Bílý večer

blog

06.02.2014 v 19:09 / doriska (401 views)
Bílý večer
Nohama v teplých, chlupatých ponožkách se došoupu k posteli. Unaveně si sednu na její okraj a tupě hledím do prázdna. Po chvíli se však opět proberu a rozsvěcím svíčku předemnou. Vkládám jí do keramické nádobky, která ještě zpříjemňuje a tlumý její svit. Zhasínám lampu vedle postele a okouzleně se dívám na kmitající světlo svíčky. Blaženě si povzdechnu, když v tom si všímám něčeho venku. Pomalu přicházím k oknu a vyhlížím zpoza tabulky skla. Očarovaně zamrkám a snažím se zjistit, zda nesním. V temnotě noci se kolem pouliční lapy tetelí něco kouzelného. Bíle se třpytící drahokamy zimy. Poklad, který už všichni dlouho očekávali. Vzrušeně otvírám okno. Tiše a pomaloučku nechávám tmu polykat mou ruku. Najednou to ucítím. Lehký dotek mrazivého třpytu. Celá se zachvěji. Zavírám oči a nechávám další a další ledové krystalky dopadat na mou dlaň. Když už jsem celá pohlcená okolním mrazem, otvírám prudce oči a usmívám se. Celá se chvěji zimou, ale jsme šťastná. Ještě naposledy pohlédnu na vířící vločky kolem lampy a potichu zase okno zavírám. Ještě celá zmrzlá ulehám do postele. Opět jsou mé oči přikované k svitu plamene svíčky. Pomalu zavírám oči a do snů mě unáší utichající zpěv mé matky, která ještě nespí.

Komentáře (2)

doriska
11.02.2014

To máte naprostou pravdu. :) Děkuji za pochvalu. :)

aneleh18
11.02.2014

Milá Dorisko, příjemně jsi vyjádřila emoce. V letošní "prapodivné " zimě se nám o "lehkém dotyku marazivého třpytu" však zatím může jenom zdát.