Ílion - Simmonsova poklona literatuře

blog

06.01.2012 v 16:06 / Minas (1396 views)
Ílion - Simmonsova poklona literatuře
O Simmonsovi je známo, že do svých knih vkládá spoustu kulturních odkazů, které se týkají literatury, filmů nebo historie. U Ílionu to až tak neplatí. Ílion je totiž jeden velký kulturní odkaz se střípky dalších narážek. Ílion, v řečtině znamenající Trója, už nám skromně napovídá, o čem asi kniha bude. Nenechte se ale zmýlit, zase tak jednoduché to nebude. Spíše naopak, jedná se totiž o těžší četbu, kterou si vychutnají zejména čtenáři Homéra, Shakespeara nebo Prousta. Dílo je rozděleno do tří dějových linek a každé z nich oplývá jinou krásou.

Stále neviditelný, zastavil jsem se těsně na vnější straně jemně rozvlněné tkaniny a zadíval jsem se na Helenu v lázni. Tak tohle jsou ty kozy, kvůli kterým vyplulo tisíc lodí, blesklo mi hlavou a okamžitě jsem si vynadal, že jsem takový idiot. (str.239)

Hockenberry, znovuvzkříšený scholik, který kdysi vyučoval Homérovu Iliadu, se dostává na Mars, aby zde sloužil Olympským bohům. Aniž by tušil proč, musí sledovat události bitvy o Tróju a podávat hlášení, zda nedochází k odchýlení od Homérova díla. Vše je v naprostém pořádku až do okamžiku, kdy je mu přisouzena "vyšší moc".
Hockenberry je jen převlečeným Simmonsem, který si užívá své dětské touhy a stává se, jak pozorovatelem největšího z děl, tak jeho hybným faktorem, kterým děj řídí v předem promyšlených tazích. Stejně jako u jiných jeho knih se i zde setkáváme s paralelou šachů (např. Hladové hry), kdy nám autor ukazuje, že postavy jsou jen hromadou figurek, omezených ve svém jednání. O to víc to platí právě v bitvě o Tróju. Jde naprosto jasně vidět, že se Simmons ve svém tříletém pročítání Homérovými díly bavil a proto nám, čtenářům, oplácí stejnou mincí.

"Opravdu měl Pandaros ten nekonečný proslov, než ho Diodémes zabil?" zeptám se. V mém oblíbeném překladu Pandaros lká nad svým osudem na čtyřiceti řádcích, vede dlouhý dialog s trójským velitelem jménem Aineiás - ano, je to ten Aineiás - načež oba poženou vůz k Diomédovi a mrští po zraněném Achájci oštěpy.
"Ne," odvětí Nightenhelser. "Pandaros řekl jenom: ´Do prdele,´ když šíp netrefil, kam měl. Potom vyskočil na vůz k Aineiovi, hodil oštěp, který Diomédovi  projel štítem i náprsním krunýřem - tělo však nezasáhl - a sekundu předtím než ho Diomédův oštěp trefil přímo mezi oči, řekl: ´Kurva.´ Předpokládám, že je to další ukázka básnické licence, se kterou Homér přistupuje ke všem těmto proslovům.
" (str.128)

Simmons nám dává možnost bavit se na jeho účet. Ti, co mají lepší povědomí o antické mytologii, se budou bavit zřejmě královsky, ale i čtenáři Homérem nezasaženi si jistě přijdou na své. Na důkaz, jak Simmons lehce vkládá narážky a odkazy do Ílionu, uvedu příklad, kdy se Zeus baví s Athénou a říká jí: "Má drahá dcero, z tvé odvahy mě odjakživa bolí hlava." - pro mytologií nezasažené čtenáře už stačí asi jen dodat, že Athénu "porodil" sám Zeus ze své hlavy. Pomocí klínu mu totiž Hermes udělal do hlavy díru a z ní tak mohla vyskočit Athéna v plné zbroji.

Škoda, že neletíme na Zemi, příteli. Mohli bychom se zastavit ve Stratfordu na Avonou. Koupit si hrnek na památku. (str.75)

Ve druhé dějové linii vystupují moravci - stroje stvořené lidmi a žijící na Jupiterovských měsících. Mahmud z Európy a Orphu z Ió jsou hlavními postavami a oba spojuje láska k literárnímu dědictví lidstva, především pak k Shakespearovi. Jsou vysláni na expedici k Marsu, kde mají za úkol zjistit, co zvyšuje zdejší kvantovou aktivitu. Zde se vzdává hluboká pocta převážně Shakespearově Bouři nebo Proustově Hledání ztraceného času. Hluboký dojem zanechá určitě i setkání a vzájemná komunikace s MZM - Malými zelenými mužíčky a jejich odkaz na Solženicyna.

"U kvantové teleportace potřebuješ nejenom vysílač, ale taky přijímač," vysvětloval Ióňan. "Prostě to posílali z jednoho místa na Zemi na jiné místo na Zemi - nebo do svých orbitálních měst - ale když se objekty zhmotnily, čekalo je velké překvapení."
"Nesouvisí to nějak s mouchou?" zeptal se Mahmud. Jeho tajnou neřestí byly staré filmy z doby od dvacátého století po konec ztraceného věku
. (str.465)

Děj moravců je spojen s filozofickými úvahami o umění, životě a zachycuje rozdíl mezi stroji, které obdivují lidskou kulturu a samotnými lidmi, kteří neznají historii, neumí číst a ani tedy nemají žádnou kulturu.

"To je svinčík," odfrkl si Harman. Mávl na ostatní hosty, aby tam nechodili. "Tys ho neupozornila, aby se tady dole držel za linií voynixů? Neřekla jsi mu o dinosaurech?"
Ada si stále zakrývala rukou ústa. "Ptal se na Tyranosaury," odpověděla. "Řekla jsem mu, že tady žádní nejsou.
" (str.92)

Lidstvo na Zemi je dekadentní společností, které neumí číst a nechová tak zájem o nic kolem sebe. Všichni jsou obsluhováni voynixy, podivnými stroji, které mají na starosti pohodlí občanů. Lidé jsou zhýralí, neboť cestují faxovými portály a všichni se dožívají přesně sta let. Hlavními hrdiny jsou Ada, Harman, Daeman a Hannah, kteří se snaží zjistit, kam zmizeli postlidé a proč jsou ve svém vlastním světě omezeni různými hranicemi, které se nesmí překročit. Hranice, za kterými žijí dinosauři, různá monstra nebo kde můžete narazit na Golden Gate na Machu Picchu.

"Můžeš začít třeba vysvětlením, proč nám říkáš eloiové," řekl Harman. "Původně to asi měla být urážka," odpověděla Savi. .. "Je to výraz z jednoho velice starého příběhu v jedné velice staré knize. O muži, který odcestuje časem do vzdálené budoucnosti a zjistí, že z lidstva se vyvinuly dvě rasy."

Simmons nám tak namíchal naprosto báječnou a úchvatnou podívanou zaměřenou na literární zážitky. Ílion je složitý román, s těžkým začátkem, kterým se nesmíte nechat odradit. Odměnou je totiž neuvěřitelná zábava nejen pro gurmány.

Komentáře (4)

mutace
17.01.2012

No, ať už se autor klaní čemu chce a odkazuje na co chce, tak Íloin je pěkná nuda. A až si přečtete Olymp, tak se z toho nudou po...te. Celkově skoro 2500 stran o ho...ně.

Minas
08.01.2012

Podařilo se mi zjistit, že Simmons v Ílionu odkazuje na 13 svých předchozích knih, například na Hladové hry, Děti noci, Kruté mrazy, Hyperion. Pokud se dočkáme u knih Zajímavostí, pokusím se zjistit, na které všechny knihy Simmons odkazuje. Už teď jsem těch děl několik vypátral a jejich teda pěkných pár desítek :)

pistalka
08.01.2012

Je to krásná kniha, ale jak bylo v článku řečeno, znalci Homéra a řecké mytologie z něj budou mít o něco víc :)

paulhunter
07.01.2012

Pěkně podaná recenze, rozhodně mě na Ílion nalákala ještě víc.