Ronald David Laing

skotská, 1927 - 1989

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Uzly Uzly

Laing v knize znazornuje svojskou formou ruzne formy poruchy komunikace, at uz intra ci exteropsychicke. Nektere ukazky jsou vtipne, jiné velmi trefne, nekdy si Laing uleti do rozsahleho vrstveni myslenek, ktere uz potěší snad jen hnidopicha ci jedince pod akutnim vlivem psychotropnich latek.... celý text
Alteriol


Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci

Fíha, to není záchodové čtení. První kapitoly mi přišly zajímavé chytily mě, žel bohu zbytek knihy byl pro mě jen teoretickým nimráním procesů Self u schizoidních jedinců. Pro psychoanalytiky bezpochyby žrádlo, mě samotného podobné pitvy nebaví. Kniha je to bezesporu významná vzhledem k svojí době a fascinuje mě, že ji Laing napsal ve svých 28 letech.... celý text
Alteriol


Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci

Náročná kniha spíš pro psychoanalyticky zaměřené čtenáře, lidi zaměření spíše na exaktní myšlení a jasné a dané informace budou mít s touto knihou trošku větší problémy. Jak už podle názvu vyplývá, kniha se zaměřuje na self - ať už falešné, schizoidní, odosobněné či co ještě. Kniha je protkána nejrůznějšími úvahami na bázi opravdu psychoanalytické či o něco méně psychoanalytické, ale co je důležitější, obsahuje kazuistiky, což mi přišlo jako příjemné osvěžení a oddechnutí od poměrně na pozornost náročné knížky. Celkový dojem z knížky je takový nijaký, opravdu nevím, co si o té knize mám myslet. Obsahuje cenné postřehy a myšlenky, se kterými se ve světě psychologie určitě neztratíte a mám takový dojem, že by vám tato a podobné knihy mohly pomoct při přijímačkách na obor psychologie, protože se opravdu jedná o poměrně náročné psychologické čtení, u kterého je potřeba přemýšlet a soustředit se, abyste se v tom neztratili.... celý text
hu_87



Uzly Uzly

Jako chápu, že autor byl ve své době trochu kontroverzní, ale... vážně někdo těmhle "veršům" rozumí? Já se snažila, ale přes první stranu každé kapitoly jsem se nedostala. Tedy dostala, ale nepobrala. Autor sám v předmluvě uvádí, že zde předkládá vzorce lidského chování, na které přišel. A když to vezmu souhrnně, tak ano, veškerá nedorozumění jsou o tom, že si myslíme, že víme, co si druzí myslí. Neboli, použiju-li autorova vzorce, že si myslíme, že víme, co si druzí myslí, že ví. Že si myslíme, že víme, co si druzí myslí, že si myslíme, že víme. A tak dále a tak dále. Jde mi z toho hlava kolem. Nejsem si úplně jistá, že sám autor měl vždy jasno, co je vlastně smyslem výsledně vzniklé věty. Zato si jsem téměř jistá, že tu šlo i o tu poezii. Se slovy si autor tedy hraje neskutečně. A s pořadím slov, spojkami, záporkami, vlastně i závorkami. No a do toho se objeví sem tam něco srozumitelného. Především tedy na první straně každé kapitoly (tématu, vzorce, básně... ani nevím jak to nazvat). Vyjde vždy z jednoduchých vět a pak je začne postupně obměňovat a spojovat a přehazovat a opakovat a to už jsem víte kde. No to se musí zažít.... celý text
knihyKeMne


Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci Rozdělené Self: Existenciální studie o duševním zdraví a nemoci

Knihu nehodnotím, protože mám pocit, že jsem jí dostatečně neporozuměla. Pro mě to bylo strašně náročné čtení. Části s kazuistikami byly srozumitelné a zajímavé, ale v teoretických částech jsem se ztrácela. Může být i tím, že v psychoanalytickém přemýšlení nejsem vůbec zběhlá. V novém vydání je super doslov od Karla Jakubů, který mi to dílo zarámoval do kontextu doby. Shodou okolností jsem narazila na postřeh Carla Rogerse v knize Způsob bytí, kde vlastně popisuje princip vzniku psychóz se zajímavou podobností: "Když se odvážím, riskuji a snažím se podělit s druhým o něco, co je velice osobní, a on to nepřijme a neporozumí mi, je to velice skličující zážitek naprostého osmaění. Nyní již věřím tomu, že takové pocity mohou u některých lidí způsobovat psychózy. Vzdávají se naděje, že se někdy najde člověk, který by jim porozuměl. Avšak v okamžiku, kdy se této naděje vzdali, stal se jejich vnitřní svět, stále bizarnější, jediným světem, v němž mohou žít. Nedokážou se již dále sostatními lidmi dělit o své zkušenosti (str. 28)."... celý text
klara1550