Dystopie - předtucha, pesimismus či něco víc?

blog

08.07.2015 v 10:29 / Spajdy (654 views)
Dystopie - předtucha, pesimismus či něco víc?
Inspirace ke mně přilétla prostřednictvím nedávno publikovaného dotazníku k dystopické literatuře, za což děkuji.

Dystopií (tedy anti-utopií) je v knižním i filmovém světě v posledních desetiletích opravdu hromada. Věřím tomu, že neznám ani 10% toho, co bylo v tomto žánru vyprodukováno - ale i tak mě už stihl hodně oslovit, protože má dle mého krom zábavy, emocí a napětí ještě hodně co nabídnout.

Svět a lidé, co ho spoluvytvářejí, to je jedna velká rozmanitost. Má své světlé stránky a má také stránky horší. Těch si všímají právě autoři dystopií. A jistě nejsem sám, kdo v dystopiích vidí něco víc než jen pouhé snílkovství, fantazírování nebo přehnaný pesimismus.

*následuje změť částečně (ne)uspořádaných myšlenek*


Myslím, že přitažlivost tohoto žánru tkví částečně v tom, že oslovuje tu část naší osobnosti, která chce měnit svět k lepšímu. Každá dystopie jaksi vyzobává jeden nebo spíše více různých disharmonických aspektů naší společnosti, prožene je proudem času do budoucnosti a několikanásobně je zesílí. Výsledkem je často svět, který je na první i druhý pohled v mnoha ohledech jistě úžasný a kůůl, ale kdyby v něm dnešní člověk měl skutečně žít, asi by si to honem rychle rozmyslel. Na týdenní dobrodružství moc fajn, ale pak honem zdrhat.

Jiná forma přitažlivosti pro diváka či čtenáře se skrývá v tom, že dystopie mohou hrát na strunu těch, kteří si jistým způsobem libují v sebepoškozování - a teď nemyslím jen ty, co se denně řežou; sebepoškozování má i mnoho společensky přijatelných a široce akceptovaných forem. Člověk si může říct: "Ách, jak krásný by byl takový svět, prožívat každý den od narození až do smrti život plný bolesti a strádání..." Ano, takový život i dnes prožívá mnoho lidí, toho jsem si vědom. Ovšem opravdu pořádné dystopii dnešní míra utrpení nesahá ani po kotníky.

Člověk může ulítávat na výlety do tohoto žánru i z jiného důvodu. Každá dystopie (nebo alespoň většina z nich) nějakým způsobem vychází z našeho světa, a s pomocí něj vytváří svět částečně nebo zcela nový. Je to tedy svět vysněný, vyfantazírovaný, ale má reálný základ a je spojený s tím naším. Jsme jaksi částečně "doma", ale i na výletě za "exotikou". Poskytuje tedy mnoho prostoru pro útěk od reality (který je dnes široce vyhledáván i v jiných formách), ale zároveň v realitě člověka částečně drží.

Dystopie je také taková facka do tváře těch, kteří by s tím, co je dnes ve společnosti špatné, mohli něco ve větší míře dělat, avšak nedělají nic - a nebo rovnou napomáhají zlu. Je to varování pro všechny, kteří si v plné míře neuvědomují, kam bychom to jednoho šedavě-ocelově zamračeného dne mohli jako lidstvo dotáhnout, kdyby se nám všem zachtělo válet šunky v Tescu na lavičce nebo vyměnit si počítač za mozek. Varování před takovou budoucností, kdy zlo přestane plnit svou úlohu posilovatele dobra, naplno převáží a dobro zničí. A že takových nepěkných vyhlídek na nás kouká ze stránek knih i pláten kinosálů opravdu hodně.

Další důležitý aspekt je ten, že mnozí autoři mohou čerpat z nějakých proroctví, předpovědí nebo také svých vhledů do budoucnosti - protože nahlížet do budoucnosti opravdu možné je. Je tedy možné, že viděli jednu z možných vývojových drah lidstva? A pokud ano, co můžeme udělat pro to, abychom se jí vyhnuli... ? I takové otázky může nějaká kniha nebo film vyvolat, a jejich zodpovězení nebývá zrovna snadné.

Dystopie může sloužit i jako správné nakopnutí přílišným pesimistům, kteří si po ponoření se do světa, jenž je horší než ten náš, mohou uvědomit, jaké mají štěstí, že žijí zrovna tady. Dojde jim, že by mohlo být mnohem, mnohem hůř a možná se naučí trochu více oceňovat náš současný svět - protože on si to občas fakt zaslouží :-)

A nebo je zkrátka autor zahrabaný ve svém pesimismu jako v zákopu, odmítá z něj vylézt a jen projektuje své černé myšlenky do slov a obrazů. U takových případů je na místě se zamyslet, že k jejich pesimismu určitě nějaký ten reálný základ existovat bude.

Zkrátka, díla dystopického žánru mě vždy vyprovokují k hloubání a přemýšlení o našem světě ze všech možných úhlů, a za každý takový podnět jsem vždycky moc rád. Zmínil jsem asi jen to nejzákladnější, hlubší problematika tohoto žánru by vydala na hodiny a hodiny diskusí...

Co se vám na tomto žánru líbí nebo naopak nelíbí? Vítám každý plodný názor :-)

Komentáře (5)

Spajdy
10.07.2015

»Enehy: Jo, mám to podobně ^^

»pobijecmuch: Vidíš, do takhle dávných vod mě ani nenapadlo se podívat, díky za tipy. A souhlasím, že současné dystopické romány budou spíš účelové a módní - právě proto je podle mě potřeba se zamýšlet nad tím, proč se zrovna v téhle době staly módními... každá móda má v pozadí nějaký reálný společenský proces, problém nebo přinejmenším náladu apod., zkrátka věci, kterých si člověk na první pohled třeba ani nepovšimne.
Jinak, sci-fi jako takové může mít dystopické prvky (a naopak), to jo, ale přece jen vnímám tyhle dva žánry jako dost odlišné.

pobijecmuch
10.07.2015

Jedním z prvních autorů dystopie byl starořecký dramatik Aristofanés (Ptáci) a samozřejmě zakladatel science fiction Lúkianos ze Samosaty (Pravdivý příběh).
Současné dystopie romány jsou, ale trochu někde jinde. Jsou účelově(cíleně) psané pro určitou věkovou skupinu (možná i pohlaví). Je to tedy taková literární móda, která se dobře prodává a vydavatelé si jen mnou ruky.
Skalním čtenářům sci-fi se tento směr moc nelíbí a málo který je dnešním vývojem dystopie nadšen.

Enehy
10.07.2015

Dystopie fakt můžu. Když se mě zeptáte na knihu, kterou jsem četla víckrát, tak kromě Dětí z Bullerbynu a Hostujících profesorů vybafnu 1984. A proč je čtu? Protože si pak vážím více toho, kde žiju a toho co mám. Je to podobné té myšlence o pesimistech s tím rozdílem, že já jsem více méně optimistka a dystopie mě spíš učí vděčnosti.

Spajdy
09.07.2015

Díky za tipy, něco dalšího z tohohle žánru si rád přečtu. :-) Viděl jsem hodně dystopických filmů, tak prozatím soudím spíš za základě nich, ty rysy tam budou ale hodně podobné, řekl bych.

PajinaRo
08.07.2015

Taky jsem přečetla tak 10% ... spíše méně a to se snažím http://www.databazeknih.cz/seznamy/pajinaro-41689/dystopie-antiutopie-896 --- jedu dle tohoto

A mě se líbí jak se vždy vypořádají s tím ti hrdinové... pokažde je to jinak....