William Heinesen

dánská, 1900 - 1991

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih
Dobrá naděje
Dobrá naděje
Černý kotel
Černý kotel
Stratení muzikanti
Stratení muzikanti
Na severu ostrov září
Na severu ostrov září

Nové komentáře u autorových knih

Černý kotel Černý kotel

„Tohle mně ale lautr nebavilo. Odkládám nedočtené a snad budu mít s další knihou šťastnější ruku.“
— milan3144

Na severu ostrov září Na severu ostrov září

„Číst o útrapách kolonistů, zakládajících v divočině nové osady, jsme zvyklí spíše v příbězích odehrávajících se na americkém kontinentu. Zde, na Heinesenově ostrově, na jednom z těch mnoha Faerských, však je jiná "divočina", než na divokém západě: Neúrodná půda, stálá hrozba skalních lavin, trvalá zadluženost všech osadníků, kteří jsou odkázáni na "dary" moře věčně ohrožujícího jejich životy a současně poskytujícího jim jedinou obživu, než se jim povede vydobýt z půdy první výpěstky. A když se k nástrahám přírody přidají špatné lidské vlasnosti - závist, lakota, pokrytectví, tak o tragédie není nouze. Myslím, že nikdo z nás si nedovede tak těžký, tvrdý a krutý život, jaký žily postavy této knihy, vůbec představit. Příběh končí optimisticky - civilizační pokrok navštíví i rozpadající se osadu a výstavba majáku předznamenává záchranu nejen námořníků, ale i mnohých osadníků, kteří se rozhodli už zůstávat jenom na souši. Autorovi patří veliký obdiv za to, že dokázal lidi a přírodu svého rodiště zobrazit tak přitažlivě, dramaticky a přitom věcně, nepřepínal ani v zobrazování těžkých chvil, ani v "romantice" lásek a nadějí. Jedině kapitola XVII mi dělala problémy, ale chápu, že v letech kolem 1910 bylo takové počínání úplně normální.“... celý text
— Koka

Černý kotel Černý kotel

„William Heinesen nás ve svém románě Černý kotel zavádí na Faerské ostrovy v průběhu druhé světové války. Přestože tady muži neumírají v přímém boji, ale při svých výpravách za obživou, jejich smrt zasahuje pozůstalé stejnou silou, jako kdekoli jinde ve světě. Heinesen nicméně nepíše válečný dobrodružný román, věnuje se spíše společenským a náboženským otázkám. Překvapivě zcela opomenul vytěžit atraktivitu lokality, do níž zasadil děj románu, a ten by se tak bez velkých úprav mohl odehrávat v podstatě kdekoli. Místopisu se opravdu dočkáme jen ve velmi sporadických a chudých dávkách. Nezbývá tedy, než vzít za vděk panoptikem postav, stálých i příležitostných obyvatel Kotle, kteří zde rozehrávají tragikomické drama. Snad aby doplnil nechvalně známou proklamaci „Pije jako Dán“, Heinesen nám nabízí rozsáhlou přehlídku opilců, fanatiků a smilníků, až se zdá, že pro Faeřany není nic důležitějšího než chlast, sex a Ježíš Kristus, přesně v tomto pořadí. Vyprávění díky tomu nabývá místy až absurdního zabarvení, kdy člověk neví, má-li se smát, plakat nebo křičet vzteky. Černý kotel mě bohužel nepřesvědčil, že by takovéto emoce měly ve spojitosti s knihou nějaký smysl.“... celý text
— ludek.n

Dobrá naděje Dobrá naděje

„Môj piaty a zrejme na dlhšie posledný výlet na Faerské ostrovy s pánom Heinesenom (viac jeho kníh žiaľ dosiaľ preložených nebolo). A bol to výlet familiárny, oplývajúci všetkým, na čo som bol u autora zvyknutý a prečo som si ho zamiloval. Strany sú spleťou všemožných človečích figúrok, ich osudov a nerestí, ktoré sú im do vienka dané. Román sa odohráva v sedemnástom storočí a veľkú úlohu tu hrá náboženstvo, povery a s tým spojený fanatizmus. Hlavná postava, farár, opisuje svoje podivuhodné strety s týmito postavičkami a svoj večný boj s neresťami, zlom, či hlúposťou. A opisuje ich s humorom a ikeď sa tu často dejú veci temné, ľahký úsmev mi z tváre zmizol málokedy. Ako inak, celé to podfarbuje divoká faerská príroda a šum mora. Dobe je prispôsobený aj archaický jazyk, čo len pridáva na autentickosti. Neviem, či je to iba tým, že autora už dobre poznám, no zdá sa mi, že na tento román sa predsa len nemôžem pozerať úplne nekriticky. Strany síce plynú ako voda, hluchého miesta tu nenájdete, no chýbala mi výraznejšia nosná dejová línia a posun vo vývoji postáv. Tie sú zväčša dané a nemenia sa. Dobrák zostáva dobrákom, podliak podliakom. Postavy nie sú čiernobiele, to nie, len sa príliš nevyvíjajú. Nenašiel som tu ten punc osudovosti, ktorý som pociťoval v Stratených muzikantoch, či Čiernom kotli. Celé to však zodpovedá tomu odlahčenejšiemu, humornému tónu a teda to zrejme bol z časti aj zámer. Nemôžem neodporúčať, podobne aj všetky ostatné knihy tohto skvelého, u nás nie príliš známeho autora.“... celý text
— smazenaryba

Dobrá naděje Dobrá naděje

„Dobrá naděje je nejrozsáhlejší a nejúspěšnější autorovou knihou. Autor první verzi románu napsal počátkem 20. let 20. století, ale později ho přepracoval na radu jeho pozdějšího přítele. Román je psán formou fiktivní korespondence a deníkových záznamů faerského faráře. Knihu jsem četl v minulosti. Autor zobrazuje s přesností reálie života na Faerských ostrovech, jejichž název se dá přeložit do češtiny jako Ovčí ("ovčí vlna - faerské zlato" - místní přísloví). Rysem života či národní povahou na těchto ostrovech je pověrečná blouznivost, víra v nadpřirozené jevy a podsvětní skřety (trolly). V textech se vyskytují cizí slova a latinské věty a archaizující pravopis. Hodně je využívaný efekt zastaralého pravopisu.“... celý text
— Marekh

Přejít na knížky autora