Sylvain Tesson

Nová kniha

Berezina - Sylvain Tesson

Vezměte čtyři přátele, posaďte je na dvě motorky Ural (se sajdkárou), pošlete je na 2500 kilometrů dlouhou odyseu po nejslavnější ústupové cestě historie, přide... detail knihy

Populární knihy

V sibiřských lesích

Sněžný levhart

Berezina

Nové komentáře u autorových knih

V sibiřských lesích

„O samotě, o tichu, o přírodě. Moc pěkná kniha se kterou jsem strávila pár večeru zachumlaná v dece. Je to trochu motivační - ale neotravovala mě to. Doporučuju.“... celý text
— Luvy

Berezina

„Nechápu to nízké hodnocení, za mě jedna z nejlepších knih co jsem četla. Vtipný cestopis a naučná historie v jednom. Smála jsem se i plakala, přemýšlela, dozvěděla se spoustu nového a kniha mne i přiměla koupit si další knihy o Napoleonovi a jeho době.“... celý text
— Cipori

Berezina

„Cestovat v tuhé zimě na motorce (nebo na sajdkáře) mi příliš rozumné nebo dokonce romantické nepřipadá. Kličkovat na motorce na hlavním tahu na kluzké silnici mezi kamiony - to je nerozum. Chlubit se, že jsem tak krátkozraký, že stěží rozeznám světla vozů před sebou - to je hazard. Autor chtěl společně se svými přáteli uctít a připomenout muže Napoleonovy armády, kteří v otřesných podmínkách ustupovali zpět do Francie. To samo o sobě vůbec není špatný nápad, jen jeho reálné provedení mi přijde trošku jako samolibé pozérství. Protože zatímco vojáci každou noc mrzli ve strašlivé ruské zimě a umírali po stovkách hladem, vyčerpáním a zimou, Tesson se vždy ubytoval v nějakém hotelu, dopřál si horkou sprchu, teplou večeři a poměrně výrazné množství alkoholu. Proč třeba jednu noc nepřespal venku ve stanu, aby alespoň vzdáleně poznal, co každý den zažívali ustupující Napoleonovi vojáci? Reflexe celého tažení je celkem zajímavá, postřehy o ruské duši a vnímání velikosti Ruska jsou vzhledem k současnému dění takřka pozoruhodné. Je třeba doplnit, že i v češtině máme k tažení do Ruska více kvalitních titulů. Celkově Je dobře, že Tesson umí psát čtivě a zajímavě, jinak by kniha byla jen záznamem nabubřelého zbytečného dobrodružství.“... celý text
— Gothard

V sibiřských lesích

„Hodně mě to zklamalo. Čekal jsem nějaký hlubší vhled, jaký samota dává člověku - něco jako v knize Henri Bosca měsíční pahorek v dlani -, ale nic takového se nedostavilo, kromě bezduchého plácání, jaké by snad napsal kdejaký intelektuál ze své kavárny, pokud by si obstaral dostatek podkladů. To slovo "bezduché" jsem použil schválně, protože jsem čekal skutečně i nějaké řekněme duchovnější prozření, když člověk někde je na samotě. Ačkoliv tady ta samota není úplná samota a do města se dá taktéž dojet. Určitá kritika konzumní společnosti (nic proti, ale plave po povrchu) a pak seznam a shrnut toho, co pan autor četl za knihy. Ale nějak mi tam chybí jeho skutečné vnitřní myšlenky, jeho skutečné prožitky, jestli si někdy sáhnul na dno, jestli třeba dokonce zpytoval svědomí - prostě něco jako od člověka, ne od robota neo řemeslníka. Námět dobrý, ale podání ubohé.“... celý text
— honajz

V sibiřských lesích

„Takové tlachání od ničeho k ničemu... rádoby intelektuální“
— palka452

Přejít na knížky autora