Čtečka vs. Kniha

blog

29.12.2013 v 15:08 / střapatá (1767 views)
Čtečka vs. Kniha
Byl krásný letní večer a já vedla s kamarádem zapálenou diskuzi na téma elektronické čtečky knih. Zatímco on tuto vymoženost vehementně bránil, já byla zásadně proti. Myslím, že naše argumenty netřeba rozepisovat – šlo zkrátka o klasiku v podobě lehkosti, skladnosti a snadného přístupu na straně jedné a jisté staromódnosti na straně druhé. Po několika desítkách minut jsme debatu ukončili, protože nikam nevedla. Oba jsme si zkrátka stáli za svým a nemínili jsme couvnout ani o píď.

Jaké tedy muselo být pro kamaráda překvapení, když jsme se po ani ne roce setkali znovu a já v ruce držela čtečku Kindle. A kdyby jen to! Dokonce jsem ostatním přítomným zapáleně vysvětlovala, proč je tento vynález tak skvělý a používala jsem naprosto stejné argumenty, jako tenkrát kamarád. Ten si ale na rozdíl ode mě naši konverzaci pamatoval a dal mi to lidově řečeno sežrat.

Věc se má tak, že jsem již od základní školy byla vášnivý čtenář, který zvládal přečíst v průměru pět knih za týden. To se však s nástupem na gymnázium změnilo – najednou jsem měla méně času, který jsem navíc stále více trávila u počítače. Pořád jsem četla, ale žalostně málo. Vysoká škola tuto mou zálibu utnula úplně.

Postupem času jsem si začala shromažďovat informace o čtečkách, až jsem se rozhoupala a jednu si zakoupila. Situace se rapidně změnila – najednou jsem opět začala číst všude, kde to alespoň trochu šlo. Má posedlost byla zpátky, možná ještě trochu umocněná. Kdyby se mě v tu chvíli někdo zeptal na názor k problematice čtečka vs. kniha, neváhala bych s odpovědí ani vteřinu.

Hrdým vlastníkem čtečky jsem již přes půl roku a stále na ni nedám dopustit. Nicméně občas se mi zasteskne po opravdové knize, jejím přebalu a vůni. Když jsem kdysi dočetla dobrou knihu, několik minut jsem si ji ještě prohlížela a přemýšlela nad ní. To u čtečky moc dobře nejde. Faktem ale zůstává, že díky Kindlu jsem v sobě opět objevila vášeň pro čtení.

Doporučuji však čas od času přečíst i normální knihu, aby pak nedocházelo k situacím, jaká se stala u nás doma, když jsem mamce sebrala knihu a zabořila do ní hlavu: - ‚Co děláš?‘ – ‚Hrozně ráda si čuchám ke knihám.‘ – ‚A byla jsi s tím u doktora?‘

Komentáře (10)

Sentík
19. února

Tak to já neznám. Prostě beru všechno moc racionálně a prakticky, takže hmotnost a rozměry knihy mě opravdu utvrzují v tom, že čtečka je pro mě jednoznačně nejlepší volbou. Jen je fakt důležitý při tom přemýšlet a klidně i investovat více do kvality a nebo hledat dobrý poměr ceny ku výkonu. Přecejen je to zařízení, do kterého pak koukám x hodin denně. Proto jsme vybrali PocketBook 627 Touch Lux 4 která i v konkurenci značkových a dražších například tu https://www.arecenze.cz/ctecky-elektronickych-knih/ celkem exceluje :).

tarasnica
24. ledna

Čau všichni. Za sebe: Koupil jsem si čteku knih. První dojem perfektní. Lehká, vleze se do ní mnoho knih a ani moc nestojí. Brzy se mi ale vytratil takový ten krásný pocit, když si sáhnu na list papíru, přičuchnu si :D atd. Takže jsem se nakonec vrátil k tradičním knihám. Je ale škoda, že jsou tak drahé :(((
Pokud nad čtečkami přemýšlíte, doporučuji si nejprve přečíst něco o tom, jak takovou čtečku správně vybrat: https://www.testado.cz/nejlepsi-ctecky-elektronickych-knih-srovnani/#jak-vybrat-ctecku-elektronickych-knih

myskanova
28.02.2018

Je to přesně tak :) Knihy vždycky budou mít svoje kouzlo, ale je potřeba držet krok s dobou. Též jsem byla vždy velký odpůrce elektronky, tak jako vy, ale časem jsem zjistila, že to není až tak zlé. Mít po ruce čtečku je mnohem pohodlnější, praktičtější, méně nákladné a lehčí… Zkrátka celkově lepší :) Knihy mi nezabírají celou místnost a stejně je mám vždycky po ruce. Marie, jestli potřebuješ poradit, doporučuji si najít nějaké internetové diskuze, články nebo testy a podobně (já jsem se řídila například tímto https://vas-pomocnik.cz/test-ctecek/ ), a nebo si nech poradit přímo v obchodě, on tě už nasměrují ;)

kaliope123
15.04.2014

Jsem již ve věku, ve kterém se používá přípona -sát. Kdysi jsem bývala opravdový knihomol. Měla jsem ráda ty každotýdenní výlety do veřejné knihovny, pamatuji doby, kdy na dobrou knihu jsme stáli fronty každý čtvrtek před prodejnou a doufali, že se na nás jeden výtisk dostane. Postupem let můj zájem o knihy tak nějak slábl, ztratila jsem přehled a popravdě - proč to neříct - ani nelitovala. Až k loňským vánocům jsem od své dcery dostala pod stromeček naprosto nečekaný dárek - čtečku - se slovy - "Vždyť ty jsi bývala, mami, takový čtenář". Nedůvěřivě jsem si prohlížela ten kus bakelitu a říkala si - co s tím proboha budu dělat. Ta holka se musela zbláznit, kdyby mi raději koupila tu úžasnou kabelku, kterou jsem jí nenápadně ukazovala v nákupním centru. Rozladění z dárku trvalo ovšem jen do okamžiku, kdy se mi podařilo stáhnout do čtečky svou první knihu. Teď už jich tam mám desítky a čtu a čtu a čtu:))) Nedám na ní dopustit.

Aksel
30.12.2013

Jakkoliv uznávám praktické výhody čteček, jisté - a pro mě podstatné - věci prostě úplně nahradit nedokážou. Každé vydání, každý výtisk jsou totiž svým způsobem jedinečné, osobité. Mám slabost zejména pro starší vydání knih: pro jejich poctivé vazby (ach, vy dnešní paperbacky!), pro jejich mírně archaickou češtinu, a předevší proto, jak celkově odrážejí ducha své doby. Taky si rád půjčuji knihy z knihoven, neboť taková kniha umí být někdy příběhem sama o sobě. Kolikrát bývá zajímavé všímat si podtrhaných pasáží, naškrábaných poznámek a podobných stop po předchozích čtenářích. To se pak u čtení na chvíli zastavím a sklouznu v úvahách k lidem, kteří měli tu knihu v rukách přede mnou...

Takové prožitky mi u čtečky citelně chybí. Je to jen přístroj neosobně zprostředkovávající řadu znaků a symbolů, která budou při každém čtení stále stejné, bez historie. Nemluvě o onom příjemném pocitu "držet knihu v rukou". To čtečka prostě nedožene, ať se snaží sebevíc. Nerad bych, aby to vyznělo, že jsem nějaký zavilý odpůrce čteček. Naopak. Uznávám jejich silné stránky, ale spíše v rovině pragmaticky-užitné. Na cesty jsou jistě skvělé. Avšak do pohodlí domova, do ušáku a k hrnku čaje, pro mě zkrátka neotřesitelně patří kniha, stejně jako tištěné noviny při snídani. :-)

malc8k
30.12.2013

stejně jako poslech z mp3 nikdy nenahradí poslech z vinylu, tak ani čtečka nikdy nenahradí knihu. ne všechno co je v digitalizované podobě je lepší. aspoň teda pro mně ne. čtečka mi nic neříká, je to to stejné, jako bych četl knihu z komplu. ta kniha sama o sobě (stejně jako LP deska) má svou vlastní historii, od okamžiku vytištění až do okamžiku kdy knihu drapnu do rukou, přečtu a zase pošlu dál, aby na sebe nabalila další příběhy. čtečka je pouhý kus kovu a plastu, bez historie a bez emocí, které ke čtení (stejně jako k poslechu hudby) neodmyslitelně patří. a i když mám pokoj doslova zasypaný knihami, o čtečce jsem neuvažoval ani na vteřinu :))

LuciusWlk
30.12.2013

Pravděpodobně jsme to tak měli všichni :). I já vehementně bránil knihy, ale pak se to zásadně změnilo. Teď už téměř papírové knihy nečtu. Občas si sice nějakou koupím, ale já prostě čtu vždy jen jednu knihu a přeskakovat se čtečky do knihy a hledat kde jsem skončil, není to pravé. Takže papírovou knihu jen když vím, že ji stihnu přečíst doma. :)) Někdy je i celkem komické sledovat asi největší argument odpůrců o tom, jak čtečka kazí oči, protože to je čtení na displeji. A potom ty překvapené pohledy a uznané argumenty, že to je jako číst knihu. V jednom máš ale pravdu, občas i já čichám ke knihám, protože vůni nové knihy nic nenahradí. :D

Lachenauerin
30.12.2013

Navzdory všem „nikdy neříkej nikdy“ a „odříkaného chleba největší krajíc“ mám – přinejmenším prozatímní – jasno, že si čtečku nekoupím, a to především ze dvou důvodů:
1. Deset až čtrnáct hodin denně pracovně civím do textů zobrazených převážně na počítačovém monitoru. Ve volných chvílích proto logicky netoužím po ničem jiném než od toho krámu zdrhnout a dát svému zraku spočinout na papírových stránkách.
2. V určitých ohledech jsem dost paranoidní, což ovšem neznamená, že po mně nejdou, že jo... Prostě mi hrozně vadí jednak představa, že o tom, jaké knížky si kupuju, ví ještě někdo – zasilatel, nakladatel atp. – komu to nevyzvoním já sama. A ještě víc mě děsí vize, že se – ne-li dnes, tak v budoucnu jistě, neb pokrok je nezadržitelný – dá do elektronické knížky na dálku „sáhnout“, že se text dá upravovat. V lepším případě snad opravit překlepy, v horším... no, holt jsem si toho Orwella a Bradburyho brala k srdci vskutku svědomitě.
Takže jakkoli uznávám všechny racionální argumenty pro, asi si čtečku hned tak nepořídím.

1