Kniha odehrávající se v Praze?

blog

09.08.2014 v 09:32 / Babouš (891 views)
Kniha odehrávající se v Praze?
Celkem mi vadí, že vychází tak málo knih, které se odehrávají v Praze.

Myslím, že „matička stověžatá“ má jedinečnou atmosféru – všechny ty staré dlážděné uličky, historické domy, blyštivé nákupní třídy i umolousané periferie, živá náplavka, hipsteři… V Praze se musí odehrávat tisíce příběhů, přesto se do knih dostanou málokdy (a většinou dost pochybné – Mafie v Praze – WTF?).

Teď jsem například četl vynikající knihu Final Cut, což je thriller odehrávající se v Berlíně. Díky té jedinečné středoevropské atmosféře kniha hned dostala jiný nádech. Betonové město kdysi rozdělené zdí, ten dodnes patrný střet Západu s Východem, alternativy s tradicí, divokosti s konzervatismem.

Vypadá to, že naši západní sousedé se už naučili tuto jedinečnost využívat ke svému prospěchu. Nechávat tak i v současné literatuře odkaz pro další generace čtenářů. Odkaz o naší době, o našem světě…

A mezitím Praha, která je asi tak milionkrát krásnější a kouzelnější než Berlín, New York i Los Angeles dohromady, sedí smutně v koutku, protože o ní nikdo knihy nepíše.

Současní čeští spisovatelé píší buďto o minulosti, čímž zcela ignorují tu krásnou dobu, ve které žijeme teď, nebo píší knihy, které se odehrávají mimo hlavní město – ať už v USA nebo v nějaké smyšlené fantasy zemi.

V Praze by se přitom mohl odehrávat napínavý thriller stejně jako již zmíněný Final Cut, zamotaná detektivka, romantická love story i humorný příběh ze života. Praha jsou kulisy pro všechno!

Česká literatura by zkrátka měla přestat řešit minulost a zkusit něco moderního. Čtivý příběh ze současnosti by jí pomohl dospět a zesvětovět. Znáte někdo nějakého spisovatele? Vyřiďte mu to prosím!

Komentáře (9)

binysek
17.08.2014

možná proto nejsou příběhy zasazovány do Prahy, že lidé ji už tolik nemilují, nechtějí jí procházet ve své fantazii, neláká je, možná ta dnešní Praha čeká jen na svého autora, jako se ho dočkalo mnoho měst a krajů, ale těžko to bude nkdo z těch, kdo ji měli rádi takovou, jako bývala.

I když, abych nepřeháněla, mám kontakty na Zbraslav - a tam je to pořád v pohodě.

martula.07
11.08.2014

@Raksa.A je to 20. díl 2. série

Raksa.A
10.08.2014

Jak tak koukám na bývalou pojišťovnu Franze Kafky, tak jsem si uvědomila, že na TV Barrandov dávají v sobotu a neděli dopoledne seriál Mladý Indiana Jones. U jednoho z dílů jsem se kdysi šíleně zasmála - odehrává se v Praze, kam se mladý Indy dostane jako špión, kterému mají zatelefonovat. Peripetie s pokusem o vyřízení zavedení telefonu mě nadchly a vystupuje tam i Franz Kafka! Pokud budete mít kliku a trefíte na tenhle díl, zkuste si ho taky užít.

fantom12
09.08.2014

Úplný souhlas. Sám mám v hlavě nápad na příběh z části zasazen v Praze. Chtěl jsem ti ale říct, že je dost možné, že se Praha objeví v novém románu Dana Browna. Což by nemuselo být špatné. A taky o ní napsal Haruki Murakami, japosnký spisovatel, který je velkým fanouškem evropských reálií. Tohle o Praze napsal:
I v té spoustě starobylých fascinujících měst, kterou najdete v Evropě, představuje Praha místo, na jaké se jen tak nezapomíná. Podle dojmu, který jsem si udělal já, jde o město, kterému podivuhodně dobře sluší večerní soumrak, mlha a opar, drobounké mžení a lehké příšeří.
Během doby, po kterou jsem v Praze pobýval, jsem totiž často vyrážel do jejích ulic se jen tak projít, mapu v kapse - město samo není tak veliké, takže se tu vždycky nějak dostanete zpátky do hotelu, i kdybyste třeba zabloudili.
Zvlášť za soumraku se na mne při procházkách městem kdovíproč snášel příjemný poklid. Nikde ani stopy po pocitu, jako by vás zezadu něco popohánělo, který ve večerních hodinách často vnímáte třeba v Tokiu nebo v New Yorku. Vypadalo to skoro, jako by si s koncem dne město dlouze, hluboce oddechlo, přestalo napínat síly, a tělem i duší se celé odevzdalo do šedavého stmívání.
Málem jako by chtělo říct: "Dneska se zase stalo všechno možné, ale co na tom teď záleží? Pokračování si necháme na zítřek." A pak v tichosti a bez výhrad začíná přijímat odstíny nadcházející noci. Kde se vzaly, tu se vzaly, najednou jsou tu tmy nejrůznějších odstínů, a jedna po druhé se zabydlují ve stínu starých domů a zákoutích křivolakých uliček, docela jako by se to nějací ptáci všech možných velikostí vraceli domů do hnízda.
"Tak mám dojem, že vašemu městu dost sluší temnota a stíny," podělil jsem se o pocity s jedním Čechem, a ten se jenom zasmál. "Víte, než u nás proběhly demokratické reformy, nastala tu po západu slunce vždycky tma jako v pytli, a ulice jsou vzpomínkami na ty doby už nejspíš nadobro prosáklé," řekl mi. Od dob nacistické okupace až po časy vlády komunistické strany totiž trvala nejen metaforická, ale přímo fyzická temná noc.
Po demokratizaci v devadesátých letech dvacátého století sice přibylo osvětlení a ulice začaly být k nepoznání rozzářené a rušné, stále ještě ale můžeme tu a tam na nárožích jako basso continuo vycítit tiché náznaky podobných odstínů tmy, po dlouhou dobu ukládané ve městě. S těmi nějaké vnějškové změny společenského systému jen tak nepohnou.
Dost možná ale, že tohle přítmí doprovází město od mnohem dávnějších dob, než jsou časy nacismu nebo období vlády komunistické strany. Možná že mu podobné stíny dělají společnost víceméně po celou jeho bohatou a složitou historii. Dělá to na mne skoro takový dojem.
V budově hotelu, kde jsem v Praze bydlel, bývala kdysi pojišťovna, ve které byl zaměstnaný Franz Kafka. Z kanceláře, kde pracoval (měl k dispozici svou vlastní), je dnes jeden z pokojů pro hosty. Byl bohužel už obsazený a nedalo se v něm ubytovat, na stejném patře však měli volnou místnost o dva pokoje dál. Při každé cestě někam nebo odněkud jsem pak procházel kolem tohohle "Kafkova pokoje". Na dveřích byla připevněná malá kovová tabulka, na které stálo: "Bývalá kancelář Franze Kafky." Pokaždé, když jsem kolem těch dveří šel, měl jsem dojem - ale možná jsem si to jen namlouval - jako by se mi vkrádal do duše nenápadný červenomodrý kouř.
Možná že jim tam za dveřmi dodnes sedává Franz Kafka, s uvázanou kravatou a bledým, smrtelně vážným obličejem, a pořádá účetní knihy. Nebo to možná jenom předstírá, a místo toho v tichosti sepisuje své romány. Anebo se tam už možná stačil chudák nevinný host proměnit v obřího šeredného brouka.

Celý článek najdeš zde: http://art.ihned.cz/c1-54287260-mesto-praha-a-jeho-nasedla-tma

Koka
09.08.2014

binysek, přece právě tá ztráta kouzla, ti čepičáři na Královské cestě, ta sociálně i urbanisticky příšerná satelitní sídliště kolem Prahy prostřídaná obrovskými logistickými základnami - sklady plnými nahoru dolů převážených jogurtů, ta osamělost lidí v obrovských "bytovkách", ta šílená až sebezničující snaha dostat práci v nějakém z těch úřadů pro úřady, jen abych si vydělal na chalupu třeba v Hanušovicích, ta provázanost spisovatelů a publicistů s politickými "elitami" (jak psát o předobrazu někoho - primátora, starosty, ředitele velké celostátní nemocnice, slavného sportovního klubu atd.,- od koho pozvání na rauty mi tak lichotí?), ta hrozná generační a sociální propast až nenávist (organizovaná snaha vytlačit pomalé, nemocné, chudé a staré lidi z Prahy) - to všechno, co jsi napsala, včetně posledního odstavce (přestěhování vidláků do "služebních" bytů v Praze) - jsou přece ta témata, která by mohla být literárně zpracovaná, ne? Proč se toho nikdo nechopí?
Jenomže: Kdo by to četl? Ten, kdo to přímo zažívá?

Babouš
09.08.2014

@binysek - podle mě Praha kouzlo neztratila, už samozřejmě není městem z Kafkových románů, změnila se, ale ony jdou hezké věci najít i v těch odehlejších částech i v "tureckých bazarech". A i lidi, co v Praze žijí teprve krátce, mohou vyprávět působivý příběh. Myslím, že chyba je spíš na nedostatečném sebevědomí českých - respektive tedy pražských - spisovatelů.

binysek
09.08.2014

Jestli ono to nebude i tím, že Praha už své kouzlo pomalu ztratila, centrum - turecký bazar s lupičskými cenami, Malá Strana, dříve snad nejkouzelnější část s mimořádnou atmosférou nyní sídlo úřadů a úřadů pro úřady - kde je poezie, kde je malebnost a sídliště? to jsou prostě sídliště jako všude, Praha podle mne přestala být inspirativní-

Je sice pravda, že v ní lidé chtějí studovat a bydlet - ale všimněte si, nikoliv do smrti, jen po tu dobu, kdy budou muset vydělávat peníze - je jich tam nejvíc a jsou nejdosažitelnější. Praha už přišla o své Pražáky a tím i o velkou část svého kouzla, stává se z ní ubytovna pro lidi bez kořenů.

Ono se to týká v podstatě všech velkých měst světa ale Praha, aspoň se mi zdá, to vzala hopem.

Pokud navíc ještě Pražané mají pohled na venkov jako v "Díře u Hanušovic" - nelze se divit, že nejsou nijak oblíbeni v obcích jako jsou filmové Hanušovice, kde je možná větší počet čtenářů , divadelníků a jinak se spolkově vyžívajících osob v procentech nežli v Praze a spol. Podle mých zkušeností (stehovala jsem se město-město-vesnice) na vsi moc vidláků nenajdeme, asi se přestěhovali...

Babouš
09.08.2014

@Koka - díky za komentář! s tím Chabonem máš pravdu, ten Prahu skutečně vykreslil kouzelně, ale opět je to pohled do minulosti. Přijde mi, že i současná Praha má co nabídnout a to se nikde moc neobjevuje.

Jenom kulisy sice žádné dílo nezachránily, ale mohou vytvořit krásnou nebo zajímavou atmosféru. Někde jsem četl, že v Jižní Koreji se vysílá nekonečný seriál o milencích z Prahy a díky tomu Korejci Prahu považují za nejromantičtější město na světě - ještě víc než Paříž!

Nejvíc mě mrzí, když i čeští autoři zasadí svůj příběh do zahraničí, i když by se klidně mohl odehrávat v Praze. To je případ třeba Kukačky od Karolíny Limrové, kterou jsem četl asi před půl rokem. Je to velice dobré napsaný příběh chudé holky, co se dostane mezi smetánku. V Praze jsou jak chudé holky, tak smetánka. Nechápu, proč se to odehrává v Chicagu, snad je to i poptávkou čtenářů, kteří raději čtou příběhy ze zahraničí než z našeho ďolíku...

1