1. Domů
2. Autoři
3. Winter Renshaw
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 13
• Bazar 23
• Životopis
• Citáty 3
• Diskuze 2

Nová kniha Winter Renshaw

To nevysvětlíš

Nejvíc ponižující okamžik mého života začal ranní zprávou od nejlepšího kamaráda mého expřítele, pověstného svou bezcitností. Jovie - tohle rozhodně neznamen... detail knihy

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Winter Renshaw

Nebezpečná iluze

„Pěkný a nenáročný příběh o dohodě na předstíraném vztahu. Vše se ale jaksi zkomplikuje, protože oba zainteresovaní mají na vroubku lež. Sice se zde objevuje několik přehnaných až nereálných prvků, ale jinak je to jednoduché a pohodové čtení.“... celý text
— pip11

---

Singl

„Lehký, příjemný a pohodový příběh, jako stvořený do horkých dnů. Hezká jednohubka.“
— pip11

---

To nevysvětlíš

„Jednoduchá žárovka, která se dobře čte a klidně jí můžete dolouskat do konce za jeden líný dovolenkový den. Sympatické mi bylo, že je Jovie profesně úspěšná žena a přes všechnu momentální smůlu v lásce neztrácí optimismus. Od paní autorky jsem četla už několik knih a tahle se mi líbila zatím nejvíc.“... celý text
— alzbeta4340

---

---

Láska a kerosin

„Byl to z mého pohledu dost zvláštní příběh lásky. Čtivé to bylo, ale chyběla tomu nějaká jiskra. Možná bych přidala nějaký ten příběh z minulého vztahu, možná více napětí mezi postavami.“... celý text
— majka45

---

Láska a kerosin

„A je to tu zase... opět je tu ta chvíle, kdy si říkám, jak jsem blbá, že jsem tuhle knihu tak dlouho odkládala. Úplně jsem zapomněla, jak je tahle autorka dobrá, jak poutavě dokáže psát... knihu jsem měla přečtenou do několika hodin. Příběh mě úplně pohltil. Během čtení jsem prožila spoustu emocí... jednu chvíli mi bylo smutno, další jsem se smála, byla šťastná. Zvědavá, co bude dál, smutná a zklamaná z toho, čím si museli hlavní hrdinové prožít... radost z toho, jak to nakonec celé dopadlo. Nechybělo překvapení, zvrat, krásný dojemný konec a epilog. Co se mi opravdu líbilo a zaujalo, že autorka ke každé nové kapitole připojila vždycky nějaké slovíčko, pro mě absolutně neznámé, které ale mělo svůj význam. Další příjemné překvapení bylo, že se pohledy hlavních hrdinů střídali po každé kapitole. Někomu to možná mohlo připadat rychlé... že se tak rychle dali dohromady, plánovali spolu budoucnost, ale já ten názor nesdílím. Když vás osud spojí v tak těžké životní situaci, trávíte s někým každý den nějakou dobu, svěřujete si svá nejhlubší tajemství, své pochyby, když v tom druhém naleznete něco, o čem jste ani nevěděli, že vám v životě chybí... a když víte, že je to ta pravá láska, tak to není moc brzy. Od začátku to mezi nimi jiskřilo, pořád jsem si říkala "Ať už se něco konečně stane! Prosím!" Pokaždé když spolu mluvili spolu, trávili spolu čas, tak jsem se culila, jako měsíček na hnoji. Co mě ale malinko zklamalo... příběhu to sice neuškodilo, ale čekala jsem více peprných scén. To je čistě můj osobní názor. Anneliese... líbila se mi. Bylo mi jí líto, kvůli tomu, co jí její snoubenec provedl, ale líbilo se mi, že se nesložila. I když jí život sázel jednu ránu za druhou, ona se nedala. Chtěla z toho všeho neštěstí vytřískat něco dobrého, aby mohla jít dál a už se neohlédnout. Lachlan... wow. Ten mě naprosto dostal. Nejenže je to nádherný chlap (přesně můj typ), ale taky spisovatel a vášnivý čtenář. Upřímný, laskavý, ochranitelský a pravdomluvný člověk, který si absolutně na nic nehraje a je mu jedno, co si o něm kdo myslí. To je dneska vzácné. Navíc mě naprosto dostalo, že nikoho nesoudil, protože věděl, že každý člověk má svůj vlastní příběh, svou minulost. Svoje vlastní naděje, sny, vítezství i prohry. Své rány, své jizvy... Na to často zapomínáme a soudíme, aniž by jsme věděli, čím si ten člověk prošel, co má za sebou a kam směřuje.“... celý text
— TerezaMondeková