Knihy které chtěly změnit svět ANEB Filozofie v zimním altánu

blog

11.01.2013 v 14:55 / nokid (1288 views)
Knihy které chtěly změnit svět ANEB Filozofie v zimním altánu
"Sieg Heil !!!"
Udiveně jsem zvedl zraky k asi dvacetiletému klukovi, černému jako uhel a ujišťoval se, že nesním. Zatímco tento původně nevinný pozdrav - Vítězství zdar - dozníval nízkou halou, naivní černoušek se zubil od ucha k uchu a držel přitom ještě pravici zdviženou oním typickým způsobem.
'Je to vůbec možné?' opakoval jsem si v duchu. 'Máme přece moderní dobu, dnes je 19.dubna 1989 - tedy mimo jiné předvečer 100.výročí narození nechvalně známého knírkatého Dolfy - a já tu spolu se směsicí různých národností a ras čekám zde, v uprchlickém lágru Traiskirchen u Vídně přede dveřmi, za kterými se podepisuje vstupenka do svobodného světa.
A on? Vykřikuje to samé co někdejší samovládci Evropy, kteří by ho poslali mezi prvními do plynu...'
Tehdy snad poprvé jsem začal tušit, kolik rozličné neplechy dovede způsobit obyčejné nedorozumění a nepochopení mezi lidmi, národy a státy. Jak neznalost a nezájem může ústit do xenofobie a odmítání čehokoli jiného.

Setkal jsem se v době svého exilu doslova s celou plejádou rozličných figurek a tomu, že jsem se snažil jim porozumět a pochopit motivy jejich jednání, vděčím za celou řadu velmi zajímavých a obohacujících rozhovorů... Bylo mi tak dopřáno hledět zblízka do černých, smutných očí Rumunů (a Rumunek) které vyhnala komunistická diktatura z domovů a kteří dostávali obratem šedivé azylové pasy OSN. Ti se nemohli vrátit, ani kdyby chtěli, neboť nemilosrdný Ceasescu dal jejich vesnice srovnat se zemí jako ty pověstné Lidice. Zapomenout se nedá ani na tlustého Holoubka s brejličkama, po rodičích Moraváka, ježto vedl dost kostrbatou češtinou naše výslechy. Viděl jsem maorského lidojeda stejně jako sudeťáka Posselta a tehdy, na světovém kongresu Slováků v Semmeringu jsem poznal, jak hluboce je u východních 'bratrů' zakořeněn Tisův odkaz a jak potřebné je rozdělení Československa. Potkal jsem tam Čecha, kterému museli ještě několik dní po přechodu zátarasů na maďarských hranicích tahat ze zad zaryté ostny z drátů železné opony. Doslova železné - on to pocítil na vlastní kůži. Viděl jsem Poláka který se v době uzavřených hranic, protoulal Moravou a nakonec se díky vzájemnému půjčování cizích pasů dostal až do svobodného světa. Navštívil jsem ve vídeňském bytě také Ivana Medka - Hlas Ameriky, Vídeň (...oko pamětníka jistě zaslzí!) - který mi ukázal svůj pověstný radiový koutek, oddělený od ostatního světa zavěšenými dekami kvůli odhlučnění při živém vysílání. Ale abych byl spravedlivý, i s těmi mnoha řadovými Rakušany, kteří mě vždy ochotně svezli svými auty, když mi prostě nezbývalo na autobus.
Bylo mi sotva 25 a umiňoval jsem si, že se již nikdy nevrátím do totality a budu žít jen v souladu se svým svědomím a stát vždy na straně dobra a práva, ať už zlo bude mít jakoukoli funkci a nosit sebehonosnější uniformu... Protože nabytá svoboda zavazuje a vyžaduje odpovědnost.
V tom období, kdy všechno nabíralo jaksi větší rychlost, mě ještě ani nenapadlo že i já svým osudem vlastně tvořím dějiny.

Ano. Dějiny tvoří lidé a zase jen lidé...nikdy žádná kniha - byť toho nejskandálnějšího obsahu - nedovedla zvednout masy a posílat nepohodlné do koncentráků nebo na popraviště. Knihou se dá vyjádřit názor, doktrína, ideologie. Jsou proto nosičem, médiem - prostě prostředkem. Ale dobro i zlo, jejich konání, to je plně pod kontrolou lidských jedinců.
Jsem tudíž jednoznačným odpůrcem zákazů i omezení, týkajících se knih. Jistě, svět zná řadu takových svazků, o nichž se říká že změnily dějiny. Ale já stejně opakuji, že takovouto moc mají lidé.
Jen lidé.
Všichni jistě víme o které knihy jde, tou první v řadě je to nepochybně (alespoň pro euroalantickou kulturu) bible. Souhrn židovských dějin, vrcholící desaterem, které se zčásti vtělilo i do trestního zákona všech civilizovaných zemí a doplněný životní kazatelskou misí Ježíše. Nepochybně její autoři myšlenkově ovlivnili formování Evropy, za vydatné podpory církve, zasahující svými pravomocemi i do světského dění. Dnes však některé její části působí beznadějně zastarale a jen opravdu malé promile dnešních tzv.věřících by kvůli této ideologii bylo ochotno vylézt na kříž.
A ty další?
Komunistický manifest je snůškou výpadů proti slabinám kapitalismu, který se však od nich vývojem oprostil (víceméně...) a prokázal napříč dějinami, že je přes to všechno tím nejlepším ekonomickým systémem. A Marxův Kapitál? Odborníci se shodují, že tato objemná kniha nestojí za jakoukoliv polemiku - taková je to blbost.
Proč ale stále komunisté usilují o vládu a navíc se jim daří získávat ve vlnách, tu větší, tu menší podporu? Nejspíš proto, že většina jejich voličů se četbou jejich knih nezatěžovala. Pamatují si jen, jak se sami dovedli přizpůsobit, aby na ně zbylo také pár paběrků jako odměna za tichou podporu zločinů, které sami nespáchali. A tím se až nebezpečně podobají komunisté nacistům - dokázali si koupit za žvanec podporu většiny veřejnosti.
Mein Kampf je pak duševním obrazem svého autora, jehož jméno je natolik známé že jej snad nemusím zmiňovat. A jak skončil on i se svou ideologií (kterou sice občas oživí pár holohlavců svými pochody odnikud nikam), je rovněž obecně známo.

Ale nechme zlo zlem a raději se zamysleme nad něčím pozitivnějším... Chcete zbohatnout, zhubnout, stát se vzdělanějším, pozitivně myslícím a prostě po každé stránce lepším člověkem? Pak je tu celá řada více nebo méně známých titulů, které k tomu přinášejí zaručený návod.
Šarlatánství?
Neřekl bych. Zmíním-li pravou klasiku dvou autorů, tedy "Jak získávat přátele a působit na lidi" od Dale Carnegie a "Myšlením k bohatství" Napoleona Hilla, musím prostým srovnáním s životopiy významných osob konstatovat, že návody zde popsané fungují... Fungují za předpokladu, že máte natolik silnou vůli a vytrvalost je bezebytku dodržovat. Není to vůbec nic jednoduchého!
A to vím z vlastní zkušenosti.

Komentáře (30)

tyzik.cejka
08.09.2013

Geníální nolide máš bod

WEIL
21.01.2013

Tak je to jak je to.

Mě zaujaly ty uniformy, nejen jak o nich píše Marwin co se týče Ruska, ale obecně. Sice už to někde asi nemá takovou sílu jako kdysi, ale někde to platí určitě.

nokid
21.01.2013

Protože jsem tušil, že to v ČR dopadne jak je to dnes. A o USA jsem měl dlouho představu jako o zemi nejen neomezených možností, ale také lidských práv a občanských svobod. Myslí že nemusím rozvádět, co se dělo na Guantanamu, v Iráku atp. K tomu se již hlásit odmítám.
A s tím Ruskem, Weile...no to mě ještě málo znáš.

WEIL
21.01.2013

No to právě nevíme, proč jsi stáhl tu žádost už v roce 2003, a ne třeba v roce 1990.
Že jsi chtěl žít na Floridě, aby jsi nemusel platit moc za topení.

A už sis zažádal o trvalý pobyt v Ruské republice, jako ten francouzský herec? Nebo zatím váháš?

nokid
21.01.2013

Samotného mě překvapuje, že se musím zcela ztotožnit s posledním Marwinovým příspěvkem. Skutečně zde nehodlám dělat nějakou protiruskou "agitku", taky myslím že řadový Rus je dobrák a přátelský, pouze ve státě tkví problém ruských imperialistických choutek. Bylo to problémem již za cara, pokračovalo za socialismu a je to i dnes... Čemu se divit, když prezidentem je důstojník KGB...
A USA nijak neomlouvám, proč myslíte že jsem stáhnul svoji žádost o imigrační vízum již v r.2003, po 14ti letech opakovaného podávání?

binysek
19.01.2013

pro NOKID - já osobně mám Rusy ráda, a k tomu zabírání území . ano, Rusko zabíralo ve svých dějinách celou Sibiř a všechny státy, které se dnes osamostatnily, ale to bylo už za carského Ruska, po uzavření míru s Německem po vydání Leninova dekretu o míru Rusko mnohá území neudrželo (tu část Ukrajiny, kterou si po té, co Němci napadli Polsko vzali zpět (o tu se licitovalo dlouhá léta) atd. No ale třeba s Velkou Británií to nebylo jinak nebo USA - jak získalo Texas a Nové Mexiko? válkou v 19 . stol (myslím a neověřuju). Takže i tyto státy by měly mít špatnou pověst.

Litva Lotyšsko Gruzie, Estonsko Arménie, Ázerbajdžán ti podle mne patřili už do carského Ruska, S Ukrajinou je to složité stála mezi Polskem a Ruskem, dříve ukazovali v Kyjevě sochu Bohdana Chmelnického, národního hrdiny, který měl dosáhnout vytlačení Poláků a připojení k Rusku, co ukazují teď, čert ví.

Lotyši - dnes vzpomínají pobaltské republiky s láskou na své vlastní nacisty ale při tom Lenin měl ochranku právě z Lotyšů. Ty národy žily tak dlouho pospolu, že jsou prostě rodinně, politicky i jinak prorostlé stejně jako my a Slováci.

Jo, Stalin jako paranoik opravdu nechal v předvečer války nebo i v jejím průběhu popravovat zkušené vojáky, ale zase z druhé strany, nalítl v tom západním tajným službám, které mu i prostřednictvím Beneše, který věřil v pravost, podstrčili materiály, které tyto vojáky považovaly za zrádce. První příčina smrti sovětských vojáků nebyl Stalin, ale napadení Německem. Stalin sice válku na jedné straně takovými zásahy kazil, na straně druhé ta odsuzovaná Rusko Finská válka mu přinesla strategickou výhodu, a zabránila dobytí Leningradu, protože území, které takto SSSR získalo se více než hodilo v době útoku na Leningrad. Toto území původně nabízel k výměně, ale pak jej prostě získali bojem. Ono je vůbec těžké se v tom orientovat, pokud už bychom chtěli mluvit v kategoriích dobro - zlo. Snad to ani nejde.

Já myslím, že |Sověti byli zaskočeni rychlostí války, proto na ni nebyli dokonale technicky připraveni, i když už za Ural dávno stěhovali zbrojovky, myslím si, že brzy chytili i po technické stránce dech nebyli žádným kanonefutrem, Nezapomeňte, že ti mrtví byli i proto, že Stalin, starý paraniok , přikázal zajatcům už nevěřit , ale také proto, že Němci s nimi jednali mnohonásobně hůře nežli mnohem později se zajatými na západní frontě, nepřiznávali jim ani omylem statut válečných zajatců a zabíjeli sovětské válečné zajatce cíleně. Simonov v jedné části té své trilogie vzpomíná, jak při osvobozování nějakého lágru RA zjistila, že Němci mrtvé a umírající naházeli na zem a zalili vodou, aby zmrzli a aby přicházející vojáci nebo pomoc musela po nich šlapat, pokud se chtěli dostat do baráků k živým. Přežitelnost byla nízká. Rovněž zacházení s civilním obyvatelstvem a zejména pak židovským bylo snad ještě horší než kde jinde - nebyli to lidé.ani Slovani, ani Židi.

Ještě dodávám, že Rusko (i carské) mělo jednu vlastnost, která jiným kolonizátorům chyběla, asimilovalo obsazené národy, obvyklé byly sňatky, funkce studia (nakonec sám Lenin měl nejen ruské předky no a Stalin byl Gruzínec). Nebyl tam rasismus.
S tou uniformou jsou si Rusové blízcí s Němci, úřad, uniforma a potvrzení - to je nad zdravý rozum.

Shrnu, Rusko za nebezpečný celek nepovažuju, Rusy mám ráda a lituju je, co musejí se svými vládci prožívat, nebezpečí cítím spíše z USA, které má za sebou množství intervenčních válek, snahu udržet sadistické režimy, které neohrožují ekonomické zájmy USA firem a spoustu dalších špatností. Američané, kterých jsem mnoho nepoznala, ale přece, jsou taky milí a slušní lidé a stejně jako u Rusů mají v sobě takový pocit velikosti , že se chovají k ostatním až dětinsky, aby jim nedali najevo, jak jsou malí - jásají oba národy stejně nad každou památkou, v podstatě nad každou blbostí, z jejich strany je to velkorysost a z mojí k smíchu.

Marwin
18.01.2013

Diky všem za tuto diskuzi , sice se to přelévá od tématu k tématu , ale poměrně zajímavě a hlavně slušně .

U toho Ruska je zajímavé , že nebezpečný celek (Rusko) , je složen z množiny vesměs velmi příjemných pohostiných lidí (Rusů).
Existuje ovšem jedna věc , která ze srdečného Rusa , dovede udělat něco absolutně nepochopitelného . Tou věcí je uniforma.
A nemusí to být jen uniforma vojenská , či policejní .Revizor MHD (v Moskvě skutečně chodili v uniformě ) , pošťák , nebo hlídač ve fabrice , má-li na sobě stejnokroj , vyroste asi tak o tři metry nad prosté neuniformované obyvatelstvo.

WEIL
18.01.2013

Bynisek - vím o těch sociálních podporách, ale myslím, že to bylo asi málo. Ale jeví se mi ta doba tak, že lidi prostě věřili, tehdy, že společnost se může zlepšit, i když my už jsme dějinami poučení.
Tak 68, co by to v dnešní terminologii byl ten socialismus s lidskou tváří? Že by povolil živnostníky, nebo co? A bratrské armády sem přijeli, aby ten jásot a nadšení ukončili. Ten optimismus, by stejně asi vyprchal, protože jak dlouho co vydrželo?
Zase jen zopakuji, že komunisti si dali moc vysoké cíle, uspokojit člověka, a ono to nejde.
No a dneska?
Tak je taky už přes deset procent lidí, co jsou zadlužení, a topí se v tom až po uši. V Německu je to prý patnáct procent.

HankaOr - Taky se mi ta debata, když z ní každý něco má, tak líbí.

Nokid - Který stát má ale dobrou pověst, z těch velmocí? Proč se hnali Američani do Vietnamu, a nyní jsou zadlužení, a neví jak z toho ven. A jak píše Bynisek, tak se vměšují do záležitostí jiných států. na druhou stranu jsou to státy,třeba Irák, odkud pokud by odešli, tak se tam budou mlít mezi sebou v občanské válce roky, viz válka Irák - Irán, jak dlouho trvala, a bojovalo se jen o kousek území.

1