Antikvariáty od A do Z

blog

14.02.2012 v 14:18 / HTO (11385 views)
Antikvariáty od A do Z
I když to byl Balboa


Auriga Cassiopeia Maytay's Minng – fenka čínského chocholatého psa, která, sedíc u křesílka, na němž Michelangelo píše, jak mu narostlo vole, jako se stává kočkám po lombardské vodě, napsala na počítači „Jen!“ (viz. foto). Poznámka se týkala Solaris od Lema – v jednom antikvariátě jsem ji sehnal maďarsky a ze všech jedenácti překladů, které mám, je nejhorší anglický – dělaný z francouzského překladu!

Bizarní košík – jistý internetový antikvariát (budiž uspokojeně podotknuto, že až na dva případy: viz. Gónd, jsem se za léta nesetkal s jinými než seriózními a milými prodejci) mi ukazuje nezvyklý stav košíku, když do něj vejdu. Tak, hledaje Cousteaua (ach, transcendence jeho červené čepice!) byl jsem zpraven, že v košíku mám již při vstupu do prodejny 623 položek za 1 011 366,- Kč.

Ceratosaurus nasicornis – je radost kupovat si Knihu o pravěku v cizích jazycích. Ó, Artia! Je žalost, že její sestra, „Kniha o člověku“, Člověk a jeho pradějiny, vyšla v nejméně 15 zemích, a pouze u nás je bez ilustrací Zdeňka Buriana. Klatá hamižnost. Typicky české. Ale originál obsahuje fotku Kalymnosu, a co bych byl bez Kalymnosu?

Deml, Jakub – dedikace jsou úžasná věc, to nepotřebujeme říkat. Pokud začnete sbírat Jakuba Demla, budete mít výhodu, že jsou nyní k dispozici dobré bibliografie, a budete mít nevýhodu, že tasovský zřec byl nepřekonaným mistrem dedikací, takže budete mít nejméně pět výtisků každého titulu.

Exotické tituly – kromě cizojazyčných knih (pochlubte se znalostí islandského písmene Þ) můžete přijít: často zdarma! k takovým mohutným radostem, jako jsou Ekonomické poměry Paraguaye vydané úředníky Jeho Veličenstva anglického krále, nebo svázané zprávy České společnosti zeměvědné 1897-8 – Edward Drinker Cope, zubní kouzelník, zemřel roku 1897 a je tam tedy uveden ve zprávách, mimochodem jako Dricker.

František z Assisi – chuďásek Boží se nečekaně, a o to vítaněji, objevil při hledání Josefa Augusty finsky, v Sabatierově biografii. "Kronikář kterýs vypravuje, že tělo sv. Martina Tourského bylo roku 887 odneseno a ukryto ze strachu před dánskou invazí. V době, kdy mělo být zpět přeneseno, byli v Touraine dva lidé, práce neschopní, kteří pro svou chorobu vydělali množství peněz žebrotou. Zpráva, že budou ostatky zpět přeneseny, naplnila je velkým strachem: sv. Martin jistě je uzdraví a tím jim odejme výdělek. Jejich obava byla odůvodněná. Dali se na útěk, ale kulhali příliš, takže nedostihli ještě hranic Touraine, když tělo světcovo bylo přeneseno a uzdravilo je."

Gónd – beze slova utrhne úponek karely a oplete jí dveře chrámu. Napálen jsem byl údajně podepsaným Mukerdžím, a Sestřenicí Bětou, údajně s přebalem: viz. Knihovna klasiků. Chodit za paběrkujícím Háthím je zbytečné. Z toho usuzuji, že Mlčenlivec do antikvariátů chodí vyjímečně.

Holofrd – správně holofrt, dřívější jméno levharta. Když jsem zvedal tašku s Brehmem, zvedl jsem jen uši. Zbytek zůstal ležet na zemi. A to prosím taška zná osobně mj. Ivana Wernische! Ivan ví všechno, i kdo to byl syndik Pichl, a pro antikváře i jejich zákazníky je požehnáním. Mně vysvětlil, že háček nad g se psal proto, aby je lidé nečetli jako j. Přesto v Kájovi Maříkovi – kdysi jedné z nejžádanějších antikvárních knih – Kája říká Josef Ejipský. Krásná studentská nadávka (již by slušný Kája jistě nepoužil): potvoro indoevropská! Pokochejte se Jiřím Karbulkou, soukromníkem.

Chvalozpěv – dvanáctistránková knížečka Dru Josefovi Staňkovi: „Báseň nazvaná Vděčnost oslovující dra Josefa Staňka“, nalezená, když putovala do odpadu: viz Iracionalita. Krasavče bělovlasý, my vás zachránili!

Iracionalita – existují dvě skupiny lidí, kteří nosí do antikvariátů věci. První očekává, že za tržně bezcennou knihu dostane velké peníze. Druhá myslí, že to, co přinesli, nemá cenu, a když jim je nabídnuto za dotyčnou věc několik tisíc, řeknou, že měli přijít dřív, protože už jich spálili několik krabic. Při vyřizování pozůstalostí většina lidí nebere knihy jako něco, co by se mohlo prodat (nebo darovat), ale prostě jako odpad. Proč?!

Já – kniha, kterou vydal Berchtold Kladivo v Blansku roku 1926, sborník prací žáků 5. třídy tamní obecné školy chlapecké. Maminka Františka Fouska mu říká, že vypadá jako sedmihradská opice. Není to jediná zvláštní antikvární opice: viz: Holofrd, Quohog.

Knihovna klasiků – se shání lehce (pokud nechcete Sestřenici Bětu), ale než začnete obcházet antikvariáty s dotazy na svazky uvedené na zadní záložce, přesvědčte se, zda vyšly. Eseje, dopisy apod. skoro nikdy nevyšly. Kdy se konečně dočkáme Goetha jako vědce?

Lem, Stanisław – díky antikvariátům se fotka mé poličky s polským géniem vyskytuje například i na vietnamské Wikipedii. Potěšte se vietnamskou abecedou – její diakritika je balzámem pro milovníky jazyka, ať jsou na tom jakkoliv s cukrovkou.

Maminka – ach, maminka! Báli jste se jako malí pitekantropa? Já hrozně. Znal jsem ho asi od roku 1978 z Cesty za Adamem, z téže knihy jsem pak znal a toužil vlastnit knihu Barona Gjřjho Cuviera Rozprawa o přewratech kůry zemnj a o proměnách w žiwočistwu gimi způsobených, w ohledu přjrodopisném a děgopisném (Praha 1834, překlad Jan Svatopluk Presl). V roce 1992 mi ji maminka koupila za tehdy pro mě abstraktní sumu 600 Kčs. Zlatá maminka!! Důsledný Presl: Welozwěr gižný, Hustozubec wětšj, Rybogeštěr obecný, Plawnogeštěr dlouhokrký, Křjdloprsták tlustomordý, Křjdloprsták dlouhomordý.

Neexistující knihy – mívám sny ponejvíce o knihách, které jsou nesehnatelné – ne proto, že by byly tak vzácné, ale proto, že buď ještě nejsou objeveny (například ztracené rukopisy, dopisy a tak podobně – od antiky po Rimbauda...), nebo které neexistují, protože autor zemřel, aniž je napsal. Vždycky to bývá v antikvariátě p. Petržilky. Letos jsem si tam ve snu koupil na splátky komplet Vilímkovo vydání verneovek – zvláštní na tom vydání bylo to, že na předsádce Tajuplného ostrova byl slavný Burianův akvarel chobotnic napadnuvších Nautilus a všechny postavy měly přeložená jména (tak Cyrus Smith se stal Kūrušem Kovářem), a taky tam byla další kniha neexistující, třetí vydání Dylana Thomase v překladu Jiřiny Haukové, v edici Plamen, na obálce byly plamínky mechových listů, červené, zelené a modré, jmenovalo se Jež zeleným zápalníčkem žene... Vedle ulice jedlé sody prý bydlí Lex Barker.

Omelčenko, Hryhorij – s nehranou samozřejmostí řekněte, že ho znáte. Antikvář, milý Petr Bouda, povytáhne obdivem obočí.

Předměty v knihách – námět na knihu. Začněte je sbírat. Mezi zlaté hřeby patří například rybí kostra. V Yeatsovi vás potěší jízdenky z jeho kraje. V Célinovi paragon z Anchorage. Jinde květiny, pohlednice, nebo originál dopisu Otokara Březiny.

Quohog – se správně jmenoval Kvíkveg. Vlastníte-li šestisvazkového Brehma, věta, že „Podnes není možno přesně udati okršlek rozšíření gorily“ je stále pravdivá, a stále překvapivěji; zato „mořská kočka“, jimiž jsou lesy goril přeplněny, je češtěji kočkodan. Viz.: Holofrd.

Renesanční člověk – díky vysokým nákladům se dobře shání knihy Alexandra Michajloviče Kondratova, a to byl polyhistorický génius. Na ostrově Nauru roste jediný blahovičník. Strom se jmenuje Egigu, po dívce Egigu, která na něj vylezla z důvodu jasného z její písně: „Egigu, Egigu, ach, menstruuji, mně je zle! / Zajděte k otci Gadiovi / dá vám pás a šňůru škeblí!“ Dívka se, stejně jako obě její starší sestry, jmenovala po matce. Za manželku si ji vzal Měsíc, a na Měsíci ji také můžeme dodnes vidět. Strom roste v laguně Buada. Динозавра ищите в глубинах.

Synchronicita – sháněl jsem kamarádce současného Jacobsena. Sobě jsem koupil také Jacobsena – ale Jense Petera (na zdraví Světové četbě s růží kompasu!) U postele ležel antikvární Hamsun: Nagel v Mystériích pojmenoval fenku psíka Jacobsen. – Jedna spisovatelka vám doporučí knihu o Michelangelovi. Když přijdete do ložnice, ta kniha leží na posteli. V noci, když se nikdo nedívá, to může být v antikvariátech zajímavé. Knihy chodí k jiným knihám na čaj.

Trader Horn – vyšel česky v Symposionu a dá se poměrně lehce sehnat. Nepostradatelné pro kryptozoology a milovníky cestopisů a vůbec. Náčelník ostrova Adonimanongo se jmenoval Efanginango a byl velmi slavný. V překladu jeho jméno značí Nebojím se nikoho než svých lidí. Když si Horn pořídil maličký parník: „Moji hoši na palubě odpovídali černochům na břehu, kteří se jich ptali, odkud jsme parníček vzali: O wamuti Impolo agani (narodil se z velkého parníku).“ Viz.: Quohog.

Ubelibubelimuk – věřte starému antikvárnímu psu a bibliohektovi (jak říká Tkaczuk) a kupte si My z ostrova Saltkråkan. Tak jako první slovo předchozí věty jasně patří do kategorie těch, která rozesmějí dívky, jež mají být chvíli vážné, tak je kategorizování knih nejasné (ptejte se buď antikváře nebo vyhledávače v síťovém obchodě): ostatně nejen knih – viděl jsem skvělou polskou atletku zařazenou v kategorii „Vorvaň“. Ajvazovitě řečeno: uniká nám řád řádu, a není-li to selhání rozumu, ajaj!

Vpisky – těch se v nových knihách nedočkáte. Některé jsou nečekané – z hluboké totality glosa k Leninovu názoru zmíněném v doslovu: A to se mám posrat?

WC – asi jsem dobrý zákazník, protože jsem si směl odskočit v pár brněnských antikvariátech. Kupodivu mám ale na WC víc knih já.

Xerokopie – velmi výjimečný zjev mezi antikvárními knihami. Svázaný strojopis, méně výjimečný. Kdysi jsem na Černé barony v této podobě koukal jako blázen. Měl jsem si koupit Žaponsko, které stálo naproti nim.

Yard – délková míra u nás neužívaná. Ve Ztichlé klice se vzdálenost Ivana Wernische od telefonu udává v centimetrech (28. ledna 2011 byla 140, respektive 60 cm.)

Z. – je radost pro ni nakupovat. Viz.: A – Z.





Courtesy of Tvar

Komentáře (9)

HTO
04.11.2013

Děkuju krásně!

tenax
04.11.2013

Zabloudil jsem sem náhodou a skvěle se pobavil. Obdivuji lidi, kteří nejen mají co říct, ale umí to říct kultivovaně a vtipně. Díky!

HTO
03.10.2012

Děkuju! Já stále ještě spíš přikupuju.

Takové úlovky znám, a vždycky je to skvělé. Pětikorunovky často nabízejí výtečné knihy, které buď vyšly ve velkém nákladu, nebo se někdo splete. Mně se jednou podařilo koupit první vydání Tolkiena (anglické), zjistil jsem to až doma, že má větší cenu v librách, než dal já korun. Havlasa musí být fantastický (ono z Japonska je to skoro pokaždé velká radost) a ten druhý, toho vůbec neznám a o červené gorile jsem jaktěživo neslyšel! Díky, zkusím to prokonzultoval s pár přáteli zoology.

Raksa.A
30.09.2012

Dneska už antikvariáty nevymetám, neb vzhledem k množství knih v panelákovém bytě, věku (68) a nadávajícímu manželovi se spíš snažím knih zbavovat. Ale mám dva, řekla bych superúlovky.
Od Jana Havlasy Přízraky a zázraky, knihu japonerií se stem kolorovaných kreseb Hokusaiových a s osmi barevnými dřevoryty Harunobuovými, Hokusaiovými a Hirošigeovými, to vše za 15,- Kč, neb vazba byla asi původně navlhlá, takže je trochu zvlněná a listy sice drží, ale v hřbetu na několika místech jsou od sebe oddělené.
A ta druhá se jmenuje Vykořisťovatelé přírody, od jakéhosi Thomase Daringa, vyšlo v roce 1937, o tom kterak po celém světě a různými způsoby chtěl přijít k penězům. Všechno je to zajímavé, ale nejzajímavější je, jak byl na lovu červené gorily, což je zvíře, o kterém jsem do té doby neslyšela od žádného záhadologa. A údajně je i viděl, někde v pralese na Ruwenzori. A to vše za 5,- Kč z bedny před antikvariátem.
A jinak - piš dál, potěš nás!

HTO
12.08.2012

Děkuju krásně, jak říká Viking Vike.

Fausto
12.08.2012

Pěkně napsané, humorné...nemá to chybu! :-)

HTO
15.02.2012

Děkuju, pánové. Nightlybirde, míval jsem na kalhotách vyšito KVA jako Komando vymetačů antikvariátů. To s tím dopisem mě pobavilo, doufám, že to moc nebolelo.

nightlybird
15.02.2012

Po přečtení jsem nucen konstatovat, že bys měl ke svým četným titulům přidat honosné označení "antikvární šotek". A navíc mne napadlo, že až ti budu někdy psát, bude adresa znít : Ve všech těchto místech (bude následovat výpis brněnských antikvariátů ze seznamu firem) vážený a ctěný pan HTO,.......... Nápad to není originální, obdobně mi byl adresován rozlučkový dopis od přátel ze studií, který mi vynesl od tatínka facku přes celou hubu a půl ucha (z toho je patrné, že v adrese nešlo ani náhodou o antikvariáty a že byl tatínek pruďas).

1