Jednou

blog

09.05.2012 v 13:09 / Silly Object (6003 views)
Jednou
Krátká povídka z mého blogu http://sillyobject.blog.cz/. Depresivní, avšak inspirovaná mým životem.

Jednou
Emily si vzala svoji žiletku, a
podržela si ji nad zápěstím. Zkoumavě se na něj zadívala.
Všechny ty žilky které se tam tvarovaly... Co by s nimi asi tak ta
žiletka dokázala udělat?

Žiletka. Tak nádherná. Ostrá.
Lesknoucí se ve světle žárovky. Jestli to někdy Emily udělá
určitě to bude s touhle kráskou.

Už o tom dlouho přemýšlela. Jaké
by to asi bylo. Jedna vteřina, a zbavila by se všeho toho
strachu...

Emily stále cítila strach. Ve škole
že zase bude o přestávce sedět sama, doma že se ti pitomci zase
budou hádat...

Podívala se na dveře. I teď slyšela
jak spolu mluví. Nekřičeli na sebe, ale tak to bylo ještě horší.
Její máma ty hádky většinou začínala. Kráva hysterická.

Pokud si to dobře pamatovala říkala
něco o tom že se Jiří bude stěhovat...

Emily na to často myslela. Na ten
nejlehčí způsob jak to udělat. Ale nemyslela to vážně. Ne,
byla to jenom spíše taková její hra. Nikdy ji nenapadlo že bude
dost silná, a udělá to. Nebo dost slabá?

Už je zase slyšela. Její matku jak
mluví tím svým zvýšeným ironickým tónem. Myslí si jak není
krutá, pomyslela si Emily.

Napadlo ji jestli bude někomu chybět
jestli to udělá.

Když kolem nich procházela ani si ji
nevšimli. Jiří si balil kufry, a ani jeden z nich se po ní
neohlédl. Nikdy ani jeden z nich se po ní neohlédl. Ani když ve
škole propadala z matematiky, ani když se s ní ve škole nikdo
nebavil.


Říkala mámě že se nechce stěhovat.
Ale ona ji vůbec neposlouchala. Emily ji za to nenáviděla.

Nikomu nebude chybět když to teď
udělá. Vždyť oni myslí jenom na sebe. Ani jeden z nich si
nevšimne když se tady nějaká holka zamkne v koupelně, aby
nemusela poslouchat jak se spolu hádají. Ani jeden z nich neuslyší
když tady ta holka bude plakat. Ani jeden z nich se nebude obtěžovat
tím když si tady ta holka podřeže žíly...

Ale možná jim to bude líto...
 Emily se na tváři vyloudil úsměv.
Ta představa jí přišla úchvatná. Možná si jí konečně
všimnou když to udělá. Možná těm debilům konečně dojde že
té Emily kterou tak věčně přehlíželi můžou rupnout nervy, a
může udělat něco tak neuvěřitelně sobeckého, a narušeného
jako podřezat si žíly.

To by koukali, co?

To by koukali.

Emily si pomalu začala přibližovat
žiletku k zápěstí. Lehce si studenou žiletkou zatlačila na
žíly, když v tom...
Když v tom...

Když v tom dostala strach.
Položila
žiletku na zem, a uvědomila si že to nemůže udělat.


Protože...

Protože se pořád bojí smrti.

To byl důkaz toho že jí stále
trochu záleží na životě.

Ale možná že jednou už ji na životě
přestane záležet úplně. A udělá to.

Možná.

Jednou.

Komentáře (2)

angi5
23.06.2012

Já doufám,že to "Emily" nikdy neudělá,život je sice někdy prevít,ale stojí za to jej žít,bojovat o místo na slunci.I když jak sama zmiňuješ je článek depresivní,je to ze života a líbí se mi jak jsi to napsala.Je z něj cítit ta opravdovost.

venulka.b
15.05.2012

Jednou napíšeš opravdu krásnou povídku. Jednou se vypracuješ tam, kde si přeješ být. Ale musíš na sobě pracovat. Zapomenout na starosti všedního světa a vrhnout se po hlavě do světa literárního. Zážitků, ze kterých čerpáš je asi mnoho. Neváhej je využít a napsat další a delší...
A pak budeš svobodná. Nebudeš se muset ohlížet.
Jednou...