Tania Crosse

britská

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Dívka od řeky
Dívka od řeky
Růže z Cherrybrooku
Růže z Cherrybrooku
Dívka z přístavu
Dívka z přístavu

Nové komentáře u autorových knih

Dívka z přístavu Dívka z přístavu

„Autorčinu knihu Dívka od řeky miluju, proto jsem se pustila i do téhle knihy, která se věnuje postavám, jež se v mé oblíbené Dívce od řeky jen mihly. Je to pořád čtivě napsané, hlavní postavy mají opět pohnuté osudy, ale nějak jsem v první polovině knihy nemohla přijít na chuť Rebecce, která se chovala jako rozmazlené děcko, a ve druhé polovině knihy zase Adamovi :-( Na přečtení pěkné, ale vracet se k ní asi nebudu mít úplně důvod, škoda :-(“... celý text
— Barbara182

Dívka od řeky Dívka od řeky

„Tuze povedený historický román s romantickou zápletkou, pěkně vykreslené prostředí farmářských a hornických rodin na anglických blatech v 19. století. Hlavní hrdinka Elizabeth je inteligentní a od malička se zajímá o léčitelství a medicínu, ačkoli neměla zrovna lehký osud. A moc se mi líbila i postava Richarda Pencarrowa, jeho pohnutá minulost ve Francii i fakt, že se do Elizabethina života přihnal jako velká voda. Krásný příběh, mnohdy dojemný, ale neomrzí. Knihu jsem četla už asi potřetí a pořád mě bavila, patří k mým oblíbeným :-)“... celý text
— Barbara182

Dívka od řeky Dívka od řeky

„Pěkná knížka, velmi se mi líbila. Lizzin osud mne místy opravdu dojímalo.“
— Jarka_rybář

Dívka z přístavu Dívka z přístavu

„Velmi příjemný román spadající do červené knihovny. Příjemným překvapením byla i úloha dobového přístavu a lodí.“
— niki-chan

Dívka od řeky Dívka od řeky

„!!!! možné SPOILERY !!! ...spoustu SPOILERů !!!! Tak jo, přečteno..asi kdybych tušila, že jde hlavně o román, tak po knížce nesáhnu...(protože slaďárny já prvoplánovitě nerada :)) ..ale sáhla jsem, četla jsem a dočetla jsem... knížka se četla dobře, opět kategorie oddechovka...navíc oddechovka taková "decentní"... jak tušíme již z anotace - Elizabeth je mladá žena, která je od dětství neustále něčím ohrožována, ale navzdory všem zkouškám z ní vyrůstá prudce inteligentní, navíc velmi krásná bylinkářka... a tu hned narážíme - malá, křehká, polosirota, v 15 osiří úplně...od dětství pobývá v domě strýce který je od začátku vilný, hrubý, chlastající, dle opakovaných konverzací mezi ním a jeho švagrovou po smrti manželky při porodu i docela nadržený...a tak to samozřejmě začne zkoušet i na nezletilou Elizabeth -a tu mě hned napadá - kdyby byl fakt tak nadržený, zvrhlý a odvážný - tak by to asi nevzdal po jednom pokusu a další skusil zas o 2roky později , no ne ? ...autorka měla asi svoji hrdinku ráda :)) pak ji vytrhává ze spárů strýce (který mimochodem časem zbalí praktickou vdovu a skorozázračně změní své chování....) a dostává se na lukrativní místo ošetřovatelky starého pána Pencarrowa..kde se časem dramaticky seznámí s jeho synem a synovou dceruškou Chantal - tady teda mě štvaly francouzské věty a konverzace Chantal s okolím, které byly nepřeložené...asi bych si mohla "domýšlet" obsah, ale fakt ne...navíc francouzsky neumím - jako většina populace jsem měla ve škole "jen" angličtinu...takže - tohle se mi teda hodně nelíbilo ...a modří už vědí.... Lizzie a mladý Richard Pencarrow se fakt dají dohromady - sice svatba naoko, aby zabránili řečem lidí , ale po několika měsících by podlehl i slepý, hluchý a dřevěný...a jejich (teda zejména Lizziino) poprvé proběhne klišoidně na koberci před hořícím krbem...- snad si Richard moc nepodřel kolena - a Lizzie patří mezi ty šťastné, kdy si to užije se vším všudy hned v prvním kole.... Jak jsme řekli - strýc už zklidnil hormon, ale pořád v pozadí číhá padouch - Maurice Brett - opiový kumpán starého Pencarrowa...a ten sní o Lizzie ... a tu teda autorka ulítla - už vidím chlapa (sice sjetého, ale přeci chlapa) jak sní o holce : "Rozkošná jako víla. Křehká jako sněženka, srdnatě vzdorující nepohodně uprostřed závějí a půvabně se uklánějící ve větru. Ale v drobném těle se ukrýval odvážný duch tygřice. A ty oči ! Hnědé jako zralé lískové oříšky. Zalesklo se v nich tekuté zlato, když se na něho obořila a hned zase zněžněly, až hladily jako samet..." - uff, vážně ??? no dobře..padoucha Maurice nenapadá nic lepšího, než nechat svou vyvolenou kamenovat, pak se pokusí zabít jejího muže, vystěhuje je z domu..ale vše dělá málo padouchovitě poněkud nešikovně, včetně závěrečného únosu Chantal... vše nakonec dobře dopadá, a s vyhlídkou na krásné společné časy pohádka končí :) abych nekřivdila - celou dobu byla snaha o dramatické momenty - smrt matky Lizzie, pak její věné úniky pokusům o znásilnění, dramatické opuštění Francie Richardem s dcerkou, smrt jeho ženy, obvinění ze zabití Maurice, důlní neštěstí, smrt bratrance Daniela, předčasný konec těhotenství...ale vše tak nějak zaniklo v sladkém růžovém oparu... asi jsem fakt zvolila blbou knížku - resp. .pro mně špatný žánr...ale - i když červená knihovna, přeci jen to nebyla úplně špatná knížka, napsáno s celkem bohatou slovní zásobou (ale výrazy jako "zavrněla odpověď" - když se jednalo o odpověď matky, zda si Lizzie může prohlídnout její mimino - neeeeee )... věřím že si najde spoustu nadšených čtenářek. a já váhám, protože by si zasloužila o kousek víc než 3*...mno...3,5* spíše....a zaokrouhlím dolů, protože přeci jen ten děj byl značně nepravděpodobný...“... celý text
— haki34

Přejít na knížky autora