Má opakované čtení knih smysl?

blog

08.01.2018 v 18:36 / karolina0346 (5470 views)
Má opakované čtení knih smysl?
Našla jsem si přítele snů. Je hodný a pozorný, jako já téměř abstinuje, umí navařit, nebojí se pračky a dokonce rád čte. V tomto ohledu se ovšem neshodneme úplně - a to nemluvím o tom, že zatímco já čtu všechno kromě fantasy, on nic jiného než fantasy nepřečte, maximálně nějakou odbornou publikaci. Naše největší neshoda spočívá v opakovaném čtení knih.



Na knižních blozích a instagramech jsem pochytila, že se tomu říká ,,rereading", což je mi dost proti srsti. Bylo to tedy naposledy, co se tady takové slovo objevilo. Do komentářů mi můžete napsat, jak ho vnímáte vy.

Přítel si v knihovně nabere hromadu svých příběhů o dracích, v metru cestou do práce nebo domů je svým poměrně šnečím tempem přečte, vrátí je a už o nich nikdy nechce ani slyšet. Já spoustu knih při vracení oplakávám (samozřejmě ne doslova). Přirozeně mi nepřiroste k srdci každá, ale u spousty to tak je. Nejradši bych je měla doma a po nějakém roce je přečetla znovu.

Přítel dostane na Vánoce či narozeniny knihu. ,,Super, mám co číst," řekne si. Já nové knížky očichávám, fotím, mám z nich radost. Zařazování do knihovničky je skoro slavnostní událost. Opečovávám je, utírám z nich prach. A průběžně je čtu pořád dokola...

Jo, je pravda, že díky/kvůli tomu není cca třetina knih, které za rok přečtu, žádná novinka. ,,Své" knihy mám ovšem mnohem radši než neznámé.

Pravda. Když čtu knihu podruhé, už mě nepřekvapí zápletkou ani její vyřešením. Pokaždé však v knize najdu něco nového. Díky tomu, že postavy a děj už znám, se můžu soustředit na detaily. Čím více přečtení, tím více knihu oceňuji!

Aby toho nebylo málo, v knize, kterou už znám, se cítím jako doma. Je mi vlastně příjemné, že vím, jak se bude příběh rozvíjet, tuším, co mě asi čeká v další kapitole. Je to jistota. (Sex je taky přece lepší se stálým partnerem...) Vím, do čeho jdu, co můžu očekávat. Mnohdy se na nějakou knihu vrhnu proto, že mám na ní zkrátka chuť. Chci ji zažít znovu. Chci ji zažívat pořád dokola!

Objevovat nové knihy je super, ale číst nějaké znovu, má také svůj smysl. Co si myslíte vy?

Komentáře (81)

Twinny
17.04.2018

Já čtu opakovaně Harryho Pottera a další knížky. Harryho jsem četla, když jsem přišla vyšťavená ze základky. To jsem zapomněla na pohledy a "nenápadné" špitání. Pomáhá mi do teď.

pedroK
26.03.2018

Říkám tomu re-četba. Takový můj (no, koukám, že nejen můj) osobní projekt. Beru knihy, které jsem četla před 15-20 lety, když jsem byla puberťák a něco plus, které jsem si zamilovala, a nyní testuju, zda mě budou stále tak oslovovat. Někdy nadšení přetrvává, někdy knihu s úsměvem odložim.

karolina0346
23.02.2018

Eldar80: Děkuji za názor :)

Eldar80
18.02.2018

Opakované čtení má jistě smysl, protože čtenář se rozvíjí a je tak dobré číst knihy v odstupu let. Některé knihy je vyloženě nutné číst vícekrát. Já jsem si to spočítal a vyšlo mi, že 44 knih jsem četl dvakrát a 22 dokonce vícekrát. A už teď vím, ke kterým se budu znovu vracet.

karolina0346
02.02.2018

Bingos: To naprosto chápu

Jana_Z: Přesně tak to cítím! :)

Mikkinnen: Přesně tak. Filmy a seriály jedou často pořád dokola, o oblíbených písničkách ani nemluvě. Proč by to nešlo u knih? :)

tester
30.01.2018

Některé knihy tím že se uleží stávají kvalitnější.

Bingos
29.01.2018

Nikdy jsem to nebral jako nějaký fenomén, který by si ještě navíc zasloužil škatulkující anglicismus.
Mám knihy, které jsem přečetl desetkrát, mám knihy, které čtu kontinuálně stále dokola, takže je vlastně nikdy nepřestávám číst (podobně jako to mají někteří lidé třeba s biblí), mám vlastní dokument, kam si vypisuju citace a úryvky z knih, které mě vážně oslovily a často a rád se k němu vracím, mám spoustu knih, kterými ve volných chvílích listuju jen tak - ty v mojí knihovničce už jen samotnou vůní, tvarem, povrchem a přebalem evokují příběh, který z nich prosakuje. Zakoupenou knihu beru jako nejtrvanlivější investici, takže si mnohem častěji kupuju knihy, které jsou mi něčím blízké, než vyloženě na slepo.
Každopádně si nejsem jistý, jestli je nutné to kdovíjak vyzdvihovat. Je to koníček, vášeň, potřeba, tak nějak to ke mě patří. Někteří lidé hudbu poslouchají, někteří lidé hudbou žijí. Někteří lidé knihy jen čtou, někteří je považují za neodmyslitelnou součást života. Termín, který znám a používám já je "bibliofilie", jestli mě někdo označí ze rereadera, tak mu zlomím ruku!

Jana_Z
29.01.2018

Mluvíš mi z duše :) Když mi bylo kolem dvaceti, nemyslela jsem si, že se budu ke knihám vracet, všechny jsem měla v živé paměti. Ale po dalších dvaceti letech se situace poněkud změnila a opakované čtení je velká radost, nalézání nových souvislostí i drobných detailů. Je to setkání se starými přáteli.

1