Zbyněk Petráček

česká

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113
Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113
Nemilosrdné příběhy českých dějin
Nemilosrdné příběhy českých dějin

Nové komentáře u autorových knih

Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113 Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113

„Paní Tyet to shrnula výborně! Připodepisuji.“
— helena8303

Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113 Česko za sto let. Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113

„Záznam z panelové diskuze odborníků napříč obory, která se uskutečnila v Praze roku 2013 nám dá dobrou představu o tom, kterak si moudří muži a ženy představují budoucnost našeho kousku země v roce 2113. Názory a vhledy filozofů, biologů, sociologů, ekonomů, historiků a dalších specialistů se dobře doplňují. Uprostřed brožury mi chybí asi 20 stran, těžko říct, jestli je to pouze u mého výtisku nebo je to chyba u všech, škoda. Některé promluvy by si zasloužily trochu učesat, je poznat, že třeba výtvarný umělec Vladimír Kokolia není zvyklý řečnit a jeho zajímavá slova by zasloužila trochu té korektury. Jako citáty pro představu jsem vybrala slova Václava Cílka, který konferenci připravil: "Civilizace dojde svého konce jen v tom případě, že není schopná další tvořivosti a neumí si nalézt novou podobu. Úplný rozpad není možný ani proto, že společnost nikdy nebyla jednotná a zejména v Evropě existovala v řadě forem od trapistických klášterů až po kluby playboyů. Hlavní část establishmentu, která je provázaná se senzitivním základem smyslové kultury, odejde s ní, ale mnohé alternativní směry zůstanou změnami jen málo dotčené, anebo se dokonce nestíněny silovým vlivem centra dál rozvinou. To, co nepatří k potápějící se lodi, se s ní neutopí. Je nám dopřáno to zvláštní privilegium žít, myslet a konat v jednom z nejzvláštnějších období posledního tisíciletí. Nemůžeme je zastavit, ale můžeme pochopit a tím zmírnit či rozložit tragické události přechodných období. ... Co nás tedy čeká? Sorokin je nečekaně optimistický. Po obtížném přechodném období se opět obnoví hodnotový systém založený na lásce a soucitu a evropská kultura vstoupí do další fáze svého vývoje. V žádném případě se nebude jednat o konec, úplný kolaps či smrt civilizace. Nevím, zda se smím k této stručně podané analýze kriticky vyjádřit, ale zkusím to. Především nepochybuji o tom, že stojíme v jednom z několika mála zásadních bodů obratu této civilizace. O důvodech pro toto hodnocení hovořím už dvacet let. Jsou založeny na tom, že se paralelně proměňuje základní rámec našich životů, a to v oblasti klimatických změn, proměn životního prostředí, stárnutí populace, růstu moci asijských národů, v cenách a dostupnosti potravinových a ekonomických komodit a v dalších aspektech. Jinými slovy paralelně se mění naše přírodní, sociální, ekonomické, politické a národnostní podmínky. V pohybu je celý svět bývalých jistot. Současné změny nejsou vlnou na hladině nehybného oceánu, ale tsunami vyvolané pohybem samotného mořského dna. ... Zpráva Královské společnosti uvádí, že proces, který nazývá dematerializcí, tedy takovým životním stylem, který spotřebovává stále méně materiálů i energetických surovin, je prostě nevyhnutelný. A tečka. Je nás moc a dál se na konečné planetě budeme muset rozvíjet spíš nemateriálně, třeba zpěvem, sportem nebo dlouhými vycházkami podél šumících řek."“... celý text
— Tyet

Nemilosrdné příběhy českých dějin Nemilosrdné příběhy českých dějin

„Soubor skvělých textů vycházejících v Respektu na přelomu tisíciletí a nastavujících zrcadlo tvářím "hrdých Čechů" - jakákoli černá skvrna či kontroverze moderních československých dějin vás napadne, určitě o ní najdete článek v této knize, a to článek do hloubky zpracovaný. Ať už jde o zrod českého nacionalismu, odsun Němců, druhorepublikového Emila Háchu, romské tábory, politicky motivované komunistické vraždy, frontu na maso, Mašíny, normalizaci, antichartu atd atd. Materiálu je opravdu dost. Bylo mi nějak až vnitřně stydno, když jsem si četla o neskutečném pokrytectví lidí ("my byli za komunismu jen ty nejmenší ryby - to všecko oni", "jen jsem plnil rozkaz") nebo o tom, jak se ten český národ neustále v té víc než stoleté historii litoval - nejdřív jej utlačovali Habsburkové, potom Němci, pak se na nás vykašlali v Mnichově, pak nás zradili Sověti, pak za všecko mohli zase komunisti a teď aktuálně je tím špatným zase demokracie a EU... Jak kdyby náš národ tzv. hrdých Čechů měl na to stále mít v hubě křivdy sto let staré a talent na to ukazovat na svoje bebíčka. Přitom k tolika zvěrstvům, co jsme napáchali my, úžasní vlastenečtí Češi, tak to už se do našeho profilu otloukánků zas tak moc nehodí, a proto se k těmto černotám zas tak moc lidí nezná... Při čtení jsem si uvědomila, jak moc jsou takoví novináři, kteří stojí za uveřejněnými články, v dnešní době potřeba, jak je nutné chránit jejich práci a neúnavně kritizovat ty, kteří je napadají. Takže five stars.“... celý text
— Mánička178

Přejít na knížky autora