Čtenářská výzva 2015 - 4/52

blog

16.02.2015 v 12:22 / Ajrad1981 (719 views)
Čtenářská výzva 2015 - 4/52
Vzhledem k tomu, že jsem Čtenářskou výzvu zaregistrovala až koncem ledna, řešila jsem dilema: zkrátit si dobrovolně termín o jeden měsíc nebo zkusit napasovat některé v lednu přečtené knihy na položky v seznamu? Nakonec jsem se rozhodla pro druhou variantu (pro jistotu) a začala se v duchu přehrabovat v knihách, které jsem letos stačila přečíst. A ejhle, šlo to. Z šesti přečtených jsem nakonec použila čtyři – za každý týden jednu, tak vychází i ta výzva, 52 titulů na 52 týdnů. (Teda, ony by šly ty knihy použít všechny, ale pak by ta výzva už nebyla tolik zajímavá). :-)

Co že jsem to tedy vlastně v lednu četla?

1. Vražda na druhou, Miluše Dovrtělová.
V jedné místnosti mrtvola a praštěná detektivka Johana, a to je pouze začátek. Mimochodem, slovem praštěná neoznačuji psychický stav soukromého očka, nýbrž a jednoduše fakt, že ji někdo vzal po hlavě. Z pátrání po zmizelé ženě se tak rázem stává vyšetřování vraždy, komplikované faktem, že korunní svědkyně trpí v důsledku té rány ztrátou paměti. Někdo se ovšem bojí, že by se Johaně mohla paměť vrátit, což pátrání poněkud zdramatizuje.
Jedná o lehčí čtení, i přes přítomnost mrtvoly. Celkový dojem v mém případě dost kazí kýčovitý závěr, který je jak z nějaké love story - Johana nadšeně přijme pozvání na večeři od pohledného a sympatického bratra člověka, co ji na začátku vyprávění křísnul po hlavě. No, co dodat.
Tahle kniha mi pasuje na jedinou položku: 9 – kniha napsaná ženskou autorkou.

2. Prázdné křeslo, Jeffery Deaver.
Když se začaly objevovat v knihkupectvích knihy Jefferyho Deavera, tvářila jsem se dost nedůvěřivě, vždyť některé názvy mi připadaly jak z béčkového hororu. Ale píše můj oblíbený žánr, takže jsem mu dala šanci, naštěstí :-)
Kniha Prázdné křeslo je jedna ze série s Lincolnem Rhymem. Lincoln přijíždí do sanatoria, aby se podrobil operaci, a je místní policií požádán o pomoc v řešení jednoho případu. Mrtvý muž a unesená dívka. Hned druhý den je unesena další mladá žena a jednoho policistu k smrti ubodali sršni. Všichni vědí, že pachatelem je šestnáctiletý chlapec, kterému přezdívají Hmyzoun (pro jeho zálibu v hmyzu), ale potřebují najít jeho i ty dívky a Lincoln je jednička v analyzování stop. Zatímco jeho přítelkyně Amélie se vydává do terénu, Lincoln se v improvizované laboratoři pouští do vědecké práce a Hmyzouna i s druhou dívkou společnými silami najdou.
Jeffery Deaver je mistr zvratů a v téhle knize to dovedl snad k dokonalosti. Čtenáři jsou nejdřív naprosto přesvědčeni (stejně jako policie, Lincoln a Amélie), že za vším stojí Hmyzoun. Potom spolu s Amélií začínají pochybovat, a když Amélie pomůže Hmyzounovi z vězení s jeho příslibem, že ji zavede k první unesené dívce, drží jí pěsti. Hmyzounova věta, že opravdu zabil, je pak rána pod pás pro všechny, nejen pro Amélii. Trvalá ztráta iluzí ale nehrozí, protože teprve na konci se ukáže, kdo je vinný a nevinný, kdo je oběť a kdo pachatel(é) a že všechno je úplně, ale úplně jinak. Nechybí samozřejmě chvíle, kdy jde Lincolnovi o život, a to pak oči letí po řádcích jak zběsilé a napětí vrcholí.
Kniha skvěle pasuje hned na několik kritérií, rozhodně ji ale nezařadím pod 10, tím bych se totiž připravila ještě o jeden thriller :-) Nakonec to "vyhrál" bod 13 - kniha, která se odehrává v cizí zemi

3. Právo na vraždu, Veronika Černucká.
Detektivní povídky s nečekaným rozuzlením. Jen tak pro příklad: Chlapík, významný politik, se potřebuje zbavit manželky, jenže rozvod v jeho postavení nepřipadá v úvahu. Tak se obrání na nájemného vraha (v tomhle případě vražedkyni). Řídí se její radou navléknout to tak, aby to vypadalo, že obětí měl být on, zatímco jeho manželka byla jen ve špatnou chvíli na špatném místě. Konec povídky a manželka je živá a zdravá, zatímco manžel… Tohle se ovšem čekat dalo, nicméně není to ta pravá pointa příběhu – tu samozřejmě neprozradím ;-)
Kniha se dobře čte, noční můry nehrozí ani slabším povahám a podle mého názoru jsou tyto povídky zdařilejší než Noc, kdy jsem měla zemřít od téže autorky.
Tahle kniha by se také hodila do víc kategorií, ale já si nakonec odškrtla bod 12 – kniha krátkých povídek.

4. Černý anděl, John Connolly.
Tuhle knihu jsem už kdysi četla, vlastně je to první knížka od J. Connollyho, která se mi dostala do ruky, a naprosto mě tenkrát uchvátila. Podařilo se mi ji teď sehnat, a než jsem ji zařadila do knihovny, osvěžila jsem si paměť :-)
Je to thriller a podle toho taky vypadá, o mrtvoly není nouze. Točí se kolem víry v existenci padlých andělů a hlavně kolem víry v pravdivost pověsti, která vypráví o jednom z padlých andělů uvězněném ve stříbrné soše. Z převážné většiny se děj odehrává v Americe, ale závěr knihy se přesouvá do státu v srdci Evropy. Nevím jak vám, ale mně se líbí, když v knize cizího autora čtu o České republice. :-D
V téhle knize (a v dalších knihách ze série) pro mě ovšem není číslo jedna soukromý detektiv Charlie Parker, hlavní to postava, ale jeden z jeho přátel, Luis. Podle mého názoru je to tady jednoznačně nejsilnější osobnost, a navzdory je profesi (zabiják) to může být dost zajímavý týpek :-D
I tahle kniha by se dala napasovat do několika bodů. Zařadila jsem ji pod 37 – kniha, která má v názvu barvu.


P.S. Kdybych zbylých 48 knih zdolala dřív, jak 31. 12. 2015, tak si tyhle čtyři položky ze seznamu zopakuji (pochopitelně s jinými knihami), jen pro ten pocit, že jsem začala plnit Výzvu dnem, kdy jsem se k tomu rozhodla, a ne jaksi v předstihu ;-)

Komentáře (2)

Ajrad1981
22.02.2015

Já vím, že to mají být knížky přečtené v tomto roce, bez ohledu na to, kdy jsme se se o Výzvě dozvěděli, ale přece jen jaksi logičtější postup je vybírat knihy podle toho, zda splňují daný požadavek, a ne přečíst knížku a pak přemýšlet, jak ji napasovat na některý z bodů. Navíc chci využít tuhle legraci k tomu, abych zabrousila i jinam než mezi thrillery a detektivky - a v lednu jsem nic jiného nepřečetla... ;-)

Azizi
19.02.2015

To podľa mňa nevadí, že si ešte nevedela o výzve. Veď predsa to majú byť knihy, ktoré sme prečítali za rok 2015, nie ktoré sme prečítali, odkedy sme sa dozvedeli o výzve :) Ja som napríklad prvú knihu začala čítať ešte v decembri. Tiež inak plánujem časom pridať snáď aj nejaký článoček :)

Mňa príliš detektívky nelákajú, ale pár sa ich tiež chystám čítať. Horšie je to u mňa s klasickými romancami, ehm. Kedysi som si chcela prečítať Pýchu a predsudok, ale... Rozmyslela som si to. Takže ozaj neviem, či nakoniec nejakú prečítam :D

A jasne, aj mňa baví, keď zahraniční autori spomínajú Slovensko (ale aj ČR)! A tiež sa mi už jednu takú knihu za tento rok podarilo prečítať, hlavný hrdina spomínal Bratislavu.