Africe

Africe
Afriko,

už jsme se dlouho neviděli. Od té doby co jsem u tebe byla naposledy hodně přemýšlím. Přemýšlím o všem, co jsi mi řekla i neřekla. Nemusela jsi. Vše bylo tak jasné. Vidím to, jako by to bylo včera. Tvé krásné pláně. Vzduch, který mě objímá. To teplo, které z něj cítím. Vůně oceánu.

Zavírám oči. Znova a znova se do něj nořím. Propadám. Padám do něj, padám skrz. Bere mě sebou. Daleko. Do hloubky. Někam kde je nic. Ani on ani já. Jsme jedno. Dívám se na své prsty, které se v něm rozpíjí. Nohy které se rozpadají a mění se ve vlny. Utíkají. Ať běží! Jsem tu sama. Vidím kolem sebe. Vidím tu modrou tmu. Krása! Všechno okolo běží, vše někam utíká. Utíká někam a nikam. Já stojím.

Zastavil se čas? Nezastavil. My jsme čas. Čas je to co chceme. Vlna na vodě. Vítr, zrnko písku poletující v něm. Hraje si s námi. Necháváme ho. Nevidíme to co je tak jasné.

Dusím se! Ruce mi rostou k tělu. Nohy se drobí zpět. Vrací se to! Nechci to! Vynořuji se z vody. Oceán mě vrací zpět. Nechce mě! Je ještě brzy. Ještě tomu nerozumím. Musím počkat. Musím to pochopit. Musím se naučit žít.

Budeme tmou, budeme světlem,
budeme okamžik co plyne s dechem.

Budeme svědomí, které nemá co ztratit,
budeme rostlinou kterou nemá kdo zkrátit.

Budeme vítr, co běží po lukách,
budeme stín co drží se v ulitách.

Budeme voda, co do moře se vlije
budeme zem, která ji vpije.

Budeme hlína co v prach se rozmetá,
budeme prach co vesmír zametá.

Vrátím se Afriko. Vrátím se brzy! Počkej na mě. Zůstaň.

autor: eliska5154 · 26.11.2018 v 08:28 · přečteno 257x

Komentáře (0)