke generaci, jíž náboženské a různé "morální" principy neumožnily poznat literaturu v celé šíři. Navíc - všichni jsme patřili k národům, které pro kontakt se světovými literárními trendy byly odkázané na překlady, tedy něco, co z kapacitních a finančních důvodů bylo a je vždy omezující.
To už dnes neplatí. A proto se tak strašně divím těm dnešním mladým čtenářům, které už nic - ani ideologie, ani prudérní zábrany a často ani cizí jazyk - neomezují ve výběru, že si přesto sami stavějí tu hráz, to omezení, svým rozhodnutím, že žádné "staré" knihy číst nebudou . Až to zavání myšlenkovou omezeností. Nechápu je a vzkazuji jim - dobrovolně a o to víc pro mne nepochopitelně se připravujete o vynikající příběhy, hodnotné myšlenky, krásné - sazbou, vazbou, ilustracemi vybavené knihy. Každé - násilné či dobrovolné - omezení se tak projeví na čtenářském vkusu, a vy se tak stáváte doslova kořistí povrchních autorů a ziskuchtivých vydavatelů. Nevysmívám se vám, neodsuzuji vás, jen se vám nekonečně divím.

Dáma s hrnstjm
23.07.2016

Knižní "móda" tu byla vždycky. Dneska školáci čtou young adoult, před dvaceti lety, když jsem byla na ZŠ já, frčely dobrodružné knihy o zvířatech (London, Curwood) a příšerná "červená knihovna" Lenky Lanczové. Za tu Lanczovou se neskutečně stydím, mám občas tendence jít do extrémů, takže jsem jejích románků přečetla opravdu hodně, mnohem víc než ostatní holky... nu což, asi to k tomu věku a k 90. létům patřilo. Tehdy to prostě byla velká móda a těžko říct, co pod lavicí čtou dnešní sedmačky, osmačky... doufám, že něco lepšího než Lanczovou! Taky mají větší výběr, to je dobře! Do "starších knih" (jak píšete) musí člověk trochu "dorůst" - přijde doba, kdy vás bude neskutečně zajímat, o čem ty knihy vlastně jsou :) Na střední škole jsem toho přečetla mraky, většinou jsem listovala učebnicí literatury hodně dopředu a četla, co mě zaujalo názvem, jménem... z čiré zvědavosti! To, že se to pak hodilo k maturitě, byl jen příjemný bonus.