Theresa Black

česká, 2001

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Hellbound

Hellbound - Theresa Black

Rebeka, teď už Maya, musí začít znova. A to se vším všudy. S novou identitou přichází i nový život na novém místě, s novými lidmi a na okamžik se zdá, že ji už ... detail knihy

Populární knihy

Káva každé půlnoci
Káva každé půlnoci
Letní kraťasy
Letní kraťasy
Hellbound
Hellbound
Vesmír rozhodl jinak
Vesmír rozhodl jinak

Nové komentáře u autorových knih

Káva každé půlnoci Káva každé půlnoci

„Chci moc poděkovat samotné autorce za štafetu. Přiznám se ale, že ke konci už jsem se dost trápila! Hlavně tou délkou. A za mě je to neskutečna škoda! Adrian a Mary by klidně mohli mít více prostoru… a hlavně Adrian, protože ten byl naprosto skvělý! Ale za mě tam bylo opravdu hodně zbytečné omáčky. Čtivost je neskutečna. Člověk otáčí stránky a ty mu mizí pod prsty, ale kdyby měla knížka zhruba okolo 300 stran tak by to bylo naprosto fenomenální dílo. A vím, že bych hodnotila plným počtem. Bohužel je to vidět, že zoufale chybí korektora a to, aby někdo dal pryč zbytečné scény. Jinak si myslím, že je to hodně statečné s tímhle vyjít na světlo. Ještě jednou děkuji za knihu a snad se uvidíme zase u jiné.“... celý text
— vendy6619

Hellbound Hellbound

„Od Terky jsem snad už četla všechny knihy, takže tahle nebyla výjimkou. Musím říct, že mě příběh bavil, jako vždycky. Hodně jsem se nasmála. Humor postav miluju i jejich chování. Každý měl svou charakteristiku, která ho dělala výjimečným, takže se skvěle odlišovali osobnostně. Co se týče příběhu, zabrousíme do nového života Rebeky neboli Mayi, která utíká před svými démony s mamkou. Musí začít od znova na nové škole. Postupně se dozvídáte, co se vlastně stalo. Upřímně? Jsem zvraty v knize nečekala. Koukala jsem na to s otevřenou pusou a se slovy: To snad ne! Jednou jsem začínala mít podezření, co se stane, ale to mi nezkazilo dojem celé knihy. Nasmějete se, popláčete, posmutníte a mnoho dalšího. Takhle kniha je jako horská dráha s emocemi. Konec vás rozseká. Do teď to nemůžu vstřebat a stále doufám, že naděje umírá poslední. Knize nemám, co vytknout, protože to byla bomba, od které jsem se nemohla odtrhnout a klidně bych si ji přečetla několikrát znovu. Jak víme, tak autorka má svůj styl psaní a vždy zabrousí za nějakým problémem. Tentokrát ji doporučuji všem. Nehrozí vám tentokrát nic, krom pořádného emocionálního nářezu. V dobrém (Jedno varování je u knihy Káva každé půlnoci od autorky)“... celý text
— LuciaSangster

Hellbound Hellbound

„Sakra... To byl nářez... Cca od poloviny jsem to na 99% věděla, ale stejně mne to překvapilo. Vykání mi že začátku přišlo taky divné, ale pak mi to už nevadilo. Spíš mi vadí, že není pokračování, ráda bych věděla jestli se s tím holka smíří, nebo ne... Doporučuji k přečtení a jdu si asi koupit další knížku od spisovatelky. Druhá přečtená knížka a další bomba...“... celý text
— IroKlára

Káva každé půlnoci Káva každé půlnoci

„Přečteno (=zhltnuto) za necelé dva dny. Dokonalost!“
— mi-nul-o

Káva každé půlnoci Káva každé půlnoci

„Na tuto knihu jsem narazila úplnou náhodou. Procházela jsem knihovnou a překvapil mě název, osobně kávu nepiju a tak mě překvapilo, že by ji někdo pil o půlnoci. Obsah knihy jsem jen přelétla očima a řekla si proč ne? Musím říct, že po pár stránkách mě kniha vtáhla do děje. Přestože jsem neměla skoro žádná očekávání, kniha mě moc překvapila. Pomohla mi pochopit novou hloubku bulimie a těch co s ní zápasí. Věděla jsem, že je to těžký a náročný boj pro danou osobu i její okolí, ale nikdo mi to nedovedl, podat tak, abychom měla pocit, že si aspon umím představit, čím si prochází. Vím, že číst o problematice a vidět ji na vlastní oči jsou dvě úplně jiné věci, nicméně si myslím, že jako začátek dobrý. Co se týká romantické linky, i tam jsem byla celkem překvapená a potěšená zároveň. Vše bylo uvěřitelné dilemata, požadavky, nároky, dialogy i pocity, .. . Musím říct, že se mi hodně líbil i konec. Uznávám, že mě nejdřív trochu zaskočil, ale upřímně koho ne? Byl upřímný a reálný, jsem ráda, že skončil, tak jak ho autorka napsala. Dost často mám problém z knihy vybrat nejlepší část, nebo větu. V této knize jsem s tím problém neměla. V tomto příběhu na mě nejvíc zapůsobila věta poslední. Když člověk projde celým příběhem, ta věta má neskutečnou váhu a sílu. Myslím, že autorka touto větou krásně vystihla podstatu manželství.“... celý text
— lali42

Přejít na knížky autora