Stéphane Mallarmé

francouzská, 1842 - 1898

Populární knihy

/ všech 19 knih

Nové komentáře u autorových knih

Francouzský symbolismus Francouzský symbolismus

Pro nedělní chvilku poezie jsem vybrala verše mně neznámého Alberta Samaina .... O něžných verších sním, jež chvění nitra zvíří verších, jež o duši zavadí jak chmýří , o plavých verších, v nichž se vláčný smysl lije jako když pod vodou vlá hříva Ofélie, o verších z večera podzimu, uhranutí chvil v ženském obřadu mollových slabik smrti, o něžných verších sním umírajících jako růže .... / úryvek ze sbírky V zahradě infantčině /... celý text
intelektuálka


Francouzský symbolismus Francouzský symbolismus

Od Rimbauda k symbolistům! Od jasného vidění k póze... "Rimbaudova slova jako kartáče čistila komín mého mozku, takže jsem záhy pod nánosem sazí myšlenek uzřel čiré obrazy věcí, z nichž je složeno skladiště mého vědomí." To napsal Vítězslav Nezval o Rimbaudovi, z kterého vyšli i ostatní symbolisté (tedy především z něho, i když můžeme jmenovat i další předchůdce směru: Verlaina, Baudelaira...). Po přečtení úvodu ke knize se dostanete in medias res a pochopíte dobu, kdy se básníci uchylovali od drsné reality ke snu a stavěli si umělé světy. Možná se vám bude zdát, že to básníci dělali vždy, ale předvedeme si na malých ukázkách, že jejich snahy byly dost odlišné od Rimbaudových výbojů, a jak známo, legraci si z nich dělal už ten starý olezlý bídák Verlaine... Chodil jsem po světě a měl jsem ruce v kapse. Také můj svrchníček už byl jen vidinou. Múzo, tys spolčila se s pěkným hrdinou. A přitom snil jsem jen o samé velké lásce. (Rimbaud - Má bohéma - Fantazie) Z věčného blankytu třpyt ironie drtí, lhostejně krásné jak květiny, básníka, jenž svému géniu bezmocně klne v suti neplodných Bolestí pouště a utíká. (Mallarmé - Blankyt) Ó ty pohledy ubohé a unavené! A vaše a mé! A ty, které už nejsou, a ty, jež přicházejí! A ty, jež nikdy nepřijdou a přece existují! (Maeterlinck - Pohledy) Zdeleka, zdaleka, neví se odkud, z prázdna, jakýsi muž přišel s lyrou a zíral očima jasným,a jak oči blázna a zpíval a zpíval na krátkých strunách lyry lásku žen, touhou marnou a sirou zpíval svou lyrou. (Mockel - Muž s lyrou) Bože, to připomíná dnešní invazi lkavých songů a la Mám chuť řvát jak na lesy, že mám pro tebe postel s nebesy... nebo Zachraňte aspoň kapradí... (bléé!). V knize najdete i lepší kousky a zejména pochopíte další část vývoje básnictví, pakliže vás právě tohle zajímá. A je tu mnoho zajímavých citací z dobových dokumentů a potřebné jsou také medailonky autorů. Rozhodně se o této knize dá říci víc, než že její formát přečuhuje z knihovny!... celý text
Pablo70


Mé lásky: z francouzské poezie 15.–⁠20. století Mé lásky: z francouzské poezie 15.–⁠20. století

Báječné, zvukomalebné a životaplné překlady krásných především zamilovaných básní. Paul Verlaine - Píseň podzimní Již dlouhý ston svých houslí tón podzim kloní, mou duši rvou ty tóny hrou monotónní. Bled lapám dech, když v hluku ech orloj bije. Myslím-li zas na zašlý čas, k pláči mi je. Už odcházím; mistralem zim, který svistí, jsem štván sem tam, jak bych byl sám spadlé listí.... celý text
tučňák222



Francouzský symbolismus Francouzský symbolismus

Knize bych vytkla snad jen formát který mi vyčníval na poličce :))
Wahuhu


Ve věštné běli Ve věštné běli

Nový pohled na tohoto básníka. Nové poznatky, nové citáty, nové komentáře jiných slavných autorů. Doporučuji jako další dílo k prokletým básníkům...
Ládja