Cesta

blog

26.12.2013 v 20:27 / doriska (381 views)
Cesta
Houpu se v rytmu pomalého cvalu. Sedím na bílém koni, který mě nese vpřed. Otěže držím jen v jedné ruce a celé tělo mám uvolněné. Slyším jen hluboké a smutné vydechování mého koně. Nakonec slyším i padat sníh. Sníh, který pokrývá celou krajinu jako težká oblaka. Ta která teď nejsou přikovaná jen na nebesích ale padají i na zem. Nechce se mi nic řešit, nechci nic vidět. Chci jen dál unikat realitě a houpat se v sedle bílého koně. Čím dál tím více se vzdaluji od svého útočiště. Avšak tím více se blížím ke svému cíli. Ještě nejsme ani v půlce pole, ale už teď se ve vánici vířících vloček strácíme. Jen poslední mihotavé skvrny na bílém pozadí. Už jsme jen masa bílého sněhu. Začínáme spát v realitě a být vzůhu ve snech. V krásných bílých snech.

Komentáře (0)