Sarah Kane

anglická, 1971 - 1999

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Hry Hry

K hre "Spustošení": Prečítal som si preklad aj originál. Táto divadelná hra mala na mňa – rovnako ako zvyšok tvorby autorky – silný vplyv: estetický, emočný a tiež vplyv na to, ako vnímam, čo všetko môže byť drámou. Blasted sú prvou premiérou vtedy mladej autorky pred britskou verejnosťou, hra spôsobila šok a dlhšiu dobu bola práve pre šok prehliadaná ako dielo. Kritici Blasted považovali za povrchnú snahu o kontroverziu. Dej má zvláštnu štruktúru aj napájanie jednotlivých tém, určitá surovosť až „intuitívna primitívnosť“ v používaní nápadov je ale plusom podporujúcim silu textu. Väčšinu hry sledujeme dialóg Iana a Cate, ktorí sa nachádzajú na luxusnej hotelovej izbe, do ktorej si objednávajú jedlo a pitie. Prítomná je veľmi dusivá atmosféra a zvláštne okolnosti: Ian je 2x taký starý ako Cate, je to cynický egocentrický „bezcharakterný“ novinár a alkoholik. Má so sebou zbraň, je zľahka paranoidný a perverzne úchylný, tiež je faktom, že umiera na zlyhávanie pečene. Cate, ako objekt Ianovho záujmu a tiež jeho sexuálna obeť, je mentálne nevyvinutá, naivná a idealistická, je to prakticky dieťa v tele mladej ženy. Osobne mi v preklade a hlave v slovách Iana prišla hlúpejšia, než z jej pôvodných replík. Obe postavy sa rozprávajú, ich vzťah sa stupňuje – Cate chce odísť, ale je príliš naivná a empatická, je jej Iana ľúto. Ten s ňou chce mať sex, dokonca ju znásilní, keď ju „vypne“ v dôsledku nejaké zdravotného problému. Toto sa deje na javisku, je to typické pre Sarah Kane: násilie, sex a temný magický realizmus; v zásade ide o brutálnu poéziu na javisku. Odrazu sa všetko zmení príchodom ďalšej postavy, vystrieda sa tak motív a akoby Ianovo sexuálne násilie ovplyvnilo svet vonku: príde vojna a dnu vstúpi vojak z armády, ktorá obsadila mesto. Autorka tak reagovala na balkánsku vojnu v deväťdesiatych. Vojak je drsný, agresívny, ovládne miestnosť, Cate utečie. Nasleduje prudký vývoj postáv, ich zmena. Z Cate sa stane bojovníčka ochotná zo seba pre jedlo urobiť prostitútku, Ian skončí znásilnený a oslepený, túži po smrti a žobre. Stotožňujem sa s tým, že osobné tragédie a konflikty majú vplyv na globálne dianie, že existuje isté spojenie medzi jednotlivcom a celkom. Ian, ktorý sa správa odporne, je presne a uveriteľne vykreslený; súčasne si divák uvedomuje, čo robí zle. Hra zobrazuje premeny charakteru pod vplyvom silných udalostí. V hre je prítomná istá civilnosť, ale nie celkom – vmiešaná avantgardnosť, symbolickosť a expresívnosť silno pôsobia na diváka/čitateľa.... celý text
Samuel98


4.48 psychóza 4.48 psychóza

\"Budou mě milovat za to, co mě ničí
 meč v mých snech
 prach mých myšlenek
 nevolnost, která se množí v záhybech mé duše\" Kniha naléhavě zachycuje utrpení a marnost života. /"Pokoj plný bezvýrazných tváří sleduje prázdným pohledem moji bolest, tak zbavenou smyslu, že v tom musí být zlý záměr.
 Dr. Ten a Dr. Onen a Dr. Copakje, který jde jen tak kolem a přitom ho napadlo, že zaskočí a taky si užije srandy. Hořím v rozpáleném tunelu hrůzy a mé ponížení je úplné, když se bezdůvodně začnu třást a klopýtat o slova a když nemám, co bych řekla ke své „chorobě“, která stejně spočívá jen v tom, že vím, že nic nemá smysl, protože já umřu."/... celý text
BaruLu


4.48 psychóza 4.48 psychóza

prosím poraďte, kde tuto knihu seženu
ewulinka



4.48 psychóza 4.48 psychóza

Jedno z nejsilnějších děl, jaké jsem kdy četla. Skoro vždycky, když vidím na hodinách 4. 48, si na něj vzpomenu. Určitě ve mně zůstalo jako ´osobní zpověď´ autorky, ale myslím, že má určitě větší přesah. Jako memento, výzva; popis jednoho zápasu... A také jako vyjádření svobody - byť v "omezených rozměrech" (ať už jakéhokoli ´ústavu´ nebo vlastní mysli, v tomto případě omezované duševní chorobou), přesto tak bytostně lidskou. Je to už delší doba, co jsem knihu četla, ale mám dojem, že složitost nebo možná až nesrozumitelnost textu je daná také snahou o nemožné - totiž o popis vnitřních stavů, jimiž autorka trpěla. Rozhodně bych byla chudší, kdyby se mi tato (útlá) knížečka nedostala do ruky.... celý text
Vyoraná332


4.48 psychóza 4.48 psychóza

Mám poměrně zásadní problém s tím, jak toto zhodnotit. Není to v zásadě umění ani řemeslo, jen zuřivý a zoufalý výlev. Ty se dnes za umění vydávají často, což je odsouzení hodné a já bych i tuto hru byl býval považoval za zbytečnost a nesmyslnou. Kdyby ovšem nebylo Nuckollsovy inscenace v brněnském HaDivadle, která mi ji představila ve zcela novém světle. Jako promlouvající dekadentní báseň. Bylo to do velké míry zásluhou inscenátorů a jejich neuvěřitelné invence. Ale cosi z toho dojmu se přeneslo i na původní text. Je to paradox, ale literatura asi skutečně nabývá mnohých hodnot až tím, jak ožívá ve svých interpretech. Ať jsou to čtenáři nebo divadelníci.... celý text
Stammel