Věra Jirousová

česká, 1944 - 2011

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u autorových knih

Co je tu, co tu není Co je tu, co tu není

„jen údolím kudy kráčím znovu jde se mnou strach kruh noci sevřel horu dne ve skále vězní hodinu skrz mlhu září prach z hrobu krev z boku kříž z masa a kostí vlasy ve větru otevírají hlavu přetéká klid s první kapkou světla je tíseň pryč k činu sklíčených jsem klíč“ Stejně jako Ronnie68, i já jsem byl nejvíc zaujat básněmi z pozdějšího období autorčiny tvorby. Svůj dar imaginace a slovní tvořivosti v něm Věra Jirousová prezentuje formou více sdělnou – typografické básně z prvního období na mě působily dost neklidně (což byl nejspíš záměr) a jaksi samoúčelně. Ale neodradilo mě to, za což jsem byl v druhé půlce knihy odměněn pohledem do světa vnímavé ženy, která je své pocity schopna také působivě popsat – něžně a naléhavě zároveň. Setkání to bylo nakonec velmi podnětné, téměř čtyřhvězdičkové. „Lev s beránkem bdí nad spánkem a dýchá ústy ve kterých svět mlčí kde tady jsem? dům doutná rozpadá se v prach bezpečně loďka na vlnách“... celý text
mirektrubak


Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque

U Reynka nelze odtrhávat básně a překlady od grafiky, ale jako člověk zajímající se především o jeho poezii jsem ocenil především lapidární příspěvek Martina Putny, který se úspěšne snaží zhustit na pár stran obsah zasluhující monografii. I když se některé informace napříč příspěvky opakují, každý je zaměřen trochu jinak a stojí zato je přečíst všechny. Představa, kterou o Reynkovi čtenář získá, se podobá jeho autoportrétům. Nelze čekat mnoho jasných linií, ale spíše spoustu přes sebe vedoucích čar, přičemž nápovědou je pouze jejich proměnlivá hustota (a všem kdo se vyznají ve výtvarném umění se omouvám).... celý text
matej.kulistak


Tweety 1956-1963 Tweety 1956-1963

Věra Jirousová byla bez diskuse velmi zajímavým člověkem, osobně jsem toho o ní mnoho nevěděla, proto s povděkem kvituji životopisnou pasáž. Zaujala mě zejména část, v níž se snažila objasnit svůj komplikovaný vztah s otcem, což se promítalo i v deníkových záznamech. „Tweety“ samotné jsou působivé zejména ve smyslu pokroku myšlení i stylistiky autorky. Podíváme-li se na rok 1956, najdeme útržkovité věty, znuděnou školačku, která si potřebuje občas postěžovat. Jak ale roky míjí, Věřina potřeba vypsat se z nejrůznějších frustrací stoupá a my můžeme pomalu ale jistě tušit zrod významné osobnosti, která si stojí za svým a umí to se slovy. Obecně se při čtení deníků cítím vždycky tak trochu jako voyeur a nejinak tomu bylo v tomto případě, notabene když vyšly posmrtně a byly uspořádány autorčiným synem. Jedná se dle mého o ten typ knihy, v němž si každý najde nějakou zajímavou myšlenku a bude se k ní vracet a přemýšlet o ní třeba i s odstupem let. I já si pár takových našla. Nesmím ještě opomenout zmínit grafické zpracování – linoryty Matěje Lipavského jsou překrásné, výborně vystihují náladu a činí z Tweetů umělecký předmět.... celý text
Sorrow



Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque

Skvělý úvod do tvorby Bohuslava Reynka a to jak na poli literárním (M.C.Putna), tak grafickém (Věraj Jirousová). Doporučuji.
puml


Tweety 1956-1963 Tweety 1956-1963

Deník náctileté holky nebývá zas až tak extra úžasné čtení, zvlášť pokud jste ji - či ženu, která z ní vyrostla - neznali osobně. Ani s tímhle deníkem kunsthistoričky Věry Jirousové to není jinak. Zajímavé je, jak málo politiky se v něm v téhle exponované době odráží. Poslední třetina knížky, kdy už autorka začínala rozum brát, nicméně už za přečtení stojí díky hrsti velmi trefných postřehů, které prozrazují, že se tu formovala opravdu svébytná bytost. No a linoryty Matěje Lipavského jsou parádní.... celý text
Dobraadresa